Magazín Experiment: Jak komunikuje bobr, voda s půdou nebo madagaskarský šváb? A jak se dávkuje kyslík u předčasně narozených dětí?

10 fotografií

Česko má za sebou Noc vědy, letos zasvěcenou komunikaci. Ta ale zdaleka nebyla jen o slovech – lidé luštili šifry, četli signály vlastního těla nebo hledali zprávy přicházející z vesmíru. A na Mendelově univerzitě v Brně zase zjišťovali, jak si předává informace voda s půdou nebo co se snaží sdělit naštvaný šváb člověku, který ho chce chytit.

Čtěte také

iROZHLAS

Oprava kosti nebo vaření piva. Univerzity, gymnázia i vědecká centra zvou na páteční Noc vědy

Malý Robert přišel na Noc vědy na Mendelovu univerzitu s tatínkem a dědečkem. Teď se snaží odhadnout, jaké zvíře právě slyší. Tipuje jelena – a trefuje se.

„Právě jsme slyšeli říjného jelena. Když probíhá říje, tento zvuk vydáváme, abychom divokého jelena vylákali. V podstatě mu říkáme: ,Hele, já jsem tady, jsem mladý, taky chci laně, pojď se se mnou zkontaktovat, jsem tvůj sok,“ potvrzuje Jakub Drimaj z Lesnické a Dřevařské fakulty Mendelovy univerzity.

Značky vonící po vanilce

Vědci z Ústavu myslivosti ukazují, že zvířata spolu komunikují mnohem víc než jen zvukem. Robert si může vyzkoušet například další důležitý dorozumívací prostředek – pach.

„Tady máme jeden zajímavý pach, jestli si chcete čichnout,“ nabízí Jakub Drimaj malou ampulku. Robertovi vůně připomíná vanilku. „Jsou v tom výměšky bobřích žláz, aby si všichni mohli čichnout, jak taková bobří značka smrdí,“ vysvětluje vědec.

Pach je skutečně velmi specifický, vyloženě nepříjemný ale není. A není divu. „V 17. a 18. století se používal jako základní nosič pro parfémy,“ dodává Drimaj.

Když voda láká vodu

Bobří pach není jedinou kuriozitou, na kterou mohou návštěvníci Mendelovy univerzity narazit. Letošním tématem Noci vědy je komunikace a vědci ukazují, že probíhá i tam, kde bychom ji možná nehledali – třeba mezi vodou a půdou.

Komunikace probíhá i tam, kde bychom ji možná nehledali – třeba mezi vodou a půdou|foto:Marek Hensl, Český rozhlas

„Půda má velmi důležitou hydrologickou funkci. Je pilířem zadržování vody v krajině. Letos jsme se proto soustředili na to, jakým způsobem voda komunikuje s půdou,“ vysvětluje hydropedolog David Juřička.

V laboratoři bere do ruky kapátko a několik kapek vody nechává dopadnout na suchou tmavě hnědou půdu.

„Vidíme, že kapičky po suchém půdním horizontu sklouznou. Když ale kápneme na část, která už je vlhká, komunikace probíhá naprosto perfektně. Voda se nám krásně vsakuje,“ ukazuje.

Jednoduše řečeno – voda láká vodu.

Šváb, který dokáže nadávat

Komunikovat dokážou i tvorové, které bychom si s hlasem možná vůbec nespojili. Třeba madagaskarští švábi.

V Brně byla Noc vědy věnována komunikaci zvířat, rostlin nebo půdy|foto:Marek Hensl, Český rozhlas

„Jsou specifičtí tím, že zvuk vydávají stlačením průduchů v těle. Vzniká tak syčivý zvuk,“ vysvětluje Luboš Purchart z Ústavu ekologie lesa a jednoho z obřích švábů bere do ruky. Ten okamžitě začne hlasitě syčet.

„Vůbec se mu to nelíbí. Já se mu nedivím, ale nic se mu nestane,“ směje se Purchart a opatrně ho vrací do krabičky.

Švábi jsou podle něj mimořádně odolní. „Šváby, jak je známo, jen tak něco nezabije. Přežijou i radiaci. Pokud tady po nás lidech něco zůstane, tak tohle určitě,“ dodává.

Do letošní Noci vědy se napříč Českem zapojilo více než 140 institucí. Návštěvníci mohli zkoumat komunikaci zvířat, rostlin nebo půdy, ale také technologií, lidského těla či vesmíru.