Magazín Experiment: Co prozradí ptačí zpěv a ultrazvuk netopýrů? A jak trénují chirurgové operace nanečisto?

24. říjen 2026

  • 00:00 témata magazínu
  • 00:30 mezinárodní kurz pro oční chirurgii
  • 04:05 rozhovor s očním chirurgem Andrzejem Dmitriewem z Lékařské univerzity v Poznani
  • 07:30 čeští vědci našli nové zákonitosti ve vlnách magnetického pole Země
  • 09:25 monitoring ptáků a netopýrů v milovické rezervaci
  • 13:00 rozhovor s Karlem Chobotem z Agentury ochrany přírody a krajiny
  • 16:50 rozhovor s Brucem Schneierem, odborníkem na bezpečnost technologií z Harvardovy univerzity

Dlouhodobě sledovat ptáky a netopýry v milovické rezervaci ve Středočeském kraji pomáhají vědcům z Agentury ochrany přírody a krajiny akustické nahrávače.

Čtěte také

Zařízení připevněná na stromech zachycují ptačí zpěv i ultrazvuk netopýrů, který lidské ucho neslyší. Nahrávky pak putují do Dánska, kde je odborníci vyhodnocují pomocí umělé inteligence.

Jonáš Gaigr z Agentury ochrany přírody a krajiny právě na strom upevňuje dvě malé krabičky, které jim pomůžou zjistit, jaké druhy ptáků a netopýrů v rezervaci žijí.

„Teď si připravíme žebřík, vylezeme do výšky nějakých tří až čtyř metrů a nainstalujeme dvě zařízení o velikosti většího smartphonu,“ vysvětluje.

Obě zelené krabičky mají čtyři tužkové baterie, paměťovou kartu a tlačítko pro spárování s mobilním telefonem.

Sledovat ptáky a netopýry v milovické rezervaci ve Středočeském kraji pomáhají vědcům z Agentury ochrany přírody a krajiny akustické nahrávače

„Funguje to přes Bluetooth. Když se připojím pomocí tlačítka Pair, vidím, že mám plně volnou paměťovou kartu a nabité baterie. Tím pádem vím, že zařízení vydrží samostatně v terénu nahrávat nějaké tři až čtyři týdny,“ popisuje Gaigr.

Každá krabička má jiný úkol. Jedna zachytává ultrazvuk netopýrů, druhá nahrává podle předem nastaveného rozvrhu.

„Systém jsme nastavili tak, aby začínal nahrávat hodinu před soumrakem a přestal hodinu po rozednění. Pro ptáky tak každých pět minut nahráváme jednu minutu.“

Příroda pod dohledem

Nahrávky pak putují ke kolegům do Dánska, kteří je vyhodnocují pomocí umělé inteligence. Vědci tak nezískávají jen přehled o druzích, které v rezervaci žijí, ale také o tom, kdy se ozývají a jak se jejich aktivita mění během dne i roku.

Čtěte také

„Výhoda tohoto přístupu, takzvaného pasivního akustického monitoringu, spočívá v tom, že systém je tam skutečně pořád. Na rozdíl od člověka, který má i jiné potřeby a zájmy než být stále v přírodě,“ vysvětluje Gaigr.

Díky dlouhodobému sledování mohou vědci porovnávat jednotlivé sezony, sledovat denní aktivitu živočichů i načasování přírodních procesů v průběhu roku.

Jedním z příkladů je vlha pestrá – středně velký, pestře zbarvený pták, který v Milovicích hnízdí v pozůstatcích valů po někdejším vojenském výcviku.

„Máme pěkná data o tom, jak se mění početnost vlhy pestré. Nejdřív vidíme takový první kopeček, když se vlhy vrátí ze zimovišť. A pak máme velký kopec, když úspěšně vyvedou mladé a populace se nám znásobí,“ popisuje Gaigr.

Odhalení vzácnějších druhů

Dlouhodobé nahrávání je užitečné také při sledování vzácnějších druhů, které se nemusejí ozvat právě ve chvíli, kdy je odborník v terénu. Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila, uvádí jako příklad dudka.

Čtěte také

„Ornitologové sem přijdou dvakrát za sezonu, zdrží se několik minut, a když zrovna v tu chvíli nezaslechnou některý ze vzácnějších druhů, typicky třeba dudka, nemohou ho zaznamenat. Takže přestože ho tady celý rok potkáváme, v záznamech se pro danou sezonu neobjeví,“ upozorňuje.

Ptáky chtějí vědci v milovické rezervaci sledovat celoročně, tedy i během zimních měsíců. Nahrávače určené pro netopýry ale na zimu uklidí a do terénu je vrátí až na jaře, kdy začne další sezona.

Záznamy z automatického monitoringu by v budoucnu mohly rozšířit Nálezovou databázi ochrany přírody, která už obsahuje desítky milionů údajů o výskytu rostlin, živočichů a hub.

Co všechno je potřeba udělat, aby se z nahrávky stal ověřený záznam v databázi? Na to se reportérka Karolína Burdová ptala Karla Chobota, ředitele odboru monitoringu biodiverzity Agentury ochrany přírody a krajiny. Poslechněte si celý rozhovor v záznamu Magazínu Experiment.

autoři: Karolína Burdová , opa
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat