Magazín Experiment: Čím Češi zaujali na EXPO 2025 v Ósace? A jak si udržet zdravá játra?

Světová výstava EXPO není jen o byznyse, ale také o vědě a nových technologiích. Ty letos v japonské Ósace představuje i český pavilon – spirálovitá stavba s dřevěnou konstrukcí a skleněnou fasádou. Zatímco na jiných pavilonech jsou už zvenčí vidět moderní technologie v podobě třeba obrovských LED obrazovek nebo slyšet zvukové efekty, český pavilon má dle organizátorů naší účasti zaujmout stavbou jako takovou.

Čtěte také

EXPO 2025. Ósacká světová výstava v reportážích Radiožurnálu

Český pavilon je výjimečný tím, že je to dle stavbařů první takto velká dřevostavba bez ocelové konstrukce v Japonsku. Její nosnou konstrukci totiž tvoří moderní CLT panely, což je křížem lepené dřevo, přičemž celý systém musí unést i skleněnou fasádu. Pavilon vysoký téměř 20 metrů má plochu 1000 metrů čtverečních a je navržený tak, že odolá i silným zemětřesením nebo tajfunům.

Exponát sám o sobě

Uvnitř vede kolem dokola návštěvnická trasa, která budovu několikrát obtáčí a je zakončená terasou. Na návštěvníky v pavilonu čeká restaurace nebo auditorium pro koncerty a představení. Interiér je navržený tak, aby se dovnitř vešly tisíce lidí, a budova proto musí splňovat přísné protipožární a další bezpečnostní předpisy.

„Nejdříve to všechno zpracoval český statik Lukáš Krbec a poté se to předalo japonskému statikovi, který to musel vlastně celé přepočítat pro úřady, a zároveň jsme kvůli tomu museli udělat i několik fyzických testů,“ popisuje jeden z autorů českého pavilonu Tomáš Beránek ze studia Apropos Architects.

Architekt Tomáš Beránek|foto:Ondřej Vaňura, Český rozhlas

Nejen on, ale i zástupci japonské firmy, která se na stavbě podílela, věří, že český pavilon razí cestu dalším podobným stavbám v Japonsku.

Les civilizací

Kromě národního pavilonu Češi připravili pro EXPO také expozici Les civilizací, která se nachází uprostřed výstavního areálu na umělém ostrově v japonské Ósace. Přes sto dubů starých 6,5 tisíce let bylo objeveno úplně náhodou v roce 2016 při realizaci výstavby bioplynové stanice v povodí řeky Olše v Moravskoslezském kraji.

Dřevo, které leželo tisíce let ve vlhkém prostředí pod zemí, je mineralizované od 5 do 10 procent. Kdyby v původních podmínkách zůstalo dalších deset milionů let, proměnilo by se v uhlí. Experti odhadují, že stromy rostly kolem 150 až 300 let, ale dochovaly se i kmeny o průměru přes 3 metry. Ty mohly být staré až kolem 900 let.

Les civilizací české společnosti Subfossil Oak na EXPO 2025 v Ósace|foto:Ondřej Vaňura, Český rozhlas

„Jedná se celosvětově o nesmírně cenný materiál. Je to taková knihovnice informací z počátku konce doby ledové,“ vysvětluje Marek Noga ze společnosti Subfossil Oak, která se o duby stará a poskytuje je nejprestižnějším muzeím po celém světě.

Příběh stromu

„Nejpřesvědčivější teorie jejich vzniku je taková, že v meandrech řek před 6,5 tisíci lety docházelo k přirozené erozi břehů a vývratu těch stromů a v korytech řek následně při povodních docházelo k tomu, že uvízly v těch sedimentech a bez přístupu vzduchu a mikroorganismu se dochovaly až do dnešní doby.“

Marek Noga ze společnosti Subfossil Oak, která se o mineralizované tisícileté duby stará a poskytuje je nejprestižnějším muzeím po celém světě|foto:Ondřej Vaňura, Český rozhlas

Zatímco na EXPO v Dubaji přivezla společnost Subfossil Oak 11 kmenů, v Ósace postavila les o 133 stromech. „Projekt se jmenuje Les civilizací, protože každý kmen je dedikovaný jedné zemi anebo organizaci, která se účastní světové výstavy,“ vysvětluje Marek Noga.

„Zhruba v horizontu několika týdnů tady budeme postupně vítat jednotlivé generální komisaře z jednotlivých pavilonů. Vybraný zástupce dané země umístí k danému kmenu QR kód a ten kmen se od toho dne bude například jmenovat podle dané země a QR kód bude odkazovat k zajímavostem dané země nebo daného národního pavilonu.“

Meteorit i pulzující srdce

EXPO 2025 potrvá v japonské Ósace do poloviny října. Představují se na něm desítky pavilonů, které nepatří jen jednotlivým státům, ale i organizacím. V rozhlehlém areálu mohou návštěvníci potkat i různé roboty, drony nebo si zkusit rozšířenou realitu.

Čtěte také

EXPO je spektákl. Koncept národních pavilonů je pro nás stále výhoda, říká historička umění

V pavilonu hostitelského Japonska je zase k vidění meteorit z Marsu, který našli japonští vědci na Antarktidě. Tento exponát navazuje na tradici předchozí Světové výstavy v Ósace v roce 1970, kdy si návštěvníci mohli prohlédnout měsíční kameny.

Pokrok japonské vědy v oblasti biomedicíny pak představuje v dalším tematickém pavilonu 3centimetrové pulzující srdce vytvořené díky kmenovým buňkám. Už teď se japonským vědcům podařilo udělat z tohoto materiálu jakési srdeční záplaty a implantovat je prvním pacientům.

Jak uchovat vůně pro příští generace? A proč je každý třetí Čech ohrožený ztukovatěním jater? Poslechněte si celý Magazín Experiment.