Lyžovat, nelyžovat? V Itálii zůstaly skiareály zavřené, v Bulharsku se na opatření otevřeně nedbá
Sněhu je sice na evropských horách ještě dost, ale zimní sezóna už v některých částech Evropy kvůli pandemii koronaviru definitivně skončila. V některých zemích měli dost odvahy, nebo možná nedostatek prozíravosti a lyžařská střediska otevřeli. Například v Polsku to ale vyvolalo nežádoucí oslavy, pitky a potyčky s policií v tatranském středisku Zakopane. V rumunských horách se na jakákoli ochranná opatření proti šíření koronaviru otevřeně nedbá. A podobné je to v Bulharsku.
V Itálii by platila v Česku už známá věta, že „ten, kdo měl přijít, nakonec nepřišel.“ Z dlouho očekávaného otevření lyžařských center, které mělo v Itálii nastat 15. února, nakonec sešlo. Necelých dvanáct hodin před otevřením sjezdovek vláda novopečeného premiéra Maria Draghiho řekla natěšeným hoteliérům, provozovatelům lanovek a lyžařům, že z toho nic nebude.
Čtěte také
Pro Julii, která pracuje v baru u lanovky, to byla krutá zpráva. Když odjedou hosté z hotelů a nebude se lyžovat, do baru u vleku nikdo nepřijde. Na chvíli měla práci a už ji zase nemá.
Lidé v Bormiu byli po oznámení verdiktu ministra zdravotnictví naštvaní. „Myslím, že to rozhodnutí je v tuto chvíli vůbec to nejhorší. Udělat ho jen den před samotným otevřením areálů, to určitě není dobře. Všichni byli připravení na otevření a je divné dostat najednou nařízení všechno zase zavřít,“ řekl Českému rozhlasu Plus ředitel turistické informační kanceláře v Bormiu Mauro Bassi Giumel.
Také místostarosta Bormia Giuseppe Rainolter si myslí, že pro lidi zaměstnané ve službách to bude problém. Také proto, že kromě sjezdovek jsou v Bormiu i termální lázně. Ty jsou ale stejně jako lyžařské svahy také zavřené.
„Někteří lidé už nemají práci rok. To je problém hlavně pro ty, kdo mají rodiny a děti. Je to opravdu velmi těžká situace. Pro některé firmy to také bude znamenat, že budou muset vyhlásit bankrot. Náklady byly větší než příjmy. Pro horské podniky znamenají Vánoce a leden 60 procent všech příjmů ze zimní sezóny. Byli tedy smíření s tím, že si vydělají alespoň ten zbytek od teď do Velikonoc. Místo toho je to všechno ztracené. Myslím, že některé vleky se už nerozjedou nikdy.“
Giuseppe Rainolter se diví, proč stejné obavy z šíření nákazy na sjezdovkách nemá někdo třeba v milánském metru. V obcích pod Alpami roste mezi lidmi pocit, že vláda v Římě ani neví, že v Itálii nějaké hory a lidé žijící z turistického ruchu v nich vůbec jsou.
U bulharských vleků se na opatření nehledí
To v Bulharsku jela a jedou horská střediska na plné obrátky. S dodržováním hygienických opatření proti šíření nemoci covid-19 tam ale byli hodně na štíru.
Ministryně turistiky Mariana Nikolovová sice jezdí do zimního střediska Bansko na pravidelné kontroly, ale vidí vždy dodržování hygienických pravidel dole v resortu.
Nahoře u koncových stanic lanovek a vleků a u horských chat se na jakákoli pravidla rozestupů nebo nošení roušek a respirátorů vůbec nehledí a správce lyžařského areálu jejich dodržování nekontroluje, ani nevymáhá.
Čtěte také
Lyžařská střediska jsou zavřená i na Slovensku. Tam podle zpravodajky Českého rozhlasu v Bratislavě Pavlíny Nečáskové mají přislíbené kompenzace ztrát, které lyžařská střediska utrpěla. Zatím se ale jejich provozovatelé nedočkali ani kompenzací za zmařenou loňskou sezónu.
Mimo provoz jsou také lanovky v Německu nebo Francii. Tam ale podle spolupracovnice Českého rozhlasu v Paříži Marie Sýkorové mají ještě některá horská střediska naději, i když malou, že na část sezóny otevřou. V Alpách totiž bývají v provozu až do poloviny května.
Česká střediska zůstala zavřená
V Česku o otevření, nebo neotevření lyžařských středisek rozhodovali podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Mariana Piechy hlavně epidemiologové. Vláda rozhodla ski areály neotevřít a nahradit jejich provozovatelům 50 procent nákladů z předchozích let.
Čtěte také
Nepodlehl tak resort, který nakonec kompenzace vyplatí, tlaku epidemiologů? Lobboval za lyžařská střediska dost?
„To není, jestli podlehli, nebo nepodlehli. Vláda rozhodla, že lyžařská střediska se zavřou. Úkol byl jasný. Motivovat lyžařská střediska na to, aby udržela pořádek na svazích. Aby tam lidé nebobovali a situace se tam ještě nezhoršovala. Za to jsme jim přislíbili kompenzace, které se můžou na první pohled zdát vyšší, než které mají restaurace a podobně. Když si ale uděláte opravdu detailní propočet, tak zjistíte, že právě jsou pouze 106 dní v roce, kdy ty skiareály mohou běžet a de facto těch 106 dní jim dělá celý rok. A my jim musíme zaplatit celý rok,“ shrnuje náměstek Piecha.
Ředitel Asociace horských středisek Libor Knot ale argumentuje tím, že lyžařská střediska byla na přísné podmínky připravena velmi dobře. Byl i hotový manuál chování na sjezdovkách. A připravena byla i přísnější opatření, než která platila v Rakousku. Rozhodnutí vlády ale znělo: neotevřít.
„Ta opatření byla skutečně nachystaná dobře, včetně různých koridorů, rozestupů a podobně. Problém byl i ten, že lidé na horách stejně byli, akorát si tam v zavřených areálech dělali víceméně, co chtěli soukromě. Chyběl k tomu ten moment dohledu a organizace z naší strany. Ale tak to prostě bylo.“
Libor Knot si nemyslí, že by skiareály krizi neustály a někdo je hromadně skoupil. Takový investor podle něj ani není na obzoru.
„Celý ten byznys je otázka srdcové záležitosti. Skoro všechny zisky, které se vytvoří, se znovu reinvestují do další rozvoje toho areálu. Moc velký, lukrativní byznys tam pro velké investory není. Musí tam být to srdce člověka. Musí mít rád lyžování a hory.“
Poslechněte si celou Evropu Plus o situaci v evropských lyžařských resortech.
Související
-
Polské podhorské město Zakopané neláká na lyže, ale na síť horských bystřin a zábavní ruch
Metropolí polské zimy je určitě podtatranské městečko Zakopané. A rovnou vám řeknu, že pokud si chcete dobře zalyžovat, vyberte si jinou destinaci. Sem se jezdí za zábavou.
-
Nález starých lyží na půdě domu v Počátkách zřejmě změní historii lyžování na Vysočině
Kdo měl první lyže na Vysočině? To už teď asi přesně nikdo nezjistí. Jasné ale je, že se už nemusí mluvit jen o Novém Městě na Moravě, jako kolébce lyžování v našem kraji.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
