Lukáš Jelínek: Volebnímu patu ještě může předejít lecjaký detail
Čím jsou volby blíž, tím intenzivněji si uvědomujeme, že se toho po nich až tak moc změnit nemusí. Stokrát si můžeme říkat, co všechno by se mělo v Česku dělat jinak a lépe. Jenže v kampani mají navrch emoce, které mohou seriózní programovou debatu hravě odsunout na vedlejší kolej. Je například zajímavé, jak málomluvné jsou strany k otázce čím zalátat ohromnou rozpočtovou díru, která zdaleka nesouvisí jen s epidemií.
Volební model agentury Kantar v neděli potvrdil dosavadní trendy, tedy posilování hnutí ANO, jehož šéf je už opět v jednom kole napříč republikou, a nejisté vyhlídky dvou opozičních koalic.
Čtěte také
Podle přepočtu hlasů na mandáty by z 200 křesel ANO obsadilo 67, Piráti se Starosty i uskupení Spolu shodně 46. O „okamurovce“ a komunisty by měl zájem leda Andrej Babiš, zato Šlachtova Přísaha by mohla být na roztrhání. Nikdo další by už se v dolní parlamentní komoře neobjevil.
Sociální demokraté ještě sázejí na občany, kteří dosud nejsou rozhodnuti, zda k volbám jít a komu dát hlas. Ovšem nic to nemění na skutečnosti, že se jim Sněmovna víc a víc vzdaluje. Přitom právě oni by v ní mohli být žádanou „nevěstou“.
Kdo se ale dívá za horizont jednoho volebního období, musí z osudu ČSSD vyčíst, že není radno cpát se do vlády, když se v ní pak ztratíte a smetanu necháte slíznout svého výraznějšího partnera.
Nic není ztraceno
Ostatně i komunisté, které čeká těsně po volbách sjezd, na kterém se předpokládá vystřídání Vojtěcha Filipa radikály, udělali s Babišem špatnou zkušenost a nejspíš zaujmou roli tvrdé opozice vůči komukoliv. V takové situaci by se ale možnost složení většinového kabinetu ošklivě komplikovala.
Čtěte také
Jedním východiskem z patu by mohla být změna strategie středopravicového tábora, která by vyústila v ochotu některé ze silnějších stran jít do holportu s hnutím ANO. Východiskem druhým je menšinová vláda plácající se od hlasování k hlasování a ženoucí vodu na mlýn prezidentu Zemanovi, který by se tvářil jako jediný aktér s nezpochybnitelnou legitimitou.
Už proto musí partajní peloton přidat. Pokud na sebe ať už ANO, nebo konzervativci či liberálové nenabalí víc voličů, mohou být odevzdáni na milost a nemilost parlamentní drobotiny. Zatímco Babiš ještě může pokročit v luxování elektorátu ČSSD a KSČM, jeho vyzyvatelům nezbude než lanařit nevoliče a voliče vládních stran. Nejlépe se to dělá tváří v tvář.
Čtěte také
Proto nepřekvapí, jak kmitají zejména lídři Pirátů a Starostů a nezávislých. Takovému Ivanu Bartošovi mohou prsty upadnout, jak se s harmonikou v ruce snaží vyvolat dojem lidovosti.
Nic proti tomu, politici však stále zapomínají, že co nestihnou za 3,5 roku, v posledních měsících před volbami nedoženou. Přitom sblížení ODS s TOP 09 a KDU-ČSL i Pirátů se Starosty bylo svého času bombou slibující, že zde nezůstane kámen na kameni.
Leč potom už se toho o moc víc nedělo. Když rozdělíme 21 procent pro pravicový trojlístek a 21 procent pro středový tandem, dojdeme zhruba k preferencím stran z dob, kdy fungovaly sólo.
Přesto ještě není nic ztraceno a k pohybům dojít může. Zatím se mimo jiné neurodila ani kauza srovnatelná s Kubiceho zprávou 2006 nebo lithiem 2017.
Kartami též míchá prezident Zeman, který tvrzením, že mu ministerský předseda slíbil zastavení odposlouchávání Martina Nejedlého, Babišovi nečekaně namydlil schody. A pak tu ještě máme covid.
Když se nám přitíží, odnese to vláda. Ne náhodou vzestupem nákazy v Německu vystrašený premiér prosadil, že koronavirové testy budou dál hrazeny státem. Hraje se o hodně a rozhodnout může lecjaký detail.
Autor je politický analytik
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
