Lukáš Jelínek: Fotbal si podmanil i politiky

Ministr obrany Vondra usoudil, že za vlastní úspory mu pouť na mistrovství nestojí a fandit bude u televize. „Nechci si v dnešní společenské atmosféře číst kritiku od těch novinářů, kteří za každou cenu na všechno hledí černě. Nemám zapotřebí poslouchat typické věty z našeho prostředí o tom, že on může, my ne,“ poznamenal poté, co zavrhl zvažovanou přepravu vládním speciálem.

Lekci tak všem nakonec uštědřil zmíněný Pavel Dobeš. Na dosavadní zápasy českého týmu na Euru jezdil šéf resortu dopravy vlakem, na utkání s Portugalskem do Varšavy pro sebe a pro manželku koupil letenky na charterový let. Jak prosté, milý Watsone, chtělo by se dodat s legendárním Sherlockem. Ministři si zde nuzně nežijí a najdou-li na výlet za sportem čas, vyškrábou určitě po kapsách i peníze. Aby vydávali cesty na sportovní události za oficiální, neřkuli pracovní pobyty by bylo trapné. Jestli nás někdo na šampionátu reprezentuje, jsou to fotbalisti, nikoli politici.

Co by si však měli ústavní činitelé hlídat dvojnásob, jsou pozornosti placené firmami, ať už polostátními nebo soukromými. A nejde jen o fotbal. Za pár ní vypukne karlovarský filmový festival. Kolikrát se již v minulosti psalo o tom, jak je velký byznys napojený na festival hostí přítomné zástupce státu. I kdyby mu šlo pouze o to, ukázat se po boku mocných na veřejnosti, je to špatně. Nemluvě o podezřeních na síť služeb a protislužeb, potažmo na bující střet zájmů.

Nic naplat, pokud si tuzemští politici nedokážou poctivě vydělat na uhrazení hotelu, vstupenky či letenky, nezbude jim než si zmalovávat tváře národními barvami doma a trávit příjemné večery u obrazovky nebo rozhlasového přijímače.