Na začátku listopadu se budou konat volby do amerického Kongresu - do Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu.
Strana, která získá v Kongresu většinu, bude moci kontrolovat některé kroky prezidenta Donalda Trumpa. V americkém systému „brzd a protivah“, kdy jsou na sobě jednotlivé složky moci nezávislé, je to jeden z mála způsobů, jak nápady Bílého domu vyvažovat.
Málokdy se stane, že by se Američan přestěhoval do Česka. Navíc natrvalo a ještě s celou rodinou. Mark Slouka tvrdí, že „po 60 letech v Americe bych tady teď chtěl žít alespoň dalších 60 let.“ Rok už má splněný, a tak se rozpovídal i o Americe, Donaldu Trumpovi, o Česku a své rodině nebo o knize, kterou psal jako autoterapii.
Demokraté chtějí získat většinu v obou komorách, kde teď vládnou republikáni. V Senátu to půjde velmi obtížně, ve Sněmovně reprezentantů šanci mají. V případě, že by republikánům většina zůstala, Trump by posílil. Mohlo by dojít k dalším daňovým škrtům, případně i k novému pokusu o svržení zdravotnické reformy přezdívané Obamacare.
Cesta Republikánské strany k vítězství ale nebude snadná. Někteří její voliči chápou kongresové volby jako referendum o spokojenosti s politikou Bílého domu. Průzkumy ukazují, že příznivce republikánů zajímá např. vyrovnaný rozpočet nebo migrace.
V obou tématech si Trump vede proti jejich očekávání. Deficit se během obou dvou let, kdy je u moci, zvyšoval a zadržování nelegálních migrantů na hranicích se prezidentovi také příliš nedaří. Trump ale ví, že na voliče platí rétorika a velké plány.
Přišel s něčím, co konzervativce potěší. Chce, aby migranti využívající pomoc z programu Medicaid, podporu na ubytování nebo jídlo, měli ztížený přístup k zelené kartě, tedy oprávnění k trvalému pobytu v USA. Části voličů také imponuje prezidentova ekonomicky ochranářská politika.
Donald Trump zvítězil ve volbách i díky tomu, že se prezentoval jako úspěšný byznysmen, který své metody zavede v politice. Možná právě se svým obchodním přístupem opravdu dosáhl úspěchu.
Někteří voliči ale prezidenta v oblibě nemají a priori už od dob, kdy odmítali, aby byl Trump nominantem jejich strany do prezidentských voleb. Republikánskou stranu by ale volili rádi. Kandidáti do Kongresu s tím musí pracovat.
Příkladem může být republikánská senátorka za Minnesotu Karin Housleyová, která souhlasí s většinou prezidentových kroků, ale ostře kritizovala jeho nápad rozdělit rodiny migrantů, a to ještě předtím než k tomu skutečně na pár dní došlo. Tahy lokálních kandidátů, které jdou proti Bílému domu a vymezují se proti nejviditelnějším přešlapům, imponují středovým, ale paradoxně i některým lokálním voličům republikánů.
Zvlášť těžké to mají republikánští politici v obvodech, které procházejí demografickou změnou. Jim nestačí přesvědčit tradiční voliče, ale musí zároveň získat nové. Např. v Kalifornii do bílých konzervativních ostrůvků zasahuje zvyšující se populace hispánců. Tamní kongresman Steve Knight se snaží místní přesvědčit, že on rozhodně nereprezentuje politiku Donalda Trumpa, jehož výroky o zdi na hranicích s Mexikem by mu ke zvolení rozhodně nepomohly.
Na Valném shromáždění OSN se politika zas tolik nedělá. To ale neznamená, že se na světovém fóru globální politika nějak neodráží.
Do voleb může zasáhnout ještě jedno čerstvé téma, a to je zvolení Bretta Kavanaugha soudcem Nejvyššího soudu. Kavanaugh je velmi oblíben mezi republikány a Donald Trump jeho zvolení s nadšením přivítal. Panují otázky, zda jeho vítězství podpoří republikány v chuti přijít k volbám, nebo naopak zvýší ve snaze odvety bojovnost demokratů.
Je pravděpodobné, že v souladu se systémem vyvažování mohou demokraté cítit oslabení a kvůli prorepublikánskému soudci přijít k volbám posílit liberální křídlo americké politiky. Republikáni se mohou na tzv. faktoru Trump tříštit a oslabovat svoje síly, demokraté zase představují vůči Trumpovi jasnou opozici.
Republikáni mají v zádech ekonomickou konjunkturu, demokraté přitáhnou zájemce o zachování systému zdravotní péče a regulace zbraní. Prohra by byla citelnější ztrátou pro demokraty, kteří by se na další dva roky stali loutkou v politickém systému, jejichž jedinou šancí by bylo prosazovat v Kongresu návrhy s podporou republikánů.
Václav Žmolík, moderátor
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
