Lubomír Zaorálek - místopředseda PSP ČR o summitu NATO v Bukurešti

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Dobré odpoledne přeji.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy, pane místopředsedo Zaorálku, dnes slavíte, pokud se úplně nepletu, sto třicáté výročí vzniku sociální demokracie.

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Ano, máte pravdu naprosto. Sejdeme se na Žofíně dneska.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na té oslavě by měl být i bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, nepletuli se.

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Ano, máte pravdu, bude tam pan Schröder, pan Gusenbauer, pan Robert Fico.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já bych se vrátil k panu Schröderovi. On je v současné době členem dozorčí rady ruského polostátního Gazpromu a když k tomu připojíme ještě možná pod mírně paranoidním pohledem fakt, že před několika dny navštívil váš předseda Jiří Paroubek Ruskou federaci a jednal tam, tak se můžu zeptat, jak blízko vlastně má ČSSD k současnému Rusku?

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
To si myslím, že není žádný speciální vztah. Rusko v současné době těžko může být naším přítelem, ale samozřejmě jde o to, aby nebylo naším nepřítelem. A přirozeně ty vztahy mezi Ruskem a Evropou, Evropskou unií, ty jsou ... mají ... jsou velice významné. Víte dobře, že na summitu se odehraje také vystoupení pana prezidenta Putina, který možná v rámci toho setkání Rady NATO Rusko může vystoupit, to může být docela zásadní. A zároveň v Soči se bude 4. dubna konat schůzka mezi americkým prezidentem Bushem a Putinem. To ukazuje, jak významné ty vztahy jsou. A nám to připadalo důležité se zabývat Ruskem také proto, protože v současné době se jedná o nějakém novém strategickém rámci vztahů mezi Ruskem a Spojenými státy. A mně připadá naprosto zásadní vědět maximum o tom, co je součástí toho strategického rámce, protože já si nejsem úplně jist, jestli všechno, co je jeho obsahem, je v zájmu České republiky, v zájmu Evropy a našich evropských spojenců.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to je, pane místopředsedo Zaorálku, jen váš pocit, nebo už ten dojem pramení z nějakých faktů, že by snad ... bychom mohli být pod úrovní nějakého toho ruskoamerického mostu, tedy toho strategického rámce?

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
To je podle mě víc než pocit. To vlastně se odehrála celá řada věcí. Začalo to pravděpodobně už dříve, ale teď je důležitý ten dopis v poslední době, který zaslal prezident Bush prezidentu Putinovi. A ten dopis, jehož teda úplně přesný obsah neznám, tak ten byl ovšem ... obecně bylo řečeno, že byl výzvou právě k vytvoření nového strategického rámce a vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem. Samozřejmě, že součástí tady této dohody je nějakým způsobem i protiraketová obrana, která má být vybudována ve střední Evropě. Ale já si vůbec nejsem jist, jestli je to ten nejdůležitější bod. Myslím si, že existuje celá řada dalších otázek, které se týkají energetiky, energetické bezpečnosti, ekonomické bezpečnosti, co všechno může být součástí podobné dohody. A já jsem ... teda musím říci, že jsem velice nerad, že současná vláda, koalice pod vedením Mirka Topolánka se včera ve sněmovně, která končila včera, vyhla tomu, abychom o tomhle vedli debatu v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Mně připadalo, že právě před tímto summitem bychom se měli bavit o dvou věcech. Jednak o tom, že jsme dostali informaci, že se jedná o zahájení strategického dialogu mezi Spojenými státy a Českou republikou, což je podle mě zásadní věc jako, ani ve výborech, ani ve sněmovně jsme tedy návrh této dohody neviděli a nedebatovali o něm. Neměli jsme možnost o něm mluvit. Zároveň ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, pane místopředsedo, na druhou stranu rozhodně se vám dostane do ruky minimálně ony dvě smlouvy, o kterých se případně bude hlasovat v parlamentu, před tím, než by se mělo hlasovat. To asi nepopřete.

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Ano. Jenomže v této chvíli se pracuje na textu mezi Českou republikou a Spojenými státy o strategickém dialogu mezi těmito zeměmi. To je podle mě tak důležitá věc, že jsme o ní měli mluvit. A další věc, která jsem požadoval, abychom o ní mluvili, když to zjednoduším, tak je to otázka, jestli strategický rámec, který má být budován mezi Ruskem a Spojenými státy a kde dokonce se mluví o tom, že by v Soči 4. dubna měl být podepsán nějaký text mezi Ruskem a Spojenými státy, takže je to dost daleko, že bychom se měli bavit o tom, co je obsahem tohoto strategického rámce, do kterého tedy patří i protiraketová obrana, která se týká bezprostředně České republiky, a měli bychom položit otázku, jestli tam není něco, co je proti českému zájmu a proti zájmu Evropy. Jako mně velice vadí, že jsme ve sněmovně nedostali prostor tuhle debatu vést. A vadí mi to dvojnásob také proto, protože si pamatuju ještě nedávné vystoupení pana Topolánka na kongresu ODS, kde mluvil o tom, že smysl protiraketové obrany je zabránit sklouzávání do geostrategického prostoru Ruska. Já vůbec nejsem příznivcem strašení Ruskem, myslím si, že se v tom hodně věci zjednodušují, ale tohle je věc, která je opravdu podle mě zcela principiální. A nedokázat si vyjasnit, do jaké míry tato dohoda ruskoamerická je nebo není v souladu s našimi zájmy, to byla podle mě prioritní úloha sněmovny. Že jsme to před tím summitem vůbec nestihli otevřít, že premiér nám neměl možnost, nebo že unikl té možnosti odpovídat na tyhle otázky, já pokládám za hrubou chybu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Abych si to ještě srovnal a možná abych to srovnal i pro posluchače Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu. Pokládáte v této otázce před odjezdem na summit NATO v Bukurešti za důležité, aby se jak vládní koalice, tak i opozice bavila a možná i shodla na tom, jak bude postupovat na mezinárodním poli právě v otázce strategických vztahů Ruska, Spojených států amerických a také co se týče smlouvy mezi námi a Spojenými státy americkými?

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Já v této chvíli ani nejsem si jist, jestli náš premiér Topolánek má všechny informace o tom, co má být součástí té strategické dohody mezi Ruskem a Spojenými státy. Já dokonce má pochyby, že dokonce i když mluvil nedávno s Bushem, že tyto informace skutečně v plném rozsahu dostal. A Česká republika tady prostě se stává třeba i tím systémem protiraketové obrany součástí něčeho, nebo má se stát, o čem v podstatě podle mě moc neví. To je podle mě téměř skandální.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pojďme se vrátit k agendě bukurešťského summitu NATO. Já jsem ji zhruba ve čtyřech bodech řekl na začátku rozšiřování Aliance, operace v Afghánistánu, situace v Kosovu a také samotná protiraketová obrana. To jsou alespoň ta deklarovaná témata celého summitu. Které z těch témat je podle vás, pane Zaorálku, nejdůležitější?

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Tak mně připadá nejdůležitější to, co tam úplně explicitně není, to je nová role a význam NATO na začátku dvacátého prvního století. Ono to souvisí vlastně s těmi tématy, které jsou oficiálně na agendě summitu, že jo, tam se má mluvit o rozšíření NATO, o Afghánistánu, o energetické bezpečnosti, o kybernetické bezpečnosti, o vztazích Ruska NATO. To jsou samozřejmě ale všechno podle mě ty podbody toho základního, čím chce vůbec NATO být. Já si myslím, že tohle téma se tam nějak dostane, ale je škoda, že tam není přímo explicitně formulováno jako podle mě zcela základní. Minulý summit NATO se věnoval ... v Rize se věnoval především otázkám Afghánistánu. A třeba i právě to je podle mě určitě téma, které bude velkým tématem toho summitu, protože současná situace je taková, že Afghánistán nás stojí sto milionů dolarů denně, z toho jenom sedm milionů jde na nevojenské účely. A já jenom řeknu jenom takové jedno číslo. Tam se vyprodukuje dneska v Afghánistánu za šedesát miliard dolarů opia ročně a z toho patnáct, předpokládá se deset, patnáct, miliard jde teroristickým organizacím. Na tom v kostce ukazuju, jak spornou dneska akcí je situace ... nebo co pro nás představuje, jaký balvan představuje situace v Afghánistánu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jen k tomu dodejme ještě několik dalších čísel. Američané podle amerického ministra obrany požadují tři až pět tisíc aktivních vojáků ještě na doplnění všech jednotek, které jsou v Afghánistánu. Podle slov Ministerstva zahraničí Spojených států amerických by toto množství zhruba podle nich stačilo na uklidnění situace v regionu. Tak se ptám, jestli by podle vás, pane místopředsedo Zaorálku, mělo Česko navýšit a o kolik případně své počty vojáků v Afghánistánu.

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
To si dovolím teda tvrdit, že to je podle mě komplikovanější. Nejsem si jist, jestli navýšení o těch pár tisíc vojáků tu situaci řeší. Ty počty podle mě dneska jsou tam naprosto nedostačující na to, abysme vojensky vůbec to byli schopni kontrolovat. Ale hlavně dneska přece existuje shoda v tom, že to řešení Afghánistánu není jenom v té vojenské poloze, že vlastně vojenské síly nejsou schopny tu situaci v Afghánistánu přivést k dobrému vládnutí, to je to, co bychom asi chtěli. Národní usmíření a standardy dobrého vládnutí zavést v Afghánistánu. A na to nemáme sil, protože nejsou organizace světové, já nevím, Světová banka a podobně, které by byly ochotny investovat také do této transformace téhle nešťastné země. Takže jako sám pan Scheffer, generální tajemník NATO, řekl, že čistě vojenské prostředky nejsou schopny zásadně tu situaci zlepšit. A přitom ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tomu rozumím, ale když vezmeme fakt, že kromě čistě vojenské účasti se Česká republika v Afghánistánu účastní například teď tím čerstvým logarským PRT týmem, to znamená tím provinčně rekonstrukčním týmem, měli bychom vytvořit třeba další takový tým?

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Já jsem skeptický, protože ta situace je taková, že na pět civilů tam připadá padesát vojáků. Víte, to je ten poměr, o kterém jsem už mluvil. Na sto milionů dolarů denně, které utratíme v Afghánistánu všichni, tak pouze sedm milionů jde na nevojenské účely. Takže ta skutečná civilní rekonstrukce je nepatrná část. A přitom tohle je vlastně veliký problém toho současného Afghánistánu, protože šedesát procent HDP je stále produkce opia, které se potom pašuje do Evropy. V tom je podle mě ten zásadní nepoměr, v tom je to, že vlastně my nepostupujeme skutečně kupředu a neblížíme se k tomu, že bychom situaci v Afghánistánu opravdu stabilizovali.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinak řečeno, to, o čem už se uvažuje, že by se například naše prostějovská jednotka do Afghánistánu vrátila, tak to byste, kdybyste měl vliv na rozhodování o této věci, prosazoval či ne?

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Já to další navyšování vojáků dnes pokládám za marnost, která nepovede k výsledku. Ten důvod, proč je rozlomena ta pozice, proč dneska je řada států, kterým se do toho nechce, do toho dalšího navyšování, je dán tím, že prostě řada států říká, že v tom není řešení, že vlastně tady jsme angažováni v něčem a i ten směr, kterým prostě to angažmá vedeme, nevede k výsledku a nevede k stabilizaci situace v zemi. Jako myslím si, že my dneska nemáme skutečně plán, který by vedl ke zlepšení situaci v Afghánistánu. My tu situaci nějak udržujeme poměrně dost na hraně a bojíme se, aby se ještě nezlomila a nešla k horšímu. Dokonce se k tomu, abychom tu situaci zvládli, začíná používat metod, které jsou sporné a o kterých se moc nemluví, jako je vyjednávání s těmi představiteli vlastně těch, kteří jsou našimi protivníci a podobně. To znamená, ta situace prostě je sporná. A já si myslím, že v téhle podobě je skoro neudržitelná. Já bych byl rád, kdyby ten summit posloužil k tomu, aby ty země, členské státy NATO, hledaly řešení a hledaly prostě postup, za který bychom se do budoucna skutečně mohli podepsat a se kterým bychom se mohli identifikovat. Ta dosavadní cesta nevede nikam.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, mým hostem je sociální demokrat a místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lubomír Zaorálek. Včera americký prezident George Bush oficiálně pozval Ukrajinu a Gruzii do programu, na jehož konci by mohlo být jejich členství v Severoatlantické alianci. Vedle toho si dáme už několik vyjádření vrcholných ruských představitelů, jako například vyjádření ruského prezident Medveděva v rozhovoru pro Financial Times, kde říkal, že Rusko bude rozšíření Aliance na své hranice vnímat jako hrozbu. Měla by toto rozšíření o Ukrajinu a Gruzii být pro Rusko hrozbou, pane Zaorálku?

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Tak jedna věc je, že Rusko to vnímá jako svoje ohrožení, to další rozšiřování Aliance, jiná věc je, že si myslím, že celá řada členských států Aliance nesouhlasí s tím dalším rozšiřováním a má k tomu nejrůznější důvody. Já kdybych měl říct za sebe teda, co si myslím o tady těch dalších zemích, o kterých se mluví, tak já pokud si pamatuju, tak před deseti lety, když my jsme vstupovali do Aliance, tak jsme museli splnit velmi přísná kritéria vstupu. Já si myslím, že by nebylo dobré, kdyby z těchto kritérií se dramaticky ustupovalo. Dovedu si představit, že taková kritéria je schopno třeba splnit Chorvatsko, to už v té přípravě postoupilo daleko, ale v případě Albánie a Makedonie už vůbec tu jistotu nemám. A dokonce v případě Ukrajiny a Gruzie si myslím, že nejsou splněna i daleko základnější kritéria, například určité politické stability. Připomínám, že například v Gruzii byl nedávno výjimečný stav. Takže já jsem přesvědčen, že ty země ani zdaleka dnes nejsou schopny splňovat to, co jsme museli splňovat před deseti lety my. A pak se obávám, že další rozšiřování může vést spíš k rozmělňování Aliance a ke znejisťování i k nestabilitě uvnitř Aliance.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak i kdybychom to brali, jako že ta nabídka amerického prezidenta k tomu, aby Gruzie a Ukrajina vstoupily do, řekněme, onoho období přípravného ke vstupu do Severoatlantické aliance, tak kdybychom to brali jako, řekněme, hozenou vějičku, takový vypuštěný balónek toho, co se bude dít, zejména ze strany Ruska, tak dokážete si představit, s jakou motivací to americký prezident dělá?

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
To je ten membership action plan, ale ten de facto je podle mě už nepřímým slibem, že to bude zakončeno, ten proces, přistupováním, že bude zakončen vstupem, takže já už ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Myslíte to ... ať to probíhá, jak to probíhá, tak stejně nakonec bude zakončen vstupem.

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Ne úplně tak ne, jak říkáte, ale myslím si, že je v tom už jakýsi vážný závazek, že to je proces, který má s velkou pravděpodobností na konci vstup. A myslím si, že už je v tom závazek pro Alianci, pokud by se přistoupilo na to, že se přistoupí na ten plán, na toho membership action plan. Takže já to pokládám za rozhodnutí zásadní, že to není něco, od čeho můžeme potom odejít a říci, že jsme si to rozmysleli. A v případě té nabídky pana Bushe, já jsem přesvědčen, že to je účel toho summitu, aby tady zazněly i názory těch ostatních a abychom zvážili, jestli tohle je skutečně cesta, kterou se chceme vydávat. Právě přijímat členy, který podle mě nesplní ty kritéria, která jsme museli vstupovat ... jednoznačně nejsou schopni splnit, které jsme museli my splňovat v minulosti. Já upozorňuji také na to, že Spojené státy na tom minulém summitu také předložily ještě jiný návrh, to je rozšíření Aliance o státy, jako je Jižní Korea, Nový Zéland, Austrálie a Japonsko. A to je také debata, která je docela zásadní. To je to, co jsem říkal, ta role a význam NATO na začátku dvacátého prvního století. Protože víte, tady se ukazuje, že třeba představa Spojených států amerických je odlišná od představy řady členských států především evropských, protože kdybychom přijali tady tyto členy, které jsem jmenoval, z té vlastně druhé polokoule světa, tak by se vlastně vytvářela jakási jedna polovina světa, která by chtěla sehrávat jakousi zásadní roli v té kontrole planety, a vůči nim by se mohla profilovat třeba šanghajská Organizace spolupráce a znovu bychom jakoby vytvářeli jakousi takovou bipolární podobu světa, která by byla hledáním rovnováhy mezi těma dvěma uskupeními. Někdy se zdá, že to je právě představa současné americké administrativy. Ale vím, že tohle je velmi složitý bod a že je řada členských států NATO, kterým se tento způsob rozvoje Aliance nelíbí. A to jsou věci, které je třeba vyjasnit. Já bych si přál, aby summity NATO sloužily k tomu, aby ta debata o tom, co vlastně Aliance má být do budoucna, aby tam měla dostatečný prostor, protože jinak máme různé představy, různé požadavky na rozšiřování a nemáme ujasněno, co chceme vlastně z Aliance vytvořit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takové rozšiřování by česká delegace měla odmítnout podle vašeho názoru?

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Já jsem přesvědčen, teda já kdybych ... tak já opravdu bych stál na tom, že Ukrajina a Gruzie z mého pohledu nejsou schopny ... třeba jsem uvedl i ten důvod úplně základní, politické nestability, nejsou připraveny k tomu se do toho plánu přístupového ... vstoupit a myslím si ... mám pochyby i v případě Albánie a Makedonie. Opakuji, jediný, kdo si myslím, že je připraven a může, tak je Chorvatsko.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pojďme, pane místopředsedo Zaorálku, prosím, ještě k tématu Kosova. Protože ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes při slyšení ve Státní dumě řekl, že Rusko nedovolí, aby se Kosovo stalo členem Organizace spojených národů a že k tomu využije právo veta coby stálý člen Rady bezpečnosti OSN. Ptám se, co tak zásadní postoj Ruské federace může znamenat pro to jednostranně vyhlášené nezávislé Kosovo?

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
To není nová informace. Myslím, že nikdo nepředpokládal, že by v téhle situaci dnes Rusko potvrdilo, nebo že by dalo ... podpořilo tu ... křeslo tedy pro Kosovo v OSN. To není novinka. A hlavně ona to není jenom otázka Ruska. Tady je sto devadesát dva členských států OSN a z nich vlastně je poměrně velká část, která dala najevo jasně, že Kosovo neuzná. Takže to je spíš skupina ... já nevím, jestli dnes je to přesně třicet pět zemí, které uznaly Kosovo, asi dvacet členských států Evropské unie. A když se rozhlédnete, tak zjistíte, že na planetě je velká převaha zemí, které s tím buď váhají, to je něco přes dvacet zemí, nebo je ještě větší počet zemí, které jednoznačně řekly, že Kosovo neuznají. Patří mezi ně země jako Kanada, Izrael, Indie a řada dalších. To znamená, ten problém Kosova je možná v Evropě viděný trochu jinak, než je viděný v Asii a v Latinské Americe, kde je celá řada postojů, které varují před podobnými způsoby uznávání podobných území za podobných okolností a podmínek. Zároveň ve Spojených státech amerických teď byla otištěna v médiích velmi zajímavá ... text pana Johna Boltona a Eaglebergera a amerických předních diplomatů, kteří jasně napsali, cituju my jsme vyvinuli velký tlak na naše evropské spojence, aby uznali Kosovo, ale dneska bychom si měli říct, že to není v zájmu Spojených států. A je tam vypisována celá řada důvodů, proč tito přední američtí diplomaté jsou přesvědčeni, že se v tomto případě Amerika angažovala nešťastným směrem. Takže já to chápu tak, že ... víte, když třicet pět států uzná Kosovo, tak to neznamená, že to Kosovo je fakticky skutečně uznaným státem, protože říká se, že ta pomyslná hranice je něco nad padesát zemí. A připadá mi, že se to Kosovo nachází v takovém zvláštním prostoru nikoho, kde není jasné, co dále bude. A já si myslím, že Česká republika by měla v této chvíli se neohlížet tak přesně, co říká nebo radí ten či onen, ale měla si vypracovat vlastní pozici, která vyplývá ze znalostí situaci na Balkáně a s tou zkušeností, která sama s tím prostorem má. Mně připadá nešťastné to, co říká pan ministr Schwarzenberg, když říká tohle je rozjetý vlak, s tím už my nic neuděláme. Já mám pocit, že jestliže platí, že Balkán, západní Balkán je priorita české zahraniční politiky, tak bysme měli prakticky povinnost k tomuhle mít fundovaný vlastní postoj a neptat se nikoho, co máme dělat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Máte pocit, že se ministr Schwarzenberg ptal někoho, co má dělat?

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Ministr Schwarzenberg doslova řekl v jedné televizní debatě, že otázka uznání, neuznání a dalšího vývoje v Kosovu je otázka těch velkých a mocných a že to je něco, v čem Česká republika těžko může sehrát významnější roli. To je to, v čem s ním nesouhlasím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, kdyby to bylo na vás, pane Zaorálku, tak vy byste byl pro to Kosovo neuznávat.

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Já bych byl pro to, abychom uznání Kosova spojili s tím, co se v Kosovu konkrétně děje. Jako já si myslím, že v současné době Kosovo ekonomicky a politicky není natolik konsolidované, aby mohlo takový stát spravovat. Spravování státu, to je otázka kontroly území, tam nejsou dneska ani přesně vymezené hranice. Já jsem přesvědčen, že ty současné politické elity na to jednoduše nemají, aby ten stát spravovaly. Jednak také proto, že se bohužel nepodařilo vygenerovat v Kosovu představitele politické, jejichž životní příběhy byly věrohodnější, než jsou ty, kteří dneska Kosovo představují. A já si myslím, že tam je prostě dnes reprezentace, která je veliký problém pro to, aby byla partnerem pro evropské politiky. Proto jsou to lidé ... dneska pan Hashim Thaci vlastně otevřeně v jednom z rozhovorů přiznal, že napojení na organizovaný zločin je prostě faktem, ale bohužel je něco, co se musí respektovat. To jsou pro mě těžko přijatelná slova.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to byla také poslední slova dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu. Pronesl je sociální demokrat a místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Děkuji za váš čas, pane Zaorálku, na shledanou.

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Já děkuju. Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
U mikrofonu tady ve studiu v Českém rozhlase byl Martin Veselovský, přeji vám příjemný večer strávený právě s Českým rozhlasem 1 Radiožurnálem.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.