Lubomír Smatana dobyl nejvyšší vrchol Sibiře: Nejtěžší bylo překonat pohraniční stráž
Nejvyšší hora ruského pohoří Altaj se jmenuje Bělucha a je zároveň nejvyšší horou Sibiře. Její věčně bílá koruna se tyčí do výšky 4506 metrů a dostat se na vrchol není nijak snadné. Jednak výstup na horu, která je daleko od civilizace, vyžaduje horolezecké zkušenosti, a pak také vystoupat až na špici ruské úřady nepovolují. Trasa na vrchol totiž vede blízko hranice s Kazachstánem. Reportér Lubomír Smatana tam ale se skupinkou přátel i přesto vyrazil.
„Bělucha je moje oblíbená hora. Při každém výstupu je jiná a cesta nahoru je vždycky tak trochu duchovní pouť,“ vyznává se horský vůdce Alexej, který právě přivedl výpravu z hor do vesnice Tjungur. „Je to hora vzdálená od civilizace, není tu žádná infrastruktura – je to tu divoké a nebezpečné. Za špatného počasí se sem nejde vůbec dostat,“ dodává.
Cesta odtud znamená dva dny putování divokou tajgou do základního tábora u jezera Akkem. O kilometr dál stojí meteorologická stanice a také vojáci, kteří vyžadují propustky do pohraničního pásma.
Vzpomínka na mrtvé
„Zatím je cesta na Běluchu nelegální. Po horách chodí hlídky, takže někdo projde, jiný ne. Snažíme se vyjednat s úřady, aby nám daly výjimku na turistiku. Zatím neúspěšně,“ dozvídám se od Anatolije horolezce agentury Vysotnik, která vede základní tábor. Jeho lidé nám zajišťují cestu.
Na radu průvodce obcházíme hlídku a konečně míříme na ledovec. Tábor se jmenuje Tomskije Stojanky a je to hromada kamení šikovně umístěná pod ledovcem tak, aby sem nepadaly laviny. Na nejvyšším balvanu jsou tabulky se jmény horolezců a průvodců, kteří na svazích hory zahynuli.
S pokorou k vrcholu
Je krásná, jasná noc plná hvězd, jen něco málo po půlnoci. Před sebou máme výstup tisíc výškových metrů, na vrcholu bychom měli být za svítání. Šlapeme ve tmě, mačky se zakusují do ledu. Po čtyřech hodinách stojíme pod kolmou stěnou Běluchy.
Slunce se nad obzor vyhouplo v šest hodin ráno – přesně ve chvíli, kdy jsem se dotýkal poslední hrany, kudy se lezlo po šesti lanech o šesti délkách. Nejtěžší na výstupu bylo překonat hraniční stráž, napadá mě bezprostředně po zdolání vrcholu.
Pro ty, kdo vyšplhali až sem, je na hoře připravený zvonek. Zkřehlými prsty tedy dáváme vědět, že jsme se na Běluše dotkli nebe.
Související
-
Turistou v Rusku? Nebojte se a přijeďte, vyzývá zpravodaj Martin Dorazín
Přestože Rusko nepatří k nejoblíbenějším cílům českých turistů, počet našich návštěvníků i tam v létě roste.
-
Dva týdny v jednom kupé za pět tisíc eur? Transsibiřská magistrála slibuje extrémní zážitky
Velká sibiřská cesta – tak přes sto lety nazvali železniční trať, která poprvé v historii dopravně spojila Evropu s břehem Tichého oceánu po euroasijském kontinentu.
-
Slavný mamut ze Sibiře nemá ocásek. Snědli mu ho psi
Ruská severní Sibiř a oblasti za severním polárním kruhem bývaly domovem mamuta srstnatého, který vyhynul zhruba deset tisíc let před naším letopočtem.
