Lovení zvěře za peníze u nás i v zahraničí
Dnes o kontroverzní vášni - o lovu zvěře. Kromě samotných lovců asi málokdo pochopí jejich mentalitu. Většina lidí spíše lovení zvěře třeba za peníze v zahraničí odsuzuje. Ale přesto lovci jsou z devadesáti procent také myslivci a nejezdí střílet zvířata po desítkách. Vděční jsou za jedinou trofej, kterou ještě ve sbírce nemají. A jak se třeba do Afriky vůbec dostanou? Jednoduše, přes loveckou cestovní kancelář, kterých je u nás několik. Setkali s jedním majitelem takové kanceláře Janem Velíkem.
Lva nebo lvici mohou ulovit jen vyvolení a musí mít štěstí. Licencí na odstřel této šelmy je minimálně a vztahuje se na zvířata, která třeba zabila člověka a jsou tím pádem velmi nebezpečná. Ale ulovit si antilopu, pakoně, zebru nebo bůvolce není problém. Majitel farmy v Jihoafrické republice a zprostředkovatel zájezdů tamtéž Jan Velík zdůrazňuje, že je veliký rozdíl mezi lovem u nás a v Africe. V Čechách musíte mít lovecký lístek a zbrojní průkaz.
Velík: V Jihoafrické republice musí mít profesionálního lovce a zprostředkovatele lovu. Nemusí mít lovecký lístek ani zbrojní průkaz. Můžete lovit za přítomnosti profesionálního lovce i jeho zbraní.
Bez profesionálního lovce, který vystavuje také licenční listy, prostě nesmíte dát doslova ani ránu. Lov třeba v Africe není rozhodně levná záležitost, nemluvě o ceně letenky. Ceny ulovené zvěře se liší. Za antilopu dáte od 150 do 320 euro, zebra přijde na 800, lev nebo lvice až na 6500 euro. Zakoupit si můžete i speciální balíčky - základní, malý, velký - ve kterých je zahrnuto až 13 kusů zvěře, ovšem nikdo vám nezaručí, že je opravdu ulovíte. Zní to krutě, ale Jan Velík se brání.
Velík: Někdo jede do Chorvatska, někdo lovit. Zvěř v Africe je výrazně při odstřelu levnější, než v Česku nebo Evropě. V tom jde o diametrální rozdíl.
V Africe ale nemusíte jen lovit, můžete zvířata jen sledovat a třeba si je fotografovat. Ne vždy se musí střílet. A když už k tomu dojde, mělo by to být takřka posvátné. Jan Velík začínal v České republice jako myslivec.
Velík: Ctím myslivecké zvyky a tradice, vzdát zvířeti poslední poctu, čest, že jsem ho mohl lovit. Lov není neetická záležitost.
Nechybí samozřejmě ani poslední hrýz - tedy vložení snítky nějaké rostliny do úst zvířete. Ovšem to vše se nevylučuje s tím, že existují i takoví pseudolovci, kteří ke zvířeti absolutně žádnou úctu nemají a zabíjí vlastně vše, co vidí, třeba i zpěvné ptáky. Podle ochránců přírody jsou to většinou jihoevropané, kteří takto zběsile zabíjejí zvěř i u nás.
