Likvidace staré vojenské munice

9. únor 2004
Pod kůži

Až o 1,5 miliard korun navíc zaplatí armáda za likvidaci staré vojenské munice. Podle nabídky pětice českých zbrojovek se totiž náklady na likvidaci zvýší o DPH, výdaje za dopravy střeliva a úroky z úvěrů. Celkem by tak vojenský rozpočet zhubl ne o 2, ale o 3,5 miliard korun. Vláda přitom loni v srpnu rozhodla, že zakázka nepřesáhne 2 miliardy. O tento problém se zajímali reportéři Jan Hrbáček a Pavel Otto.

Pavel Otto: Ve skladech české armády je uloženo přes 100 tisíc tun nepotřebné munice. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu je její účetní hodnota přes 17 miliard korun. Část munice pochází ještě z druhé světové války, většina z dob Varšavské smlouvy, proto je střelivo dnes už nepoužitelné. Jeho uložení a ostraha přitom stojí ročně téměř půl miliardy korun. To potvrzuje náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Jaroslav Kopřiva.

Jaroslav Kopřiva: Odhad NKÚ je, že stojí armádu 4 tisíce korun každá tuna ročně.

Jan Hrbáček: Armáda už několik let řeší, jak se munice zbavit. Existují 2 možnosti. Buď ji darovat jinému státu nebo ji delaborovat. Co vlastně delaborace obnáší? Dělníci náboje, minigranáty či rakety rozeberou a střelný prach a další trhaviny se ekologicky zlikvidují ve spalovnách nebo se připraví k dalšímu využití, například jako průmyslové nálože do kamenolomů. Ministerstvo nyní ale stojí před problémem, kde sehnat dodatečnou miliardu a půl korun navíc. Že se náklady na likvidaci bez pochyby zvýší, potvrdil prezident Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek.

Jiří Hynek: Podíváme-li se na cenu, za kterou vláda schválila podmínky delaborace munice, a současnou nabídkovou cenou, tak zdánlivě to může vypadat paradoxně, že tam došlo k velkému nárůstu, ale musíme si uvědomit, že největší nárůst je právě rozdíl v DPH, protože původní munice nelaborovaná byla 5procentní jako služba a dneska je v normální plné kategorii 22 procent. Samozřejmě rozhodnutí o snížení 22 na 19 může s tou cenou zase opět něco zamíchat.

Pavel Otto: Podle Hynka se změnily i některé další věci. Protože munice musí být zlikvidována už do konce roku 2006, firmy si budou muset vzít úvěry a z nich zaplatit úroky. Ty činí dalších 350 milionů korun navíc. Dodatečné náklady vzniknou také se samotnou likvidací trhavin, protože se do uvedeného data nestihnou spotřebovat třeba v kamenolomech nebo při odpalování budov.

Jiří Hynek: Samozřejmě kdyby šly někde skladovat, tak by ta cena mohla být menší, odhadem zase jsme někde u 400 milionů.

Jan Hrbáček: Zbrojovky přebytečné trhaviny skladovat nemohou, protože by jim to nepovolil Báňský úřad. Armáda zároveň munici převeze ze svých skladů do delaboračních linek. Přepravu si musí zajistit zbrojovky samy. Pro ně ale platí mnohem přísnější pravidla.

Jiří Hynek: Odhadem se dá říct, že by ty náklady spojené s dopravou a s tím třídění mohly být kolem 200 milionů.

Pavel Otto: Hynek zdůrazňuje, že zbrojovky se chtějí s Ministerstvem obrany dohodnout. Navíc stát nepřijde o 500 milionů za DPH. Tady ovšem náměstek Kopřiva namítá, že o tyto peníze bude hubenější vojenský rozpočet, protože Ministerstvo financí armádě tyto peníze nevrátí. Experti na zbrojní průmysl připomínají, že mnohem výhodnější by bylo munici darovat. Náklady by se tak snížily až o dvě třetiny. Přednost však dostala delaborace a ministerští úřadníci nyní podle Kopřivy vyhodnocují nabídky zbrojovek.

Jaroslav Kopřiva: Soutěž na ekologickou likvidaci munice je teď ve stádiu vyhodnocování. Pracuje meziresortní komise, kde jsou i zástupci Ministerstva životního prostředí a Českého báňského úřadu, kteří dohlížejí na kvalitu těch technologických postupů likvidace, a já očekávám stanovisko komise k nabídkám, které jsme obdrželi v nejbližší době.

Jan Hrbáček: Transakce s municí provázejí problémy od počátku 90. let. Když se v Brně likvidovaly granáty RG-4, nebyla vedena přesná evidence a kontrarozvědky se domnívala, že některé skončily na černém trhu. Předloni také ministerstvo zaplatilo za ekologickou likvidaci několika tisíc výbušek společnosti Zeveta z moravských Bojkovic. Firma ale munici odpálila ve výcvikovém prostoru Libavá, čímž porušila ekologické a vojenské normy. Případem se do dnes zabývá policie. Další potíží je, že některé z firem, které se o zakázku nyní ucházejí, nemají prověrku od Národního bezpečnostního úřadu, například STV Grup nebo Poličské strojírny. Ředitel strojíren Jaroslav Trávníček říká, že firma žádá o prověrku už od roku 1998, ale dosud ji neobdržela.

Jaroslav Trávníček: Tady proběhly dvě kontroly na prověření toho stavu bez nějakých problémů. V souvislosti s delaborací munice by překážka v nedodržení prověrky v současné době neměla být.

Pavel Otto: O zakázku na Ministerstvu obrany se ucházejí vyjma Poličských strojíren, Zevety Bojkovice a STV Grup ještě pardubická Explozia a vojenský ústav ve Slavičíně. Vítěz bude celou zakázku koordinovat. Experti favorizují Poličské strojírny, protože v nich má významný podíl největší český obchodník se zbraněmi Omnix, dříve Omnipol. Na kontrakt nebylo vypsáno veřejné výběrové řízení, protože jej vláda označila za strategickou zakázku.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autoři: hrb , pot
Spustit audio