Lidé se usadili dřív, než začali obdělávat půdu. Archeologové přepisují příběh počátků civilizace

Na těchto místech žili lovci a sběrači, kteří ještě nezačali obdělávat půdu nebo domestikovat zvířata. Co bylo dřív? Usedlý způsob života, nebo zemědělství? Tady lidé napřed žili jako lovci a sběrači. Během několika staletí přišli na to, jak ovládat a přetvářet okolní přírodu, zatímco stále lovili divokou zvěř, a až potom přišlo zemědělství a domestikace. Díky novým vykopávkám se naše představy úplně proměnily.

Jak si můžeme tato místa představit, jak to tam tehdy asi vypadalo?

Čtěte také

Národní muzeum otevírá expozici Okna do pravěku. Čeká vás model mamuta i nejstarší rostlina na světě

Každá z osad měla obytná stavení. Potom jsou tam místa, o kterých se obecně soudilo, že to byla kultovní střediska. V deseti různých známých osadách to vypadalo podobně – obydlí pro každodenní život, a k tomu speciální stavby.

Kdyby to ale mělo být kultovní místo nebo chrám, znamenalo by to náboženství. Jenže jsme tam nenašli žádné doklady o náboženství. Domníváme se tedy, že lidé měli nějaké rituály, ale nešlo o náboženství v dnešním slova smyslu.

K čemu to mohlo sloužit?

Stavby jsou opravdu velké. Jsou v nich lavice, kam si lidé mohli sednout. S největší pravděpodobností se v nich lidé prostě scházeli. Přemýšleli jsme, za jakým účelem. I v dnešní době existují mešity a kostely, ale nejsou to jediná místa, kde se lidé shromažďují.
Koncertní sál, fotbalový stadion, nebo třeba dvorek – tady v Praze jsem se byl projít, bylo hezky, a všude lidé vysedávali na zahrádkách, jedli, pili, to je také způsob shromažďování.

Jak mohlo vypadat tehdejší shromaždiště?

Jsou v nich pilíře tvaru T a na nich různé reliéfy – ruka, prsty... Loni jsme v Karahan Tepe objevili reliéf lidského obličeje. Pilíře tedy představují lidské tělo a zároveň slouží jako nosná konstrukce. Pak jsou tam také reliéfy na lavicích, většinou zpodobňují divoká zvířata. Někde jsou zvířata jednotlivě, někde je víc druhů pohromadě. To musí mít nějaký význam.

Co by to mohlo znamenat?

Čtěte také

400 stop starých až 19 tisíc let. Antropologové jsou nadšení, když se jim podaří objevit stopy předků dnešního člověka

Vypadá to, že vyprávějí nějaký příběh. Když do takové stavby přijdete, vidíte spoustu pilířů vyzdobených zvířecími motivy. Lavice, na kterých možná sedí lidé, a před lavicemi další reliéfy. A také tam jsou sochy – některé na lavicích, jiné vsazené do zdí. Všude jsou lidské postavy a reliéfy zvířat. Víme, že byly vybarvené, že tam visely zvířecí lebky, kůže a další organické materiály... má to určitou atmosféru. Stavba je plná živých bytostí.

Jak to mohlo působit na tehdejšího člověka?

Když se lidé začínali usazovat, společenství žila pohromadě se světem zvířat. Až za několik stovek let se lidé postavili doprostředka vesmíru. Jsem si jistý, že sochy zobrazují život lidí společně s přírodou.

A co to může říct dnešnímu člověku?

V dnešní době jsme ztratili spojení s přírodou. Zkoušíme přírodu zachraňovat. Je ale neuvěřitelné, kam jsme se dostali. První nástroje lidé začali používat před dvěma a půl miliony let, ale usedle žijeme jen dvanáct tisíc let. To znamená, že jsme miliony let žili uvnitř přírody. O mnoho jsme přišli a archeologie nám pomáhá si uvědomit svoje postavení. Proto nerad používám slovo civilizace – pokud to, co máme dnes, je civilizace, tak raději mluvím o prehistorické době.

Civilizace totiž nemusí znamenat jen dobré věci, soudí Necmi Karul, archeolog z Istanbulské univerzity.