Lída Rakušanová: Bavorsko před volebním zemětřesením

Tak tomu bylo i po posledních zemských volbách v roce 2013, kdy CSU sice získala „jen“ 47,7 procenta, ale vzhledem k tzv. přímým mandátům, kdy voliči mohou volit kromě strany tzv. prvním hlasem i svého místního kandidáta, vládla CSU pod vedením Horsta Seehofera přesto s absolutní většinou.

Petr Holub: Ve stopách uprchlíků. Historie kráčí Bavorskem

Jak dlouho to ještě může fungovat? Tak se od 70. let minulého století ptal každý, kdo sledoval bavorskou politiku.

Podle posledních prognóz by jí ale letos mělo dát svůj hlas pouze kolem 34 procent bavorských voličů. Druhou nejsilnější stranou by podle průzkumu z 12. října měla být strana Zelených s 19 procenty. Pokud se to splní, budou Zelení nadmíru úspěšní, protože v posledních volbách do zemského sněmu skončili s 8,6 procenta.

Propad by naopak měla utrpět sociální demokracie, která naposled skončila s výsledkem přes 20 procent jako druhá, ale tentokrát by se měla spokojit jen s 12 procenty. Alternativa pro Německo by údajně měla získat v Bavorsku 10 procent. O zbytek by se měli podělit Svobodní voliči se Svobodnými demokraty. A krajní levice Die Linke by se s předpovídanými 4 procenty do parlamentu neměla dostat vůbec.

Propad CSU má své kořeny ani ne tak v uprchlické krizi v roce 2015, jak se běžně traduje, ale daleko spíše v panice, která se křesťanskosociální unie zmocnila po loňských volbách do spolkového sněmu. Tehdy sice Alternativa pro Německo dosurfovala na vlně protiuprchlických vášní do spolkového sněmu s více než 12,5 procenty, ale v některých tradičních baštách bavorské CSU získala podstatně víc.

Ztráta příznivců ve velkých městech

Konkrétně například v dolnobavorském volebním obvodě Straubing, kam patří i okres Regen, kousek od hranice s Českou republikou, kde máme už po desetiletí chalupu, volilo CSU sice pořád ještě nad 40 procent voličů, ale AfD tam dostala skoro 21 procent a stala se tak druhou nejsilnější stranou. A v samotném okrese Regen volil tyto krajně pravicové populisty víc než každý čtvrtý volič.

Karel Hvížďala: Bavorsko se bouří proti přívalu migrantů

Zjednodušeně by se dalo říci toto: Bavorský ministr financí z CSU Markus Söder v celostátních německých novinách Frankfurter Allgemeine Zeitung se ve čtvrtek tvrdě postavil proti současnému přívalu migrantů do Německa a prosazuje tezi, že by se měly standardy azylového práva v Německu redukovat na úroveň ostatních evropských zemí.

To má své důvody: Na přidělování uprchlíků totiž existuje v Bavorsku klíč, podle něhož by mělo na 1000 obyvatel přijít maximálně 12 žadatelů o azyl. Ve skutečnosti je jich ale všude tam, kde jsou buď velká přijímací zařízení nebo integrační centra, podstatně víc. To je i případ okresu Regen, který má něco přes 76 tisíc obyvatel a žilo tam loni - podle oficiální statistiky - na 800 uprchlíků a přes 50 mladistvých bez doprovodu. Tedy něco přes deset osob na 1000 obyvatel.

Tato statistika ovšem nepočítá s více než čtyřmi stovkami dalších žadatelů o azyl, a to s odůvodněním, že ti jsou ubytováni provizorně a tudíž jejích počet kolísá. Kdyby se ovšem započítali, vycházelo by na tisíc obyvatel v průměru více skoro 16 žadatelů o azyl.

V samotném Regenu s 12 tisíci obyvateli je koncentrace ještě vyšší, protože tam jsou při tamní Lidové škole zřízeny pro uprchlíky integrační třídy. Ne že by se tam tím pádem ve městě něco nekalého dělo, jen jsou v obrazu města prostě hodně nápadní. V konservativním prostředí, kde jsou lidé odjakživa zvyklí nedostávat nic zadarmo, je to ale problém, který vysvětluje, proč jsou tamní voliči víc náchylní podlehnout populistickým svodům.

Robert Schuster: Dny Horsta Seehofera v německé politice jsou zřejmě sečteny

O našich nejbližších západních sousedech, Bavorech, se traduje, že jsou politicky konzervativní a mají rádi své tradice. Stejně tak ale, že mají jistý sklon k anarchii.

A to je samozřejmě pro CSU, jejíž otec zakladatel Franz Josef Strauss vždycky hlásal, že napravo od CSU se nesmí vejít ani papír, velký problém. Bohužel ale, jak to ukazují předvolební průzkumy, se CSU nepodařilo paniku, která se jí po loňských volbách do spolkového sněmu zmocnila, kanalizovat pozitivním směrem. Jinými slovy, její představitelé začali zmatkovat.

Horst Seehofer, který se stal po loňských volbách ministrem vnitra, se před zahájením bavorské volební kampaně obul do kancléřky Merkelové tak neomaleným způsobem, že to veřejnosti vyrazilo dech. Na jeho hlášku, že bez něj by se kancléřkou nestala, takže mu nemá co povídat, se nevěřícně vzpomíná dodnes.

A z pera bavorské vlády se pod vedením Seehoferova nástupce Markuse Södera valí jedno populistické rozhodnutí za druhým. Od povinných křížů v úředních budovách až po návrh zákona o úloze policie, který připomíná totalitní praktiky natolik, že vyhnal do mnichovských ulic desetitisíce demonstrantů.

Lída Rakušanová|foto:Vendula Kosíková

CSU tím evidentně ztratila své příznivce ve velkých městech. A zatím se nezdá, že by je získala zpět na venkově. Jasno bude po neděli. Na rozdíl od Česka se ale předvolební průzkumy v Německu obvykle strefí do černého.