Lezec Ondra: Na Štvanici se těším, nehrozí tam vítr. Když uspěji v Brně, tak bude olympiáda hratelná

25. květen 2026

Jak se Adam Ondra chystá na červnový lezecký Světový pohár v Praze? Jaké má sportovní ambice v sezoně 2026? Jak se změnilo sportovní lezení poté, co se dostalo do olympijského programu? Jaké jsou v Česku podmínky pro tento sport? Jak odlišně zatěžuje bouldering a lezení na obtížnost pohybový aparát? Proč jsou v mnohém lepší podmínky v Brně než v Praze? O tom nejlepší český lezec hovořil v pořadu Na rovinu s Tomášem Pancířem.

Jak se těšíte na domácí Světový pohár na pražské Štvanici?

Těším se moc. V disciplíně v lezení na obtížnost jsem závodil na domácí půdě kdysi dávno, když mi bylo šestnáct let. Uplynulo plno vody a lezení na obtížnost je pro mě nejsrdcovější disciplína.

Máte ambici v Praze zvítězit?

To by bylo krásné. Kdyby to bylo před pár lety, tak bych si na to věřil. Úroveň soupeřů je velmi vysoká a od té doby, kdy se lezení na obtížnost stalo samostatným sportem, tak se to ještě víc zvedlo. Cíl je takový, že pokud si zalezu před domácím publikem ve finále, tak budu spokojený. 

Jste spokojený s přesunem z Letné na Štvanici i kvůli dřívějším problémům s větrem?

Je to zásadní důvod, protože Letná je větrná pláň. Když se přižene něco většího, tak to konstrukce vždy schytala. Štvanice je super, protože je to i blíž centru a blíž Vltavě. Hlavně to bude v závětří.

Jak moc speciální bude, že budete lézt na místě, kde jsou běžně tenisové kurty?

K tenisu nemám speciální vztah, ale na stěně postavené na tenisových kurtech jsem nikdy nelezl.

Na jakých nejnezvyklejších místech už jste lezl?

Krásné závody jsou třeba v centrech měst, přímo na náměstí. Hodně mě bavil třeba Innsbruck nebo tribuna olympijského stadionu v Mnichově. Byl tam třeba jen čtyři sta, pět set lidí, ale o to speciálnější atmosféra panovala.

Dřív byly Světové poháry konané třeba na přehradách nebo na hrázích přehrad. Lezlo se i u dálničního přivaděče, což bylo v Londýně.

Nebudou vás Na Štvanici rušit vlaky, které projíždí okolo?

Pokud bude bouřlivá atmosféra, tak bude stěna víc vibrovat díky fanouškům než kvůli vlakům.

Nestýská se vám po boulderingu?
Vůbec ne. I když trénuji v italském Arcu, kde se reprezentanti soustředí na bouldering, tak se mi nestýská. Pořád ale bouldering tvoří velkou část mého tréninku, i když se věnuji lezení na obtížnost.

Jak odlišně zatěžuje bouldering a lezení na obtížnost pohybový aparát?

Agresivnějších skoků na ramena, lokty a kolena je daleko míň, míň se padá. Na boulderingu třeba spadnete stokrát za trénink z pěti metrů. Pády se nasčítají. Lezení na obtížnost je mnohem příjemnější pro tělo.

Máte už seznam dalších míst, kam během sezony vyrazíte na konkrétní cestu?

Zaujalo mě to, že jsem si nikdy nemyslel, že obtížnost 8C plus by mohlo být na první pokus vůbec hratelné. Zatím jsme tři kluci, kteří jsme vylezli 8C na flash. Mám vyhlédnuto pár boulderů 8C plus, kam bych se chtěl v zimě vydat.

Co je pro vás hlavním cílem v sezoně 2026?

Světový pohár v Praze a pak na konci srpna mistrovství Evropy ve Francii. Je to sezona, kdy chci zjistit, zda na to ještě mám a jaké jsou moje případné šance na olympijské hry v Los Angeles 2028.

Jsem si jistý, že jsem schopen udržet výkonnost, kterou mám nyní a v minulých letech. Otázkou je, zda to bude ještě na něco stačit. Konkurence nespí a v posledních dvou letech se to ohromně zvedlo. Dřív úroveň v lezení na obtížnost trochu stagnovala, ale teď to jede.

Jak velkým lákadlem je mistrovství světa, které bude v příštím roce hostit Brno?

Největší lákadlo, že ještě nehážu flintu do žita.

Chcete jet do Los Angeles?

Pokud zaznamenám v Brně nějaký úspěch, tak určitě chci na olympijské hry jet. První tři závodníci z mistrovství světa mají automatickou účast v Los Angeles. To je hnací motor.

Jak se proměnilo špičkové sportovní lezení od dob, kdy jste kraloval už v juniorské kategorii ve světové špičce?

Dřív to byl mírně okrajový sport, kdy to provozovalo plno zapálených jedinců. Širokou veřejnost to tolik nezajímalo. Hodně se to začalo měnit v roce 2015, 2016, když už popularita šla nahoru. Hodně se změnila i hobby část, kdy je těch borců řádově daleko víc. V Praze a Brně je deset stěn a jsou pořád plné.

Čím to je, že se lezení těší o tolik větší popularitě?

Já jsem nikdy nepodceňoval atraktivitu našeho sportu. Lezení samo osobě skýtá různorodou kombinaci zajímavých faktorů. Můžete se seznámit s parťáky, dáte se do řeči, můžete jezdit do skal společně. Je to fajn výplň volného času. Jsou různé styly a disciplíny lezení, kde si každý najde svoje.

Jaké jsou podmínky v Česku?

Pro komerční podmínky jsou skvělé podmínky, ve velkých městech jako Praha a Brno výborné. Pro profíky jsou výborné v Brně a uspokojující v Praze. Do určité míry mám na tom zásluhu i já, že v Brně je to lepší. Před dvaceti lety se dalo natrénovat na Světový pohár i s minimálními tréninkovými podmínkami, ale to už se změnilo. Odpovídající podmínky se správnými chyty už je dražší a je to nutnost.

Na rovinu s Tomášem Pancířem
autoři: Tomáš Pancíř , rej
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.