Letní měsíce jsou nejrizikovější. Velký problém je nepozornost, říká šéf dopravní policie Michal Hodboď. Co nepodcenit na cestách?

V pátek je 37 stupňů, v neděli má být až 40. Jaká je základní rada pro řidiče, když je venku takové vedro? Byť jsou auta z většiny klimatizovaná?

Jedna věc je něco radit a potom je vlastní realita života. Ale to, co říkám stále dokola – dodržovat pitný režim, plánovat si cestu, počítat s riziky, která vysoké teploty přinášejí.

Čtěte také

Autem na dovolenou? Přestávky v řízení dělejte po dvou hodinách, cestu plánujte i s kolonami, radí vedoucí BESIPu

Obecně letní měsíce jsou pro nás tím nejrizikovějším, protože se na silnice dostávají ve větší míře cyklisti, motorkáři nebo i chodci. To jsou pro nás nejzásadnější rizika. Vysoké teploty ano, ale to je spíš o zdravotních komplikacích, které řidič může mít. Právě proto je důležitý pitný režim nebo dodržovat pravidla, pokud je člověk třeba nemocný. To je za nás důležité.

A únava se logicky v horkých dnech dostavuje dřív. Když člověk třeba vyrazí do Chorvatska a je hrdina a chce to ujet na jeden zátah, tak najednou má příznaky, že už by měl zastavit, ale on to chce zlomit vůlí. Co se pak děje?

To je další fenomén letních prázdnin – daleké cesty. Máme vysokou teplotu, jedeme někam daleko, teď jestli jsme nepodcenili přípravu, jestli jsme opravdu odpočatí... V důsledku to může vést k nehodě. Když se blížíme k cíli, riziko nehody se výrazně zvyšuje, protože lidé si říkají: „Už to zvládnu, už to dojedu, to dám!“ A nedá to.

Když jste mluvil o motorkářích, cyklistech, chodcích a řidičích automobilů, už je mezi nimi nějaká větší tolerance? Nebo jsou to pořád entity, které si absolutně nerozumí a neočekávají, že se může něco stát?

Vnímám to ze své pozice z hlediska dopravních nehod. Pořád tady nějaká rivalita je, ať už mezi řidiči klasických vozidel a motorkářů, nebo mezi cyklisty a řidiči motorových vozidel.

Čtěte také

Řidiči by měli vnímat a respektovat motorkáře. Největším nepřítelem na silnici je telefon, říká instruktor autoškoly

Ale proto tady sedíme. Je to o té osvětě. Máme na začátku sezóny velké kampaně, kde upozorňujeme: Pozor, budou tady ve větší míře motorkáři, cyklisti, chodci...

A to zavinění nebývá jenom na straně chodců, cyklistů nebo motorkářů, ale i na té druhé straně. Musíme si uvědomit, že tu máme společný prostor, vyskytujeme se tady všichni a naší snahou je kromě dodržování pravidel fungovat tady co nejbezpečněji.

Když se člověk dívá na různá zpravodajství a sleduje debaty, pak cítí, že na některých místech mezi lidmi je větší nevraživost, možná i agresivita. Cítíte to i mezi řidiči?

Agresivita je velké téma. Každoročně pozorujeme nárůst dopravních nehod, které jsou zaviněny agresivitou, to znamená úmyslným porušováním pravidel a vynucováním si neoprávněné přednosti v něčem.

Ve větší míře se dnes tyto věci dokumentují, protože skoro každý máme v autě kameru. Ale druhá věc je, že společnost je tady polarizovaná. Je to prakticky od covidu. Statistika nám říká, že od covidu jde agresivita na silnicích nahoru.

Každoroční změny v pravidlech

Radiožurnál chystá projekt Letní autoškola Radiožurnálu. Co tam podle vás nesmí chybět? Měly by to být takové krátké rady, doporučení. Možná i osvěžení některých pravidel?

Určitě. Někdy uděláte řidičák před dlouhou dobou, nic vás prakticky nemotivuje k tomu, kromě vaší aktivity a odhodlání, abyste si ty znalosti obnovoval. A my se dost často setkáváme s tím, že řidiči říkají: „Ale to ve vyhlášce takto není.“ Ale ona vyhláška už dávno neplatí, pravidla se opravdu mění každý rok. Byť jsou to třeba drobnosti, ale rozhodují.

Zlepšujeme se v zipu i ve vytváření záchranářské uličky

Pak jsou takové zdánlivé samozřejmosti, třeba že už několik let tady existuje pravidlo zipu. Jaká je zkušenost dopravních policistů? Dodržuje se to?

Myslím, že jsme prošli určitou evolucí, že se nám to zlepšilo. A to i díky tomu, že třeba v těch místech je dopravní značení, které na to upozorňuje. Zlepšujeme se i ve vytváření záchranářské uličky. Je to i tou preventivní prací, kterou děláme všichni včetně médií.

Jaká jsou hlavní pravidla pro vytvoření té záchranářské uličky, třeba na dálnici?

Čtěte také

Překročení rychlosti je největší zabiják na českých silnicích. Nehody v extrémních rychlostech bývají fatální, varuje Hodboď

Pravidlo pravé ruky. Jednoduché pravidlo je zajet s vozidlem na stranu – v levém pruhu nalevo, v pravém pruhu napravo. Tím vytvořit bezpečný koridor pro složky Integrovaného záchranného systému. Co je zajímavé, není to jen pro vozila IZS, ale například i pro vozidla ŘSD. Málokdo si to uvědomuje. Jedou tam všechny složky, které musí vyřešit problém, který je na konci.

Dalším častým letním tématem je dojíždění do kolon a chování v kolonách. Jaká tam jsou základní pravidla?

Souvisí to s jedním obrovským tématem a problémem u nás. Tím je nepozornost, věnování se řízení. Dálnice jsou jedny z nejbezpečnějších komunikací.

Problém jsou nečekané kolony a nepozornost. Pokud někam jedete, využívejte pokud možno chytré navigace, poslouchejte dopravní zpravodajství, abyste mohli předpokládat, že tam ty kolony jsou.

Stejně tak musíte být pozorní, protože jakákoli vteřina zaváhání vás může stát to, že do kolony dojedete, nevšimnete si toho a skončí to tragicky.

Když už člověk zůstane takzvaně viset v koloně a nudí se, tak si třeba párkrát zatelefonuje, aniž by měl handsfree. Je to přestupek?

Když s vozidlem stojíte, v tom problém nevidím. Spíš je to o tom sledovat situaci před sebou, ale i za sebou. Když dojíždíte do kolony, musíte si uvědomit, že za vámi přijíždí vozidla.

Zásada defenzivní a bezpečné jízdy je sledovat, co se děje za vámi, protože tam může nastat situace, kdy to přehlédne někdo jiný. To znamená i při dojíždění si vytvářet bezpečný prostor, nedojíždět natěsno za auta, co tam jsou, vytvořit možnost pohybu s vozidlem někam na stranu, kdybyste si všiml něčeho mimořádného ve zpětném zrcátku.

Jaký nový silniční fenomén se chystají dopravní policisté řešit? A má policie v létě speciální režim z hlediska akcí? A kde letos v létě očekávají největší komplikace? Poslechněte si celý rozhovor.