Letiště v Ruzyni chce novou dráhu, lidé z okolí se bojí velkého hluku

15. září 2008
Pod kůži

Letiště v Praze-Ruzyni letos odbaví přes 13 milionů cestujících. Jejich počet už několik let trvale roste. Brzdou v dalším rozvoji letiště začíná být kapacita vzletových a přistávacích drah. Letiště počítá s výstavbou nové, paralelní k současné hlavní ranveji. Proti tomu se ale staví lidé, kteří žijí v obcích a pražských čtvrtích, nad kterými pak budou letadla přistávat nebo startovat. Dali jsme slovo i odborníkovi - Daně Potužníkové z Národní referenční laboratoře pro měření a posuzování hluku v prostředí.

Kolem plotu ruzyňského letiště se často objevuje spousta lidí s fotoaparáty. Starty a přistání strojů, zvláště těch něčím výjimečných nebo nových, je fascinují. Letečtí nadšenci přijíždějí zdaleka a nejraději by si přáli bydlet přímo u dráhy. Obyvatelé obcí kolem letiště kroutí hlavami, ať si to ti blázní zkusí ... každý den poslouchat ten rámus. Současný dráhový systém už ale dalšímu rozvoji letiště nestačí, a tak letiště připravuje výstavbu nové přistávací a startovací dráhy, která by měla vést paralelně s nynější hlavní ranvejí. A proti tomu obyvatelé protestují.

Kdybyste do malé obce Dobrovíz přijeli se zavázanýma očima, sotva by vás asi napadlo, že jste vlastně na okraji rušné Prahy. Zdejší ospalý dopolední klid ale co chvíli naruší letadlo z blízkého ruzyňského letiště. "Když přistávají, je to ještě horší. To je rámusu, to byste slyšel. Ty stará letadla, jako byla Dakota. To bylo hrozné, to bylo horší. Neměla jsem okna, měla jsem staré. Teď mám nové, tak nic neslyším," uvedla jedna z obyvatelek Dobrovíze, která nová okna dostala od Letiště Praha.

Obec Hostouň leží asi dva kilometry od konce ranveje. Jak tady vnímají startující nebo přistávající letadla? "Když někdo přijde na návštěvu, tak to vnímá. Já osobně to nevnímám. Letí letadlo, jako když jede auto," svěřila se obyvatelka Hostouně. "V noci je to slyšet víc, protože je ticho. A když má člověk otevřené okno, tak je to slyšet," doplnila další. "Když opravovali jednu ranvej, tak to bylo jedno letadlo za druhým. Těch letadel je tak hodně, že už to ani nevnímáte. Při běžném provozu je to v pohodě," dodala. "Mě to letiště nevadí, ale můj partner nemůže v noci spát a hrozně na to nadává. Ale asi je to tím, že jsme tady teprve asi pět let. Těm rodilým to většinou nevadí," doplnila jiná obyvatelka obce. "Není slyšet třeba televize a nejhorší je to v noci, když chce člověk usnout a ono to nejde. To je asi nejhorší," pokračovala další s tím, že i ona dostala od letiště protihluková okna. "Ale jsou to ta nejslabší. Dneska už existují okna, která jsou zvukotěsnější. Přemýšlíme o tom, že zase utečeme."

Obyvatelé Nebušic zatím pozorují letadla, jak se přibližují na přistání severně od své obce. Po vybudování paralelní dráhy by se ale stroje mířící na přistání dostaly takřka nad jejich hlavy. "Co můžeme říci. Oni to už naplánovali, tak je to všechno zbytečné," uvedla obyvatelka obce, které se obává, že bydlení v Nebušicích bude v budoucnu nesnesitelné. "Mám příbuzné v Horoměřicích, tam jim to přistává přímo nad baráky a je to hrůza. Referendum bylo, ale k ničemu to nevedlo," doplnila obyvatelka obce, jejíž většina obyvatel v referendu vyjádřila odpor k plánované paralelní dráze. "Myslím si, že to nijak neovlivní, že to stejně prosadí. Jsou v tom vyšší zájmy. Těžko říct čí, ale vždycky je to o penězích," míní její soused, který ovšem příliš nevěří, že by lidé vesnici začali opouštět. "Narodila jsem se tady a už to ani nevnímám. Tak jsem na to zvědavá, jak to bude vypadat."

Z jiného úhlu pohledu: Další dráha je nezbytná

Letiště považuje novou přistávací a vzletovou dráhu za nezbytnou, protože kapacita dnešních drah už ve špičkových časech omezuje provoz. Správa letiště je přesvědčena o tom, že pro snížení hlukového zatížení dělá maximum. Snaží se například koordinovat lety tak, aby byla co nejvíce využívána hlavní dráha, kdy hluk nezatěžuje tolik lidí. Letiště také omezilo provoz v noci, vybírá hlukové poplatky podle hlučnosti jednotlivých letadel a v ochranném hlukovém pásmu vyměňuje lidem okna. Sleduje také, zda piloti letadel neporušují pravidla, což také může vést ke zvýšení hlukové zátěže.

Po železném žebříku jsme vystoupali na střechu mateřské školy v obci Jeneč. Právě z ruzyňského letiště startuje letadlo. Míří do oblak. Na střeše školy Letiště Praha nainstalovalo měřící stanici. Na asi čtyři metry vysoké tyči je umístěný mikrofon a Marek Sazima a Radim Tomeš z Letiště Praha otevřeli plechovou skříň, ve které je možné vidět displej, na němž je možné odečítat decibely. Bylo to nejvíce 71, teď už se hladina snižuje - 64, 62,... Letadlo se od letiště a od Jenče vzdaluje.

Vlastní měření hladinu hluku nesníží. Co se s těmi údaji děje dál? "Tyto údaje snímáme režimu 24 hodin denně a vyhodnocuje je náš nejmodernější a nejsofistikovanější systém v Evropě. S těmito hodnotami nakládáme tak, že se protokolují a zasílají se dopravcům společně s dalšími argumenty k vyjádření, proč k takovým hodnotám došlo," uvedl Marek Sazima. Naměřili jsme 71 decibelů, je to hodně nebo je to běžné? "71 decibelů konkrétně na tomto místě nepředstavuje žádnou zvláštní událost. Mimochodem, byl to Airbus 320, takže pro takováto proudová letadla může být tato naměřená hladina naprosto standardní," upřesnil Marek Sazima.

start letadla

Zasíláte údaje dopravcům, tedy asi ty hodnoty překročí. "Důvody mohou být různé. Například to může být porušení nějakých pravidel při příletu či odletu nebo do toho můžou vstupovat meteorologické podmínky," upřesnil Marek Sazima a dodal, že v budoucnu budou zřejmě dopravci penalizováni. "Tento podnět musí vyjít od ministerstva dopravy, které je v této věci kompetentní. Avšak neuvažujeme, že bychom přistoupili k penalizaci leteckých dopravců za překročení nějaké hlukové maximální hodnoty, ale budeme hlídat dodržování odletových či příletových postupů. Například okamžik zahájení zatáčky a tak podobně."

V současné době je v okolí letiště rozmístěno 13 pevně nainstalovaných stanici, jako je právě ta v Jenči. Letiště pak ještě disponuje dalšími mobilními stanicemi, které může rozmisťovat v lokalitách, kde je to zapotřebí. Lidé se obávají, že paralelní dráha zhorší situaci v okolí letiště. "Obecně lze říct, že výstavbu paralelní dráhy lze považovat za ekologický projekt, protože na jedné straně obcím, které budou situovány pod prodlouženou osou paralelní dráhy, lze uvažovat, že tam nějaké hlukové zatížení do budoucna bude. Na druhé straně se zase uleví hustě osídleným částem Prahy, kde žijí stovky tisíc lidí," dodal Radim Tomeš.

Odbornice: Bez dráhy se hluk přesune do nočních hodin

V dnešním pořadu Pod kůži zabýváme výstavbou nové ranveje na pražském letišti v Ruzyni, přesněji řečeno o obavách lidí z okolních obcí z hluku, který je bude obtěžovat. Letiště považuje stavbu za ekologický projekt, protože - zjednodušeně řečeno - hluk sice bude, ale pocítí ho méně lidí než dosud.

Dana Potužníková z Národní referenční laboratoře pro měření a posuzování hluku v komunálním prostředí by s ohledem na hluk novou přistávací dráhu za ekologický projekt neoznačila. "Dopady projektu je nutné posuzovat nikoliv nyní v roce 2008, ale porovnávat s rokem 2012. A tam zvážit, co by se stalo, jaké dopady by na obyvatelstvo z hlediska hlučnosti byly, kdyby dráha vybudována nebyla a kdyby dráha byla v provozu. Pokud dráha nebude, ještě více zhoustne doprava na ruzyňském letišti a přesune se více vzletů a přistání do noční doby. To je to, co trápilo hygieniky a s čím se nejvíce potýkali v rámci posuzování dokumentace na životní prostředí z hlediska hluku, a to zabránit přesunutí hlučnosti do noční doby," uvedla Dana Potužníková. Pokud by dráha vybudována byla, k přesunu hluku do nočních hodin by dojít nemělo, což Dana Potužníková považuje za nejdůležitější.

V okolí ruzyňského letiště ovšem nebude mnoho míst, kde se po vybudování nové dráhy hluk sníží. V noci by tak mělo být méně hluku například v Horoměřicích, kde sice nedojde ke snížení hlučnosti jako takové, ale sníží se počet obyvatel, kteří budou hlukem dotčeni. Naopak, pokud by dráha vybudována nebyla, zvýší se hlučnost v místech, kde je dnes podle Dany Potužníkové výjimečně. "To znamená v lokalitách Motol, Jinonic, v Řepích a hlavně na Kladensku. To je ta kontroverzní dráha 13/31, kterou letiště v současné době využívá pouze, jsou-li problémy na stávající dráze 06/24," upřesnila. Pokud by tedy novou ranvej letiště nevybudovalo, muselo by dráhu 13/31 využívat častěji.

V Jenči byla během reportáže naměřena hladina hluku přes 71 decibelů. V této souvislosti se nabízí otázka, zda nedochází k ohrožení zdraví obyvatel, kteří v okolí ruzyňského letiště žijí. "Z hlediska vlivu hluku na zdraví obyvatel se uvažuje takzvaná celoživotní průměrná expozice hluku, kterou lidé získají. Hodnota 71 decibelů byla hodnota maximální v danou chvíli, když letadlo přelétalo. Ale hygienické limity, které zohledňují celoživotní expozici, má Česká republika nastaveny v souladu s Evropou, dokonce v předloňském roce došlo k jejímu snížení. Ve dne na 16 hodin je to 60 decibelů, v noci na osm hodin 50 decibelů z leteckého provozu. A tam se hodnoty zprůměrňují. Pokud jsou někde tyto limity překročeny, vyhlašují se ochranná hluková pásma, která mají atypický režim," upřesnila Dana Potužníková. Na těchto místech jsou pak zaváděna protihluková opatření, která financuje letiště.

autoři: jas , vij , lvb
Spustit audio

Více z pořadu