Létat se bál, a tak cestoval vlakem. Ve Stalinově voze ale luxus nečekejte

Vagon je opancéřovaný a váží 84 tun. Kvůli jeho váze museli k muzeu postavit provizorní železnici.

Velcí vůdci a diktátoři mívají své vrtochy. Někteří se kupříkladu bojí cestovat letadly. Také sovětský tyran Josif Vissarionovič Stalin dával přednost vlaku před letadly. U Stalinova muzea v jeho rodišti, gruzínském městě Gori, mohou zájemci nahlédnout do vozu, v němž sovětský krutovládce najezdil tisíce kilometrů.

Jen žádný luxus pro hlavu státu

„Tento vagon nebyl vyroben pro Stalina,“ říká ochotná průvodkyně paní Nana Kalanadzeová. „Vyrobili ho na počátku 20. století v petrohradských Putilovských závodech pro cara Mikuláše II. Nevíme ale přesně, jestli car používal právě tento vůz. Možná že ano, protože je zařízený velmi prostě, a víme, že car byl skromný člověk.“

Kino ano, záchod ne. Legionáři měli ve vlaku přes Sibiř o zábavu postaráno, ke komfortu měla jejich cesta ale daleko

Součástí Legiovlaku je i parní lokomotivu, většinou se ale objevuje jen při zvláštních příležitostech

Českoslovenští legionáři měli 259 vlaků s 11 tisíci vagóny, které jim poskytovaly základnu, zázemí, zábavu ale i nejnutnější péči a ochranu. Jak takový život na kolejích vypadal, přibližuje Legiovlak, který v předešlých měsících objížděl Slovensko.

Asketického založení byl podle mojí průvodkyně i Stalin a přepychem opovrhoval. „Asi proto si vybral tento vagon,“ odhaduje. Dobové ilustrace ale dokládají, že Mikuláš II. přece jen v tomto stroze zařízeném voze necestoval.

Není ovšem vyloučeno, že vagon byl součástí vlakové soupravy, kterou car odjel v osudném roce 1917 na frontu a ve které také 2. března 1917 v Pskově podepsal svou abdikaci. Nebo Stalin carův vagon přizpůsobil svým asketickým názorům.

Jisté je to, že než se vagon takzvaného vladikavkazského typu dostal na koleje položené u Stalinova muzea a jeho rodného domku, urazil tisíce verst a byl svědkem mnoha historických událostí. Už před bolševickou revolucí bezpochyby sloužil nejvýše postaveným osobám.

V kupé sovětského vůdce nenajdete žádný přepych. Stalin byl asketa.

Jednoduchý, účelný a opancéřovaný

„První v pořadí je kuchyně, za ní kupé službu konajícího důstojníka, pak kupé pro dvoučlennou ochranku a další s jednou postelí – pro hosta nebo pro člověka, který Stalina doprovázel. Uprostřed se nachází koupelna s WC, Stalinova ložnice a poradní salon,“ popisuje interiér vozu Nana Kalanadzeová.

Stalinova vila byla pohodlným rájem pro vyhlášeného asketu

Stalinova vila v sanatoriu Zelený háj

Ruské Soči je nejen dějištěm příští zimní olympiády, ale bývalo a je oblíbeným místem odpočinku sovětských a ruských politiků. Mnozí si zdejší přímořské subtropické klima oblíbili natolik, že si tu nechali vystavět státní vily. Jak a kde odpočíval diktátor Stalin?

Po strmých schůdcích vystupujeme do úzké chodbičky. Žádný velký komfort ani luxus. Veškeré materiály jsou sice kvalitní – vždyť vydržely provoz více než sto let –, ale vše je přísně podřízené svému účelu a bezpečnosti prvních osob státu.

„Vagon je opancéřovaný a váží 84 tun. Pancíř sahá do výšky oken. V případě útoku museli cestující zalehnout na podlahu,“ popisuje ochotně paní Nana. „Tímto vozem jel Stalin na konference do Jalty, Postupimi a také do Teheránu. Dojel ale jen do Baku a odtud pokračoval letecky. Létat se bál, neměl rád letadla.“

Němý svědek

Vagon stojí od poloviny 80. let u muzea ve Stalinově rodišti

Nenápadný zelený vagon se po Stalinově smrti toulal po různých depech a muzeích, než ho v roce 1985 převezli do gruzínského Gori. Kvůli jeho váze museli k muzeu postavit provizorní železnici.

A tak tu stojí dodnes jako smutný souputník ruských a sovětských vůdců. Na kolejích, které nikam nevedou.

Spustit audio
autoři: Martin Dorazín, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas