Lesy ČR začaly s rozsáhlou obnovou rašeliniště u Perninku

15. srpen 2018 08:30

Lesy České republiky zahájily nejrozsáhlejší obnovu rašeliniště v Krušných horách. Přirozená tvorba rašeliny se vrátí na 66 hektarech Perninského rašeliniště při silnici z Perninku do Abertam. Do úprav investuje státní podnik 7,7 milionu korun, z toho 90 procent pokryjí evropské dotace.

Díky obnově původních přírodních podmínek, která začala 1. srpna, krajina opět zadrží vodu a vrátí se i typická vegetace a živočichové. Téměř 100 hektarů Perninského rašeliniště na konci minulého století silně poškodilo nešetrné frézování, někde až do sedmimetrové hloubky. Skončilo v roce 2000.

Pozemky nyní spravují Lesy ČR, které teď nejpoškozenější plochy obnoví. „Důležité je zamezit odtoku vody, protože rašeliniště vzniká pouze na trvale silně zamokřeném území. Nejdříve tedy odstraníme náletové a nevhodně vysazené dřeviny. Poté se rašeliniště přehradí a vymodeluje reliéf těžené plochy," uvedl ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR v Karlových Varech Miroslav Rozner.

Oblast podnik zpřístupní i veřejnosti. Přes mokřiny povede dřevěný povalový chodník, přibudou pozorovatelna a molo s informačními tabulemi.

„Perninské rašeliniště bylo v roce 2015 vyhlášeno evropsky významnou lokalitou v soustavě Natura 2000 a je chráněnou přírodní památkou. Na území žijí citlivé druhy ptáků. Kvůli jejich ochraně v době hnízdění jsou práce termínově omezeny," dodal Rozner. Projekt by měl skončit nejpozději v listopadu 2019.

Z původního rašeliniště se zachovalo jen asi 20 procent

Zanikly například lokality dvou vzácných druhů rostlin, klikvy maloplodé a rojovníku bahenního. Současnou vegetaci tvoří například klikva bahenní, kyhanka sivolistá, šicha černá, rosnatka okrouhlolistá, všivec mokřadní či plavuň pučivá. K vidění jsou tu také vzácné druhy motýlů, zejména vymírající žluťásek borůvkový nebo bekasina otavní, ale i tetřívek obecný či bramborníček hnědý.

„Rašeliniště jsou unikátním ostrůvkem severské přírody ve střední Evropě. Potoky pramenící v živých rašeliništích ani za největšího sucha nevysychají," popsal přírodovědec Vladimír Melichar, který se dlouhodobě rašeliništi zabývá a po odborné stránce revitalizaci dozoruje.

Obdobné projekty se nyní provádějí také na Šumavě nebo ve Slavkovském lese. V Krušných horách patří tato revitalizace k nejrozsáhlejším.

autor: Ivana Sedláčková | zdroj: ČTK
Spustit audio