Legionáři nebyli jen papíroví hrdinové, zdůrazňuje autor oceněného románu z doby první světové války

Fascinace dobrodružstvím, obrazy obrněných vlaků supících po zasněžené Sibiři, to byly prvotní impulsy, které Dalibora Váchu přivedly k zájmu o období první světové války a konkrétně o osudy československých legionářů.

Čtěte také

Záhy se přidal obdiv k lidskému rozměru těchto moderních hrdinů. „Budu mluvit spíš jako autor beletrie než jako historik,“ předesílá Dalibor Vácha. „Podle mne se myšlení lidí od té doby zas tak nezměnilo. Svět kolem a způsoby, jakými ho vnímáme, se změnily, ale nezměnili jsme se my jako lidé.“

Legionáři byli nejen vlastenci, ale také kamarádi

Vžít se do prožívání hrdinů prózy pro něj proto prý nebylo až tak obtížné. Vyvrací přitom zažitý názor, že legionáři byli váleční zajatci, kteří vstupovali do legií především z vlasteneckých důvodů. Podle Dalibora Váchy byly v pozadí i další rozhodující motivy jako pud sebezáchovy nebo kamarádství.

Příští kniha, která Daliboru Váchovi vyjde v říjnu, nese název Bratrstvo, který má odkazovat právě na význam kamarádských vztahů mezi legionáři. Oproti beletristické knize Červenobílá, která kombinuje historická fakta s fikcí, půjde o odbornou publikaci čerpající mimo jiné z osobních deníků a korespondence.

Kde čerpá inspiraci coby prozaik? Jak reagovalo na vydání jeho románové prvotiny jeho okolí? A které mýty, jež se v povědomí veřejnosti o československých legionářích stále drží, by Dalibor Vácha rád vyvrátil?

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku nebo v našem audioarchivu.