Legalizace švarcsystému nás velmi zneklidňuje. Dopady by byly fatální, upozorňuje Středula

„Kdyby půl milionu zaměstnanců přešlo do režimu OSVČ, tak to znamená pro veřejné rozpočty minus 120 miliard korun. A to je desetinásobný dopad, než je zrušení superhrubé mzdy,“ říká předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Jak se tripartita staví k návrhu státního rozpočtu na příští rok? Jak daleko je vyjednávání o platech ve veřejné sféře? A v čem spočívá odborářský recept na ozdravění veřejných financí?

Včera jednala tripartita o návrhu státního rozpočtu. Jak jste spokojen s výsledkem?

Bohužel nejsme spokojeni a má to mnoho rovin. Ale jedna z nich je, jak probíhá rozpočtový proces, respektive jak neprobíhal, protože bývalá opozice, současná vládní koalice velmi kritizovala některé postupy při přípravě státního rozpočtu a my jsme hned na počátku vládě řekli, že vítáme tu kritiku, kterou má vůči minulému ministru financí Stanjurovi, který velmi nebezpečně zkrátil všechny lhůty na projednávání státního rozpočtu, zejména to finále, kdy zveřejnil návrh státního rozpočtu v poslední možnou chvíli, a to 31. 8. o půlnoci.

Dříve rozpočtový proces standardně probíhal tak, že nejenom, že začíná v druhé polovině února, ale takový první hrubý draft je na konci června. A potom se vedou debaty, které jsou důležité, koncepční; prioritizace, co je potřeba atd., s různými partnery, samozřejmě vládní strana má víc prostoru, ale také se sociálními partnery. Byli jsme ujištěni, že to bude, a to se vůbec nestalo a opětovně jsme dostali návrh státního rozpočtu až na 30. 8., což považujeme za velmi nepříjemné. Takže to už byla první věc, která nás velmi zneklidnila.

Předák nejpočetnějšího Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo řekl, že deficit rozpočtu je opravdu velký, ale priority je prý třeba ocenit. Pro vás je ten navržený schodek také přijatelný?

Čtěte také

Pro nás není schodek tím základním parametrem. Pokud je schodek složen z investic, které jsou důležité do budoucna, tak je to vlastně v pořádku. Problém pro nás ale je, jak ten schodek vznikl. A jestliže vláda dále ještě pokračuje v tom, že ohrožuje tvorbu zejména příjmové stránky státního rozpočtu, tak se obáváme, že ten schodek může být ještě vyšší.

Co tím ale myslím? Jestliže vláda hovoří o tom, že příští rok bude hospodářský růst a ten bude primárně založen na spotřebě, tak není možné, aby vláda spotřebu svými dalšími nápady srážela. Co tím myslím? Tak zaprvé. Nemáme jednání o platech, takže nevíme, jak porostou platy, neboli možná budoucí spotřeba. Přicházejí s nápady na to, jak zredukovat například dávky v nezaměstnanosti v prvních měsících; což nevidíme pro to důvod, opětovně to srazí spotřebu. Třetí bod je snaha jedna z koaličních stran na opětovné prosazení karenční doby, což bylo v době ještě před tripartitou realita, a to je další snížení spotřeby.

No a v neposlední řadě, největší spor tedy máme, a to se bavíme o úplně jiných finančních prostředcích, a to je tzv. redefinice zákoníku práce nebo závislé práce v tomto případě – a tam vidíme obrovské propady – což je vlastně legalizace švarcsystému. Do budoucna, v případě, kdyby půl milionu zaměstnanců přešlo do režimu OSVČ, to znamená pro veřejné rozpočty minus 120 miliard korun. A to je desetinásobný dopad, než je zrušení superhrubé mzdy. A toto je pro nás ten základ, který nás velmi zneklidňuje. V tomto světle i ty investice dostávají úplně jiný rozměr a toho se velmi obávám.

K jednotlivým bodům se určitě vrátíme. Vy jste se už předtím kriticky vyjádřil v tom smyslu, že nelze jednou rukou hledat desítky miliard korun a druhou otevírat prostor pro švarcsystém. To se podle vás děje tím, co jste teď popsal?

Čtěte také

Ano, bohužel. My jsme velmi nečekaně v tomto dostali velmi silného podpůrce této naší obavy, a to je společnost PAQ Research Daniela Prokopa, kteří dokonce v tom svém výzkumu došli až tak daleko, že dali jasně na vědomí, že 70-90 % veškerých současných případů švarcsystému bude legalizováno.

Dále byla výmluva, že to je údajně z titulu požadavku Evropské komise. To je zásadní rozpor. Evropská komise nepožaduje žádnou legalizaci švarcsystému ani nic podobného. Žádá ochranu lidí, kteří pracují u platforem, ale to je přesně opačný postup než ten, který momentálně realizuje česká vláda prostřednictvím toho návrhu. My si dali práci a spočítali jsme dopady. A ty dopady jsou, zjednoduším to na jednoho zaměstnance se srovnatelným příjmem – zaměstnance, který pracuje jako zaměstnanec a druhého jako OSVČ – rozdíl je ročně v neprospěch toho zaměstnance 240 tisíc korun. A tuto částku můžeme potom násobit a čím více lidí přejde, tím ten dopad bude větší.

Když to slyšel Andrej Babiš při včerejším jednání, byl velmi překvapen, tu informaci neměl. My jsme už v květnu varovali paní ministryni financí, že to je opravdu fatální dopad a pan ministerský předseda v tomto říkal: „Ale my si nepřejeme něco takového". Takže podle mého soudu nás čeká další debata v této věci, vysvětlení, protože my jsme jedni z mála, kteří to kritizují a říkají, že to je velmi nebezpečný trojský kůň do českých veřejných financí.

Mimochodem, začátkem měsíce jste se ohradili proti slovu ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky, že za tzv. švarcsystém v Česku můžete vy, protože podle něj slabé odbory nedokázaly pracovníkům vyjednat lepší podmínky. Už jste si to vyjasnili?

Na tom není co vyjasňovat. Jsou některá prohlášení politiků, které je lépe nekomentovat, protože oni se tím prozrazují sami.

Tripartitě ve čtvrtek ráno předcházela koaliční rada, na které se ANO, SPD i Motoristé dohodli, že vláda po kosmetických úpravách v pondělí návrh rozpočtu odsouhlasí. Nevadí vám, že nevyčkali na výsledek jednání s odbory a zaměstnavateli?

Čtěte také

Oni v tomto ale počkali, protože to bude jednadvacátého, tripartita byla včera, takže z tohoto pohledu ano. Ale co se týká potom těch závěrů, nebo poznámek nebo rozporů, tak ty do toho bohužel nezapracovali.

My jsme přesto učinili krok, že jsme zveřejnili celé stanovisko ČMKOS, protože to považujeme za důležité i pro ty, kteří budou teprve projednávat rozpočet, to znamená pro poslankyně a poslance sněmovny, protože ta je jediná, která schvaluje státní rozpočet, a věřím, že je bude mnohé motivovat.

Ještě řeknu jeden z takových bodů, který považuji za velmi vážný. Máme i vysokoškolský odborový svaz. A tam jsme došli ke zjištění, že není dostatek finančních prostředků pro vysoké školy, a proto hrozí, že v případě, kdy nedojde k úpravě, tak se bude muset dokonce omezit počet nových studentů vysokých škol.

Takže jestliže my na jedné straně říkáme, že chceme vysoce vzdělanou českou společnost, ale činíme kroky, které mohou snížit počet studentů českých vysokých škol, tak to přece není v pořádku.

Čtěte také

Takových zjištění je bohužel v našem stanovisku více, včetně věci, kdy jsme se opravdu vůbec nepohodli, a to i s panem premiérem, a to je věc, kde se v návrhu státního rozpočtu hovoří o sociálních službách, které jsou velmi důležité, a je tam částka přibližně 28 miliard korun. Jenomže postupně to má klesat, v roce 2028 na 14 miliard a v roce 2029 dokonce na 2,3 miliardy.

Tak jsme se ptali, co to má znamenat, že chceme znát vysvětlení, že není možné tak jednoduše zredukovat na sociální služby takovou částku a že nás zajímá, co tam je za základ. To jsme se nedozvěděli.

Pan premiér v té věci usoudil, že chce řešit rok 2027 a ne rok 2028 a 2029. Tak jsem říkal, ale tam to je – protože to může být něco skrytého, co je velmi vážného pro celou společnost. Třeba se můžeme domnívat, že se jedná o nápad, jak přenést zatížení na děti lidí, kteří jsou v sociálních službách atd. – ale to si myslíme, že má být diskuse společenská, vážná, dlouhá, než takto jednoduše to někde propsat a potom říct, tam to bylo, vy jste si toho nevšimli. Takže tady konstatuji, že my jsme si všimli a budeme to chtít řešit.

V čem spočívá podle odborů revoluční změna v odměňování ve veřejné sféře? A jaký mají recept na snížení schodku veřejných financí? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

autoři: Vladimír Kroc , jkh
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.