Léčivé přípravky, reklamy a breaking news. Podvodníci na internetu využívají i informační pustiny

Čtěte také

Obtěžující telemarketing? Nabídky po telefonu nebývají výhodné, podvodníci využívají nepozornosti svých obětí, upozorňuje Antivirus

Kriminálníci pořád hledají nové cesty, jak vyhledávače zneužít. A v některých případech je dobré si dát zvlášť pozor.

„Prošli jsme několik výzkumů, které se věnují takzvaným informačním pustinám, v angličtině se to jmenuje Data Voids. Jsou to případy, kdy na internetu není o hledané věci dostatek důvěryhodných informací a otevírají se tak možnosti pro podvodníky, aby takové pustiny využili,“ přibližuje redaktorka Jana Magdoňová.

Šarlatáni na webu

Konkrétním příkladem jsou zázračné léčivé přípravky. Tedy věci, o kterých ještě nikdo neslyšel.

„Šarlatán si vymyslí léčivou látku, sám ji pojmenuje a vytvoří jí webovou stránku. Pod tímto názvem se na internetu nebo sociálních sítích nic jiného nevyskytuje. Podvodník nemá konkurenci a může tuto novou látku vychvalovat, třeba na webových stránkách nebo v příspěvcích na sociálních sítích,“ popisuje redaktor Jan Cibulka.

Když na zmínku o údajném zázračné léku pak někdo narazí a chce zjistit něco víc, tak ho obvykle zkusí vyhledat. „Vyhledávač mu ukáže všechny výsledky, které obsahují prakticky jen to, co připravil podvodník. Šarlatán tak využil informační pustinu a zaplnil ji jen svým podvodným obsahem.“

Nové informace

Čtěte také

DeepSeek sbírá více informací, než bychom čekali, varuje Antivirus. Na co si dát pozor?

Vyhledávače se s tímto snaží bojovat, ale není to stoprocentní a hlavně to chvíli trvá. Vyhledávače totiž nechtějí automaticky potlačovat informace jen proto, že jsou nové.

„Ale v případě našeho šarlatána bude chvíli trvat, než si ho všimnou média nebo lékaři, a na internetu se objeví první články o tom, že údajný zázračný lék je nesmysl a může škodit. Mezitím už podvodník může oklamat a okrást spoustu lidí.“

Informační pustiny se nemusí týkat jen léků a zdraví. Dalším příkladem jsou zásadní aktuální události jako teroristické útoky, ekologická neštěstí nebo velké nehody.

Smyšlené zprávy

Když k něčemu takovému dojde, lidé okamžitě začnou hledat víc informací. Jenže ty v prvních momentech zkrátka nejsou dostupné. Chvíli trvá, než média informace ověří a zveřejní. Protože v prvních chvílích nemusí mít jasno ani bezpečnostní složky nebo záchranáři.

„A přesně tady se otevírá prostor pro podvodníky nebo dezinformátory, kteří na sociálních sítích začnou zveřejňovat smyšlené zprávy. Často je doplňují fotografiemi nebo záběry údajně z místa, ale jde o starší záběry z podobných událostí nebo fotomontáže.“

Čtěte také

Jak se bránit únikům dat? Pečlivě vybírejte, jaké aplikace do mobilu instalujete, radí Antivirus

Známý příklad je falešná zpráva o výbuchu u sídla amerických bezpečnostních složek Pentagonu v roce 2023. Ta začala jako tweet s fotomontáží, která ukazovala oblak černého kouře poblíž budovy. „I když média falešnou zprávu rychle vyvrátila, i tak došlo v mezičase k poklesu amerických akcií.“

Sponzorovaný příspěvek

Dalším oblíbeným místem pro podvodníky jsou reklamy. Ve vyhledávačích se zobrazují na prvních místech, ještě před reálnými výsledky hledání. Jsou označené drobným písmem jako Sponzorovaný příspěvek a je snadné to přehlédnout. „Vyhledávače se snaží podvodné inzeráty mazat, ale pachatelé jsou opět o krok napřed a chvíli trvá, než falešnou reklamu odstraní. Pachatelé se pak jen přesunou rychle jinam.“

Útočníci často číhají na lidi, kteří hledají nějaký program ke stažení. Přes podvodnou reklamu jim pak podstrčí falešnou verzi třeba nástroje na úpravu fotek. Program jim z počítače potom ukradne hesla nebo další důležité informace.