Láska je univerzální a všechny nás spojuje, říká ředitelka festivalu Prague Pride

Hlavní město očekává 6. ročník festivalu Prague Pride. Po celý příští týden se Pražané a další návštěvníci budou moci účastnit akcí přibližujících život leseb, gayů, bisexuálů a transsexuálů. Příští sobotu festival vyvrcholí tradičním průvodem, tentokrát s minutou ticha za oběti červnového útoku v gayklubu v americkém Orlandu.

Hlavním tématem festivalu je láska. „Přemýšleli jsme, co by mělo být tématem letošního ročníku, a hledali jsme něco, co nás spojuje. Loňské heslo bylo Všichni jsme stejně teplí. Přišlo nám, že hledat to, co je stejné, je smysluplné, a došli jsme k tomu, že ta láska je univerzální a všechny nás spojuje,“ říká ředitelka festivalu Prague Pride Kateřina Saparová.

Dodává, že stejně jako se do sebe zamilovávají heterosexuální páry, tak se do sebe zamilovávají i páry homosexuální. Zároveň ale bude součástí programu i rozdávání kondomů a prevence onemocnění AIDS. „Lásku jsme pojali z různých pohledů, proto tam ve smyslu bezpečné lásky máme zaměření na prevenci HIV a AIDS, protože je to problematické a aktuální. Proto ty kondomy, proto spolupráce s Domem světla,“ komentuje Saparová.

Dalším tématem festivalu je i problematika transgender osob. Podle Saparové se k nim česká společnost chová diskriminačně. Transgender člověk před okolím nemůže skrýt svou proměnu z muže na ženu nebo z ženy na muže a mnoho takových osob přijde o práci, protože zaměstnavatelé to prý špatně snášejí. I bez takových problémů je proměna velmi náročný proces, vysvětluje Kateřina Saparová.

„V tuto chvíli leží v poslanecké sněmovně už více než rok novela zákona o registrovaném partnerství, která by umožňovala přiosvojení. To znamená, že pokud pár vychovává dítě, které je biologickým potomkem jednoho z nich, ten druhý by ho mohl adoptovat,“ říká Kateřina Saparová.

Někteří lidé z komunity homosexuálů se ale za ostentativní hrdost dávanou najevo během festivalu stydí. Saparová to komentuje tak, že se nelze zavděčit všem. „Není to tak dlouhá doba, kdy se gayové a lesby scházeli v gaybarech, často to byly neoznačené podniky v suterénech. Není tak dávno doba, kdy homosexualita byla trestná, a ty postupné kroky, které vedly k naší současné situaci, jsme si museli docela tvrdě vydobýt. Proto být hrdý znamená být hrdý na to, že jsme dokázali posunout naši situaci tam, kde je teď.“

autoři: pdu , jpr
Spustit audio