Ladislav Goral (18. listopadu 1939 – 27. ledna 2026)

Narodil se 18. listopadu 1939 ve vesničce Ihráč na Slovensku. Polovina jeho rodiny se konce druhé světové války nedožila. Rasově motivovanému vraždění neunikla jeho matka, sestra, babička ani strýcové. Tyto tragické zkušenosti hluboce ovlivnily jeho život a staly se základem jeho celoživotního úsilí o uchování paměti, identity a důstojnosti romského národa.

Ladislav Goral na festivalu Khamoro|foto:Jana Šustová, Český rozhlas

Ve čtrnácti letech odešel ze Slovenska do Prahy, kde zpočátku neznal nikoho. V rozhlasových rozhovorech později vzpomínal, že o Praze slýchal v rozhlase a říkal si: „Praha je ráj.“ Díky vlastní odvaze a podpoře lidí z okolí si postupně našel práci, dokončil vzdělání a vybudoval nový život. Stal se respektovaným odborníkem i výrazným hlasem romské komunity.

Žil na pražském Žižkově. V tehdejším Československu a později v České republice se věnoval pátrání po romských velkorodech a studiu romského jazyka a kultury. V 80. letech pracoval v sociální oblasti a podporoval komunitní projekty. Po roce 1989 dlouhodobě působil jako poradce pro otázky menšin na Úřadu vlády a byl spoluzakladatelem organizace R-Mosty, zaměřené na sociální začleňování a dialog mezi komunitami.

Ladislav Goral byl aktivní také v hudebním a kulturním životě. Byl členem hudebního seskupení Raidž, které vedl Jozef Fečo a moderoval kulturní akce. Dlouhodobě spolupracoval s docentkou a romistkou Milenou Hubschmannovou, především na šíření romského jazyka a posilování vědomí jeho hodnoty, čímž významně přispěl k uchování romské identity a kultury.

Jako herec a odborný poradce se podílel na řadě československých a českých filmů a seriálů, mimo jiné Bony a klid (1987), Causa Králík (1979), Radikální řez (1983), Noc smaragdového měsíce (1984), Nemocný bílý slon (1990), Indián & sestřička (2006) či Dilino a čert (2009).

Ladislav Goral patřil k výrazným osobnostem novodobého romského emancipačního hnutí. Pracoval nejen jako sociální pracovník, mnoho let působil také v Radě vlády pro národnostní menšiny. Jako předseda spolku Rom Praha usiloval o podporu romských komunit a řady kulturních projektů.

Své zkušenosti a znalosti sdílel také v médiích – pravidelně vystupoval v rozhlasovém pořadu O Roma vakeren, kde připomínal historické souvislosti a vyprávěl o klíčových okamžicích svého života. Vzpomínat na něj budeme jako na moudrého, statečného a laskavého člověka, který svůj život zasvětil službě druhým, podpoře romské identity a hledání porozumění mezi lidmi.

Čest jeho památce.

Midel tumenge o Del lokhi phuv