Ladislav Frej: Králova řeč není o koktání, ale o překračování vlastních hranic
Je oblíbeným českým hercem, který – byť jeho hlas zná zřejmě každý – nemá rád označení „dabér“. Po 60 letech se nyní vrací do brněnského Mahenova a glosuje to vskutku originálně. „Na jevišti mi chybí tank,“ směje se Ladislav Frej v rozhovoru s Lucií Výbornou. Kdyby se tank na jevišti přece jen objevil, bylo by to minimálně překvapivé. Představením, jímž se Ladislav Frej vrací do známého brněnského divadla, je totiž Králova řeč.
Už v půlce března se mohou divadelní fanoušci těšit na premiéru Královy řeči v brněnském Mahenově divadle. Ladislav Frej v ní ztvární klíčovou roli – postavu australského logopeda, který britskému králi Jiřímu VI. pomáhá překonat problémy s koktáním, to vše v době, kdy svět vstupuje do 2. světové války.
„Není to hra o koktání,“ shrnuje Ladislav Frej. „Je to hra o přemáhání vlastní nedostatečnosti – o překračování hranic, které jsou dány vlastními vadami. Jde o vůli dostat se z osobního traumatu,“ popisuje.
Název Králova řeč určitě není posluchačům Radiožurnálu neznámý. Stejnojmenný snímek zaznamenal v roce 2010 celosvětový úspěch, když získal cenu People’s Choice Award na Torontském mezinárodním filmovém festivalu a z 12 oscarových nominací nakonec proměnil čtyři včetně té za nejlepší film.
Se vznikem divadelní hry to však bylo poněkud složitější. A to přesto, že Králova řeč původně vznikla nikoliv jako film, ale právě jako divadelní scénář. „Královna Alžběta – královna matka, která před pár lety zemřela – dlouho nechtěla, aby tato hra byla uvedena, a to kvůli ochraně soukromí britské královské rodiny,“ podotýká herec.
Jak se tedy Králova řeč nakonec dostala na divadelní prkna? Jak vypadala příprava divadelní inscenace? A v čem se divadelní pojetí tématu liší od toho filmového? Také na tyto otázky Ladislav Frej odpovídal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
