Labouristé toho schválně moc neslibovali. Britové je volili hlavně proto, aby dali výprask konzervativcům, míní novinář Kytka

Britské konzervativce po čtrnácti letech střídají u moci labouristé v čele s novým premiérem Keirem Starmerem. Může být čerstvé rozhodnutí voličů, jak píší některá média, skokem do neznáma? Je jednoznačná porážka konzervativní strany výrazem obliby labouristů, nebo spíše vůlí většiny po změně? A kam zemi povede nový předseda vlády? Vladimír Kroc se ptal novináře a spolupracovníka Deníku N v Londýně Ivana Kytky.

Pojďme nejprve stručně shrnout, co volbám předcházelo. Dnes již minulý premiér Rishi Sunak je pro mnohé možná překvapivě vyhlásil na konci května a rozpustil parlament.

Měl před sebou ještě šest měsíců řádného termínu parlamentního volebního období trvajícího pět let. Myslím, že jeden z důvodů spočíval v tom, že měl od svých poradců nebo z různých průzkumů, třeba i nepublikovaných, zjištění, že se nepříznivá situace konzervativců nezlepší a pokud bude volby odkládat, může se ještě zhoršit. Působí to trochu dojmem, že konzervativci byli potrestáni za to, že i po velkých skandálech u vlády zůstali příliš dlouho.

Čtěte také

Výhra středolevých labouristů byla předem jasná, šlo jen o to, jak velkou většinu v Dolní sněmovně získají. Je překvapivé, jak drtivě nakonec zvítězili? Respektive jak potupná porážka to pro konzervativce je?

Až tak překvapivé to není. Velkou roli sehrály takzvané taktické společné volby tam, kde byly hlasy řekněme rovnoměrně rozděleny, a kde labouristé hlasovali s liberálními demokraty nebo jinými malými stranami, aby se právě zbavili konzervativců. Nešlo tam ani tak o vítězství, jako o potrestání konzervativní strany. Podíváte-li se na výsledky liberálních demokratů, kteří poskočili, tuším, z jedenácti křesel na sedmdesát, jde o zřetelný důkaz toho, že labouristům šlo vystrnadění co největšího počtu konzervativců.

Dá se také odhadovat, že mnozí voliči nehlasovali ani tak pro labouristy, jako spíše proti Toryům, je to tak?

Řekl bych, že ano. Když se podíváte na podíl odevzdaných hlasů nebo absolutní počet odevzdaných hlasů, narostl pro labouristy od minulých voleb v roce 2019 o pouhá dvě procenta. Růst mandátů byl v podstatě dvojnásobný. To znamená a opět to trochu potvrzuje mou teorii, že tentokrát šlo spíše o výprask pro konzervativce než o podporu labouristů.

Keir Starmer je velice uměřený, rozvážný, nemá rád velká slova. Nemá takové charisma.

Kdo je jejich lídr a nový britský premiér Keir Starmer, kterého média označují jako Blaira bez charismatu?

Podobně jako Tony Blair je původním vzděláním právník. Zastával funkci, která by ve střední Evropě byla srovnatelná s pozicí nejvyššího státního zástupce. Je velice uměřený, rozvážný, nemá rád velká slova. Nemá takové charisma.

Ve veřejných i mediálních projevech je na něm vidět, že hodně přemýšlí, než vysloví určitou myšlenku nebo tezi. Zčásti je to i proto, aby za ně pak nemohl být politicky popotahován.

Labouristé ve svém programu slíbili obnovit ekonomický růst, ze kterého budou mít prospěch i chudší vrstvy obyvatel. Víme, jak toho chtějí docílit?

Čtěte také

Detailů ve volební kampani zaznělo bohužel velice málo. Snaž až na bombastické číslo 24 miliard liber, které během pětiletého volebního období chtějí investovat právě do obnovitelných zdrojů a tím vytvářet nová pracovní místa, na která by byla nutná vysoká kvalifikace a taková ta high-tech vrstva zaměstnanců, kterou sami Britové nemají. Jinak se schválně drželi zpátky, pokud jde o velké sliby a velká slova, a to i proto, aby je voliči za několik měsíců nemohli osočit z neplnění závazků.

Proč jsou konzervativci tak neoblíbení? Jak moc velkým překvapením je úspěch strany Reform UK? A jak si labouristé chtějí poradit s krizí v britském zdravotnictví? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.

autoři: Vladimír Kroc , ula
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.