Celé tělo je ve vzduchu, jediné, co ho tam drží, je dva a půl centimetrová lajna, která se chvěje pod jeho chodidly. Tak popisuje highlining Anna Hanuš Kuchařová. „Byla jsem unešená, že to moje tělo dokáže,“ popisuje slacklinerka, proč ji tento druh sportu uchvátil.
K jejím oblíbeným destinacím patří Utah – mezi dvěma skalami lajna dlouhá půl kilometru, sto metrů dolů je údolí. Snaží se co nejdříve chytnout rytmus kroků, který je stejný jako rytmus jejího dechu. „Šustění chodidel po lajně je můj oblíbený zvuk,“ usmívá se.
Slacklining – chodí se po textilním popruhu o šířce dva a půl až pět centimetrů. Existuje více druhů: slackline (lajna napnutá v parku mezi dvěma stromy), longline (lajna delší jak třicet metrů), highline (lajna napnutá výše než deset metrů, používá se jištění).
Dívá se na horizont krajiny, zrakem se příliš nepohybuje, je soustředěná. A to, co nejvíce vnímá, je vítr a vůně vzduchu. Celou lajnu, pokud se daří, dokáže přejít za 45 minut, bolí při tom ruce, které jsou celou dobu zvednuté. „Po cestě párkrát spadnu,“ přiznává.
K oblíbeným destinacím patří Yosemitský národní park, který patří ke kolébce sportu. Právě tam napnuli první highlajnu na světě. Další terény jsou ve Francii, Itálii nebo v Norsku.
Český rozhlas Vltava vám přináší unikátní zážitek ze zahájení festivalu Letní Letná. Provazochodkyně Tatiana-Mosio Bongonga z francouzského souboru Cie Basinga přešla v přímém přenosu řeklu Vltavu na laně dlouhém 350 metrů.
Ve vysoké výšce ale není snadné lajnu zavěsit. Proto slacklinisté vysekávají do skály nýty, které tam nechávají pro další odvážlivce. Jinak je tomu v Česku. Zde nejsou tak vysoké skály, dobře ale poslouží dvě věže.
Lajna se omotá kolem každé z věží, říká se tomu přírodní kotvení. Má to však nevýhody. „Věž je sice jenom 45 metrů vysoká, ale tenká a člověk má děsivý pocit, že je kolem moc vzduchu,“ vysvětluje, proč to může být psychicky náročnější než třeba přechod kaňonu.
Ten může být 300 metrů hluboký, naproti je ale vidět skála, kde u ohníčku sedí kamarádi a hrají na kytaru. „Je to větší pohoda. Na věži se člověk cítí sám,“ srovnává.
Někdo si možná řekne, že jde o frajeřinu a touhu být jiný než ostatní. Rychle ho to ale přejde – v těžkých začátcích překonává primární strach a pud sebezáchovy. „Člověk nahlédne sám do sebe, jaký opravdu je,“ zdůrazňuje duchovní rozměr sportu.
Lajna vás totiž může pořádně ztrestat, proto jakékoliv překážky musí padnout a člověk se vidí v celé své komplexnosti a opravdově. „Je vyžadované, aby našel vnitřní sílu.“ Chození po lajně je pro začátečníky podle Hanuš Kuchařové něco jako laboratoř mysli:
„Aby šel člověk co nejlépe, musí si udělat v hlavě prázdno. Pak kouká na to, co do hlavy přichází. Může sledovat myšlenky – jaké mají vliv na tělo a na skutečnost,“ vypráví.
Desítky metrů nad Vltavou
Anna není jediná nebojácná žena... Ve středu 14. srpna se v srdci Prahy nad Vltavou projde provazochodkyně Tatiana-Mosio Bongongaová z fancouzského souboru Cie Basinga – cestou na Letní Letnou. Zahájení festivalu bude streamovat stanice Vltava na facebooku. Přímý přenos bude pro posluchače a diváky komentovat Veronika Štefanová.
Ve středu bude na Letné také Radiožurnál. Už teď se můžete těšit na živé rozhovory přímo z festivalu v našem večerním vysílání.
Hostem je Anna Hanuš Kuchařová, která patří ve světové špičce ve slackliningu. Jak s chůzí po laně začít? I to radí v rozhovoru s Lucií Výbornou.
Václav Žmolík, moderátor
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
