Kyslík podle potřeby. Lékaři v Motole ladí automatické dávkovače kyslíku pro předčasně narozené děti

1. říjen 2026

Jak zpřesnit automatické dávkování kyslíku u předčasně narozených dětí s chronicky nemocnými plícemi? Právě to zkoumají neonatologové z Fakultní nemocnice Motol a Homolka. Výsledky jejich výzkumů by mohly pomoci k širšímu rozšíření této přístrojové techniky v klinické praxi nejen u nás, ale i ve světě.

„Toto je typický pacient, který podobný přístroj využívá,“ říká primář novorozeneckého oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Motol a Homolka v Praze Jan Janota.

Čtěte také

Na jednotce intermediální péče společně stojíme nad inkubátorem, ve kterém leží předčasně narozený chlapec. Jsou mu tři měsíce a váží 1700 gramů. Při narození měl pouhých 700 gramů.

„Dítě je po řadě komplikací spojených s nezralostí a teď má chronické plicní onemocnění. S mírnou dopomocí dýchá samo, ale potřebuje proměnlivé množství kyslíku. To, že tady neslyšíme stále houkající alarm, je dáno právě tím, že přístroj podávání kyslíku řídí,“ vysvětluje Jan Janota.

Kyslík upravuje automaticky

Jde o relativně malou krabičku s obrazovkou. „Ukazuje nasycení krve kyslíkem, jeho dlouhodobý trend a také to, kolik kyslíku pacient potřebuje. V rozmezí, které považujeme za bezpečné, se tento pacient za posledních 24 hodin pohyboval 80 až 85 procent času. Je prokázáno, že pokud přísun kyslíku řídí pouze personál, bývá to třeba jen 60 procent,“ popisuje primář.

Jeden z automatických dávkovačů kyslíku, které v motolské porodnici využívají

O dítě právě pečuje zdravotní sestra se specializací na intenzivní péči Martina Kravariková. Přístroj jí podle jejích slov práci výrazně usnadňuje.

„Je to pozitivní v tom, že se můžeme starat i o ostatní miminka, protože přístroj si sám přidává kyslík podle toho, jak ho děťátko potřebuje. Místo toho, abych podle jeho saturace neustále upravovala kyslík, dělá to za nás,“ vysvětluje.

Kontrolu zdravotníků ale automatika nenahrazuje. „Samozřejmě musíme děťátko kontrolovat. Podívám se na monitor, jestli přístroj dobře snímá a jestli je křivka v pořádku. Když se mi něco nelíbí, zkontroluji ho.“

Jaké nastavení je nejlepší?

Podle Jana Janoty, který je zároveň místopředsedou České neonatologické společnosti, mají automatické dávkovače kyslíku k dispozici ve většině českých neonatologických center. Jejich zavedení do běžné praxe je ale mimo jiné kvůli nutnému výcviku personálu složité, a proto se zatím pravidelně využívají jen přibližně ve čtvrtině z nich.

Čtěte také

V Motole s nimi pracují už několik let. Lékaři tak mohou v klinických studiích zároveň hledat jejich optimální nastavení.

„Snažíme se metodu upravit tak, aby byla pro pacienta co nejbezpečnější. Výrobci nabízejí u jednotlivých parametrů obrovskou škálu možností a řeknou: nastavte si je tak, aby to bylo nejlepší. Jenže nikdo přesně neví, co je nejlepší,“ vysvětluje Janota.

Právě na to mají odpovědět probíhající studie. „Srovnáváme různé skupiny pacientů a snažíme se zjistit, které nastavení je dobré. Výsledkem by pak mělo být doporučení pro Evropu nebo svět, jak by se tyto přístroje měly nastavovat.“

Optimalizace na základě studie

V jedné ze studií lékaři například zkoumali, jak rychle by měl automatický dávkovač reagovat na pokles kyslíku v krvi dítěte. Přístroj totiž saturaci měří opakovaně, z naměřených hodnot vypočítá průměr a podle něj následně upraví množství dodávaného kyslíku.

Čtěte také

„Zjistili jsme, že lepší jsou spíše delší průměrovací časy, protože děti pak nemají tolik nízkých saturací,“ říká neonatoložka Jana Dorňáková.

Na základě výsledků proto lékaři nastavení přístroje upravili. „Po ukončení studie jsme automatický dávkovač kyslíku optimalizovali a nechali jsme průměrovací čas na deseti sekundách,“ dodává Dorňáková.

Výsledky této studie už byly zveřejněny. Další dvě studie by mohly být publikovány do konce roku.

autoři: Andrea Skalická , opa
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat