Kybernetické hrozby z celého světa analyzují v Tallinnu

29. září 2011
Zblízka
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Za nejbezpečnější opatření považují odborníci odpojit se od počítače úplně

Používáte počítač a věříte, že se vám nic nestane? Kybernetické útoky jsou čím dál větší hrozbou a dokáží paralyzovat chod celého státu. Moc dobře o tom ví v Estonsku, které před čtyřmi lety čelilo největšímu elektronickému napadení v historii. Po této zkušenosti se Estonci na hrozbu počítačových útoků zaměřili. Vzniklo tak Centrum proti kybernetickým útokům.

Kristinna Penarová, mluvčí Centra proti kybernetickým útokům, otevírá jedny z mála dveří, za které se mohu podívat. Zbytek je přísně tajný. „Nijak se neliší od běžných kanceláří nebo tříd ve škole. Tady máme jen víc kabelů a počítačů. Lidé si většinou představují, že musíme mít všude velké obrazovky a desítky monitorů, což není potřeba,“ vysvětluje.

Procházíme domem, který před sto lety sloužil jako kasárny pro carské vojáky. Kdysi strohé vybavení nahradila nejmodernější technika. Právě v tomto domě analyzuje Severoatlantická aliance možné kybernetické hrozby z celého světa. Všemu velí Ilmar Tamm. Co přesně jeho podřízení dělají?

Jeden útočí, druhý se brání

„Jedním z příkladů naší práce je cvičení, během kterého se rozdělíme na dva týmy. Jeden útočí, druhý se brání. Ten, který napadá naši síť, používá všechny známé i nové metody počítačových útoků. Zjišťujeme, jak rychle a efektivně se dokáží experti z obranného týmu chránit před útokem hackerů nebo kybernetických teroristů. Co mohou zničit a jak by to ovlivnilo naše životy,“ říká Ilmar Tamm.

„V centru dnes pracuje asi 45 lidí osmi různých národností. Další tři nás doplní co nevidět. Budou to experti ze Spojených států, Polska a Turecka,“ upřesňuje mluvčí.

Čech mezi nimi není, ale svého zástupce má slovenská armáda. Roman Palík se učí, jak co nejlépe čelit elektronickým útokům. „Nedá se vůbec pochybovat o důležitosti. Například útok na íránskou jadernou elektrárnu byl čistě kybernetický. Neprotekla ani kapka krve. Má to své opodstatnění,“ hájí svou práci slovenský expert.

„Dříve se nejrůznější kriminální skupiny zaměřovaly především na ekonomiku. Napadaly bankovní systémy, snažily se získat přístup k peněžním operacím. Teroristům však nejde ani tak o peníze, jako spíš o šíření ideologie. Pak zůstává nejstarší způsob špionáže – snaha ukrást přes počítačové sítě citlivé a tajné informace státního nebo ekonomického charakteru,“ vyjmenovává Ilmar Tamm.

„Například Čína velmi rychle pochopila, že v počítačích je celá řada údajů, které se dají využít,“ připomíná Roman Palík.

Klávesnice a počítač zbraněmi budoucnosti

Bomby, rakety a děla může v budoucnu během válečných konfliktů nahradit klávesnice a počítač. Armády světa berou tento scénář vážně.

„Myslím, že takovou hrozbu bychom neměli ignorovat. Je nutné si však uvědomit, kde se válečný konflikt odehrává. Pokud čelíte protivníkovi, který je nějakým způsobem závislý na počítačových systémech nebo celá jeho společnost, pak toho můžete využít. Můžete ovládnout jeho síť,“ nastiňuje Ilmar Tamm.

„Nejhorší hrozby jsou takové, kdy je útočník už déle ve vaší síti a vy o tom nevíte. Delší dobu sbírá informace z vašeho počítače a vy ho můžete zachytit až za několik let. Okamžik, kdy to zjistíte, může být velmi nepříjemný,“ varuje Roman Palík.

Existuje vůbec nějaká ochrana před kybernetickým útokem? „Neměl bych asi říkat, že nejbezpečnější by bylo nepoužívat počítač a odpojit všechny kabely ze sítě. To už není v dnešní době možné,“ přiznává Ilmar Tamm. Musíme tedy věřit, že on a jeho lidé vymyslí tu nejlepší možnou ochranu.

autor: pev
Spustit audio