Kvalitní potravina se obejde bez zbytečných přísad, říká specialistka na výživu

24. březen 2017
potraviny, supermarket

Aditiva nebo éčka konzumujeme ve většině potravin. Je jich kolem dvou tisíc druhů a ne všechny jsou povolené ve všech státech. Jak se v nich vyznat a proč jsou v dnešní době nutností?

Aditiva se dělí do různých skupin, mají různé funkce. Emulgátory slouží ke spojení jednotlivých složek potraviny, antioxidanty zabraňují například žluknutí tuků. Další, protispékavou látku, najdete například na bonbonech.

„Je několik druhů aditiv. Některá tvoří přírodní, jiná syntetické látky. Vždy se dá vybrat menší zlo,“ říká Hana Střítecká, specialistka na výživu z občanského sdružení Zdravá potravina. „Když jich je moc, nahrazují kvalitu.“

Klíčem ke zdravé stravě jsou podle Střítecké základní potraviny. U těch není potřeba kontrolovat nic. Problémy jako plísně nebo pesticidy totiž nemá zákazník šanci zjistit.


V uzeninách by neměla být želatina nebo škrob. A uzeniny bez lepku? Co by tam dělal?Hana Střítecká

„Když ve výrobě přidáte do jogurtu ovoce, musíte přidat aditivum, aby nezkazilo sebe a jogurt. Potom emulgátor, který spojí ovoce a jogurt. V případě náhražky ovoce musíte přidat aroma, aby to vonělo, a barvivo, aby to vypadalo. Přidává se pak množství látek, které tam být nemají,“ vysvětluje specialistka.

Kvalitní šunka v sobě podle Střítecké nemá mít nic jiného než maso. Méně kvalitní uzenina v sobě bude mít želatinu, škrob a další látky. A Česká republika má problém se solí. Hodně solíme a všechny uzeniny jsou také hodně slané. Mnoho lidí děsí dusitany, ty ale v mase nemusí být jen problém. Slouží jako konzervant a v mase tak najdeme menší množství soli. Bezdusitanové maso pak má logicky velký obsah soli.


Vyvážená strava v prášku? To není jídlo. Pokud budou použity dobré suroviny, může to mít všechny živiny, které musíme mít. Jíme také proto, aby nám to chutnalo, vonělo, aby to byl čas, kdy se člověk zastaví.Hana Střítecká

Cukr versus sůl

Cukru jsme si vědomi, soli ne. Přidává se totiž i do potravin, kde bychom ji vůbec nečekali. Cereálie, sušenky, ve všem je sůl. Cukru najdeme několik druhů, nahrazuje se glukózo-fruktózovým sirupem nebo fruktózou.

„Když už sladit, tak cukrem a ne náhradami, které v potravinách často jsou. Kde nemusím, nesladím. Velké množství fruktózy může vést ke ztučnění jater. Často ale nahrazuje cukr, protože je levná. Základem je naučit se nesladit,“ vysvětluje Hana Střítecká

V případě tuků existují potraviny, které jsou nízkotučné přirozeně, například řecký jogurt nebo syrečky. Do odtučněných výrobků se přidávají škroby pro lepší konzistenci. „Nejím tuk, ale konzumuji větší množství škrobu. Škrob nemá ani vůni ani chuť, takže se musí dochutit,“ popisuje Střítecká začarovaný kruh. "Tuk také zvyšuje sytivost, takže jídla potřebujete méně."

A trvanlivé mléko? Pokud ho pijeme pro mléčné bakterie, aby fungovala střeva, trvanlivé mléko je nemá. Proto je trvanlivé. „Pokud je motivací vápník, pak na trvanlivosti mléka nezáleží. Lipánky a Pribiňáčky vám neublíží. Pribiňáčky na rozdíl od Lipánků obsahují želatinu a škrob, kterým je nahrazená smetana,“ uzavírá Střítecká.