Kůrovec jen odráží lidské chyby. Je třeba změnit špatný zákon o lesnictví, radí Constantin Kinský

„A když řeknu pravdu, tak kdyby byla koronavirová situace normální, tak stačí ještě rok – a žádný kůrovec nebude. Ale je ho v krajině tolik, že čekáme, že se zase vrátí,“ vysvětluje Kinský v pořadu Hovory.

Ve žďárských lesích panství Kinského se tak snaží zachytit první letošní roj kůrovce, to aby omezili jeho další vývoj.

Čtěte také

Kůrovec je tady od doby ledové, co se změnilo, je sucho a horko, vysvětluje entomolog Hulcr

„Loni jsme kvůli kůrovci těžili dvojnásobné množství dřeva, letos jsme připraveni na tak jedenapůlnásobek. Když ale budeme pozitivně překvapeni, tak to bude super. Ale připraveni jsme i na to nejhorší,“ přiznává.

Kůrovec nezná hranice, ale zatímco u nás se kácejí velké plochy lesů, v Německu nebo Rakousku nic podobného nevidíte. „Kůrovec je všude, je to přírodní fenomén a je jasné, že ho sucho podporuje. Na druhou stranu – kůrovec jen reflektuje lidské chyby.“

Když jde hajný a uvidí nemocný strom, tak na něj může hned večer poslat dřevorubce. Ale ve státním lese se musí počkat na veřejnou zakázku.
Constantin Kinský

„Německá vláda se do toho vrhla už v roce 2015, kdy ho začala čistit, stejně jako rakouská. Čistí ho a tím pádem mají menší kontaminaci. My jsme to ale nechali exponenciálně růst. Stát tady vlastní víc než 50 procent lesů a lesníci přímo na místě, kteří jsou dle mého hrdinové, se snaží dělat, co mohou,“ říká Kinský. 

Podle něj ale „státní“ lesníci nemají stejnou podporu, jakou mají ti u soukromých vlastníků.

Čtěte také

Český les je poušť jako pole. Aplikujeme tam pesticidy, které v jiné krajině nechceme, říká biolog Hula

„Kůrovec se ale množí a teď sklízíme výsledky,“ myslí si. „Když jde hajný a uvidí nemocný strom, tak na něj může hned večer poslat dřevorubce. Ale ve státním lese se musí počkat až na veřejnou zakázku. Mezitím si to někdo rozmyslí, někdo další odvolá. Kůrovec potřebuje jen pár dní, ale výběrové řízení tři měsíce,“ přibližuje.

Takový nemocný strom prostě musí dolů hned, ale když zůstane stát v lese několik týdnů či měsíců, kontaminuje celé své okolí.

„Je potřeba změnit zákon o lesnictví, ten je špatný. Je nejpřísnější nejen v západní Evropě, ale i v porovnání s dalšími postkomunistickými zeměmi. Přitom je jeho výsledek u nás teď nejhorší. To znamená, že je nepružný, nepodporuje odpovědnost, neodpovídá tomu, že musíme les adaptovat,“ doplňuje. 

Ekologicky, ekonomicky a sociálně

Constantin Kinský je původní profesí ekonom a bankéř. Na převzetí péče nejen o zámek, ale i rozsáhlé hospodářství, lesy, rybníky a pole se připravoval už ve Francii.

Čtěte také

Environmentalista Tadeáš Žďárský: Vize nerůstu. Růst totiž znamená, že planeta je na pokraji kolapsu

„Vždy jsem měl silný vztah k přírodě, na druhou stranu – v bankovnictví je dlouhodobost to, co se stane příští rok, zatímco v lese je krátkodobost padesát let. Takže to pro mne byla příjemná změna. Myslet dlouhodobě na udržitelnost v pravém slova smyslu a sázet na lidi, to je celkem jednoduché se naučit.“

Udržitelnost pak má hned tři pilíře: ekologický, ekonomický a sociální.

„Když nestavíme se všemi třemi, tak vám to nejde. Když myslíte jen na ekonomiku, tak je to továrna na uhlí. Když myslíte jen na ekologii, tak tomu lidi moc nevěří. A když to děláte neférově, tak se vám to taky nepovede. Takže u mne jde víc o otázku kvality růstu postaveném na těchto pilířích než o objemu. A o to se ve Žďáru snažíme vlastníma rukama,“ dodává.

Proč Kinský dostal zlatou medaili za péči o krajinu od Mendelovy univerzity v Brně? Jak se dívá na monokulturní lesy? Ptá se Naděžda Hávová.