Kultura chození do hospod se zásadně liší na severu a jihu Španělska. Jak pijí Andalusané a Baskové?

Jedni jsou ze severu, druzí z jihu, všichni žijí ve stejném státě, tedy ve Španělsku. To, jak chodí do hospod a barů Baskové a Andalusané, se ale zásadně liší.

Právě jsem v baskickém Bilbau a muži, kteří zpívají, jsou celoživotní kamarádi. Baskové mají pro takové společenství přátel přímo slovo, tedy „cuadrilla“. Ti, kdo do cuadrilly patří, jsou k sobě celý život loajální a jsou si oddaní. Cuadrilla, která zrovna v hostinci zpívá, má 14 členů. Také píseň, kterou v doprovodu zpívají, je o přátelství.

Cuadrilla na tahu

Šedesátník Esteban mi vypráví, jak to vypadá, když cuadrilla vyrazí. Sejdou se ve stanovenou hodinu vždy v tom samém baru. Nesednou si ale, protože v Baskicku je zvykem dát si pití vestoje. Jen jedno víno, nebo malé pivo, a pokračuje se do další hospody.

Čtěte také

Bary navštěvují v tom samém pořadí. Jejich výběr není náhodný. Esteban mi vysvětluje, že to souvisí ještě s obdobím, kdy existovala teroristická organizace ETA. Baskická společnost v názorech na jejich činnost rozdělená. A také bary si lidé vybírali podle toho, jestli se v nich politikařilo nebo byl jejich majitel baskickému nacionalismu nakloněný. Každá cuadrilla si proto tento svůj okruh podniků určitou dobu vybírala, až to tak zůstalo.

Esteban mi přibližuje také to, jak to funguje při objednávání. Co si každý ze skupiny dá v prvním baru, to si většinou objednává i v dalších. Rundu platí na každém místě vždy jeden z cuadrilly.

Všichni chtějí platit za ostatní

Nevýhodou tohoto systému je, že když se jde na čtvrté nebo páté místo, parta se většinou rozpadne, protože část je vždy pomalejší. Baskové se proto často hádají, kdo zaplatí první, nebo mezi prvními. Nechtějí, aby na ně nevyšla řada, nebo se mezi tím skupina zmenšila, to by pak nestihli pozvat všechny kamarády, a to Baskové nemají rádi.

Esteban mi ještě prozrazuje, že má rád, když ho někdo pozve, ale o moc raději je, když může zaplatit on.

Na jihu Španělska v metropoli oblasti Andalusie, tedy ve městě Sevilla, to není tak striktní jako v Baskicku. Když kamarádi vyrazí ven, většinou navštíví více barů.

Hledíme spíš na tapas

Podniky si andaluské party vybírají víc podle toho, kde se podávají jaké tapas, tedy malé porce nejrůznějších pochoutek.

Čtěte také

Žádné dané, ani neměnné pořadí podniků neexistuje. Andalusané na rozdíl od Basků nespěchají, když se jim v hospodě líbí, místo jedné objednávky zvládnou i tři.

V sevillských hospodách je také běžné, že se tam zpívá. Ne ale jako v těch baskických, tedy sborově a s harmonikou. Andalusané si zpívají svoje flamenco. Třeba jako pan Matias. Než začne zpívat, zeptá se společnosti, jestli může. Zpívá také pan Enrique. Na oslavu toho, že právě odešel do důchodu.

autoři: Ľubica Zlochová , aka
Spustit audio

Související