Kultura 21. století nepotřebuje jasnou hranici mezi umělcem, divákem a kolemjdoucím, věří v Kennedyho centru
Ke klasickým scénám pro divadlo, operu či balet před několika týdny ve Washingtonu přidali nový prostor, kde se mohou návštěvníci volně pohybovat a sledovat zkoušky i představení. Zároveň tím Kennedyho centrum přirozeně propojili s památníky ostatních amerických prezidentů. Navštívil ho zpravodaj Jan Kaliba.
Kolem Kennedyho centra je živo. Na trávníku pod venkovním pódiem dovádějí děti, nedaleko se míhají rekreační běžci a přes novou lávku směřují na stezku, která vede podél řeky Potomac. Na té zase trénují veslaři.
Čtěte také
Nad centrem přelétávají každou chvíli letadla směřující na nedaleké letiště a kolem vedou také dva hlavní washingtonské automobilové tahy. Pro ucho a plíce tedy nic moc, ale jinak je živý ruch v okolí centra příjemný zážitek.
Prostor samotný je travnatým parkem se scénou pod otevřeným nebem a zároveň největší zelenou střechou ve Washingtonu. Pod ní se skrývají sály pro projekce, zkoušky, dětskou tvořivost nebo galerie s výstavou obrazů válečných veteránů, které vlastnoručně zachytil bývalý prezident George Bush mladší.
Reach – centrum pro kulturu 21. století
„Kultura se vyvíjí a mění, takže způsob, jakým na sebe lidé a umělci vzájemně působí, je dnes jiný, než když jsme v roce 1971 centrum otvírali,“ konstatuje Michelle Pendoleyová z Kennedyho centra.
„Je skvělé a důležité mít operní sál a balet, ale potřebovali jsme místa jako je tohle nové studio Odpalu na Měsíc, kde můžete sami zkoušet a experimentovat s uměním. Nebo intimní prostory, kde můžete vidět umělce zblízka a je to osobnější,“ představuje novou část nazvanou Reach.
Ve stínu legendy JFK
Název je jak zkratka, tak slovní hříčka, která má napovědět, že charakter tohoto prostoru odpovídá hodnotám a politickému odkazu, které po sobě John Kennedy zanechal.
„Jsme živoucím památníkem prezidenta Kennedyho, který Američany povzbuzoval, aby toužili něčeho dosáhnout. Stačí si přečíst jeho citáty, které visí v našem areálu,“ vysvětluje Michelle s tím, že všechny prostory mají vyprávět Kennedyho příběh.
„Designéři spolupracovali s jeho rodinou, hlavně s dcerou Caroline, hlavně při výběru názvů místností. Třeba studio Odpalu na Měsíc se jmenuje podle slavné řeči, kterou vyzval k dobytí Měsíce.“
Zastavte se na trochu kultury
Architektonickým napojením na stezku podél Potomacu se Kennedyho kulturní centrum zároveň přirozeně přidalo k Lincolnovu, Jeffersonovu a dalším mnoha památníkům, mezi kterými se můžete v centru Washingtonu snadno procházet. To přivádí i návštěvníky, kteří by sem jinak vůbec nepřišli.
„Mladí lidé nechtějí chodit do starých budov, ale chtějí objevovat otevřené věci, chtějí je sdílet,“ myslí si Karel Komárek, český podnikatel, který Kennedyho centrum sponzoruje a podílí se na jeho chodu, včetně rozšíření o nový prostor pro umění 21. století.
Právě Reach je podle Komárka, který ve Spojených státech staví továrny na metanol, právě díky své otevřenosti krásnou ukázkou toho, jak lidi přirozeně vtáhnout do kultury, která jinak pro mnoho mladých není atraktivní.
Související
-
Co mají Češi a Bavoři společného?
Lidé na české a německé straně hranice usilují o to, se lépe poznat. V budově někdejšího pivovaru v obci Schönsee proto už 13 let funguje Centrum Bavaria Bohemia.
