Kudy chodili Komenští v Lešně pro chleba? Tehdy nábožensky tolerantní polské město poskytlo učiteli národů azyl

Brána jazyků otevřená, Informatorium školy mateřské nebo Velká didaktika. To jsou díla, která napsal Jan Ámos Komenský, v Evropě známý jako učitel národů. Tyto knihy mají společné místo, kde vznikly. Komenský je psal v Lešně v Polsku. Městě, do kterého utekl, když po bitvě na Bílé hoře v 17. století, bylo katolické náboženství jediným povoleným v Českém království.

Ačkoli jsem daleko od Prahy, respektive od hranice České republiky, stojím na náměstí Jana Amosa Komeńskiego. Jsem v Lešně. To bylo tehdy velmi tolerantním městem a tamní protestanti České bratry přijali. Stop po Janu Ámosovi Komenském v Lešně už není mnoho, jsou tam ale místa, kam moudrý učitel určitě chodil.

Model města z bronzu u bývalé městské brány s kostelem sv. Jana

Učí se podle něj dodnes

Průvodcem v Lešně je pan Damian Nyczka: „O Komenském u nás víme, že to byl velký reformátor školství. I kdyby si obyčejní Poláci zapamatovali jen tohle, tak to už je dost, protože jím navržený způsob výuky ve škole se používá vlastně dodnes nejen u nás, ale v celé Evropě.“

V Lešně strávil Komenský s přestávkami 28 let. Když sem se skupinou českých exulantů, kteří utíkali před pronásledováním pro svou protestantskou víru, v únoru 1628 přišel, neměli tu ještě svoji modlitebnu. Lešno bylo ale nábožensky tolerantní.

Čtěte také

S panem Damianem jsme vešli do kostela sv. Mikuláše. Zcela jasně to je barokní kostel, ale v 17. století vypadal úplně jinak. Nicméně do roku 1654 se tady sloužily jak mše katolické, tak také tady mívali mše čeští bratři. Než si postavili kostel sv. Jana.

Tolerance nade vše

Kostel z červených cihel se zvonicí a hodinami na věži se stavěl jen 2 roky. Sloužil pro všechny České bratry. Pro polskou, německou i českou komunitu. Kazatelem té české byl právě Komenský.

Tohle je Rynek, hlavní lešenské náměstí, přibližně čtvercový prostor, uprostřed je radnice, a kolem celého náměstí staré domy. To bývalo kulturní a obchodní centrum města. I za Komenského.

Kostel sv. Jana, postavený v letech 1652-1654 českými bratry

Jak říká pan Damian, v Lešně žádné další velké náměstí není. Tady to muselo být místo, kde bývaly trhy. Sem tedy pravděpodobně paní Komenská chodila s dětmi pro zeleninu, možná pro maso, chléb. Zkrátka, sem se chodilo nakupovat.

Koukat pod nohy

Na náměstí jsou také jediné dva domy, které přežily ničivý požár města v roce 1792. „Tady bývala vždycky lékárna. Od dávných časů to byl dům Jana Jonstona, lékaře a pedagoga, který se přátelil s Komenským. Dům vyvázl z plamenů a zachoval si i takovou zajímavost,“ upřesňuje Damian Nyczka, co se nachází v jednom z nich.

Čtěte také

Co přežilo s tím domem tady na náměstí je i takový kroužek na stěně. Ten sloužil k tomu, aby si tady nakupující nebo lékaři mohli přivázat koně.

V Lešně je třeba se dívat nejen po budovách a kostelích, ale také se dívat pod nohy. Právě tady, kde chodíme po červených dlaždicích, ty vyznačují půdorys toho, kde byla jedna z městských bran. Samozřejmě dnes už tu nic není, ale touto branou musel určitě Komenský někdy vyjíždět z města, nebo vjíždět do Lešna.

autoři: Pavel Novák , aka
Spustit audio

Související