Kudy chodili Komenští v Lešně pro chleba? Tehdy nábožensky tolerantní polské město poskytlo učiteli národů azyl
Brána jazyků otevřená, Informatorium školy mateřské nebo Velká didaktika. To jsou díla, která napsal Jan Ámos Komenský, v Evropě známý jako učitel národů. Tyto knihy mají společné místo, kde vznikly. Komenský je psal v Lešně v Polsku. Městě, do kterého utekl, když po bitvě na Bílé hoře v 17. století, bylo katolické náboženství jediným povoleným v Českém království.
Ačkoli jsem daleko od Prahy, respektive od hranice České republiky, stojím na náměstí Jana Amosa Komeńskiego. Jsem v Lešně. To bylo tehdy velmi tolerantním městem a tamní protestanti České bratry přijali. Stop po Janu Ámosovi Komenském v Lešně už není mnoho, jsou tam ale místa, kam moudrý učitel určitě chodil.
Učí se podle něj dodnes
Průvodcem v Lešně je pan Damian Nyczka: „O Komenském u nás víme, že to byl velký reformátor školství. I kdyby si obyčejní Poláci zapamatovali jen tohle, tak to už je dost, protože jím navržený způsob výuky ve škole se používá vlastně dodnes nejen u nás, ale v celé Evropě.“
V Lešně strávil Komenský s přestávkami 28 let. Když sem se skupinou českých exulantů, kteří utíkali před pronásledováním pro svou protestantskou víru, v únoru 1628 přišel, neměli tu ještě svoji modlitebnu. Lešno bylo ale nábožensky tolerantní.
Čtěte také
S panem Damianem jsme vešli do kostela sv. Mikuláše. Zcela jasně to je barokní kostel, ale v 17. století vypadal úplně jinak. Nicméně do roku 1654 se tady sloužily jak mše katolické, tak také tady mívali mše čeští bratři. Než si postavili kostel sv. Jana.
Tolerance nade vše
Kostel z červených cihel se zvonicí a hodinami na věži se stavěl jen 2 roky. Sloužil pro všechny České bratry. Pro polskou, německou i českou komunitu. Kazatelem té české byl právě Komenský.
Tohle je Rynek, hlavní lešenské náměstí, přibližně čtvercový prostor, uprostřed je radnice, a kolem celého náměstí staré domy. To bývalo kulturní a obchodní centrum města. I za Komenského.
Jak říká pan Damian, v Lešně žádné další velké náměstí není. Tady to muselo být místo, kde bývaly trhy. Sem tedy pravděpodobně paní Komenská chodila s dětmi pro zeleninu, možná pro maso, chléb. Zkrátka, sem se chodilo nakupovat.
Koukat pod nohy
Na náměstí jsou také jediné dva domy, které přežily ničivý požár města v roce 1792. „Tady bývala vždycky lékárna. Od dávných časů to byl dům Jana Jonstona, lékaře a pedagoga, který se přátelil s Komenským. Dům vyvázl z plamenů a zachoval si i takovou zajímavost,“ upřesňuje Damian Nyczka, co se nachází v jednom z nich.
Čtěte také
Co přežilo s tím domem tady na náměstí je i takový kroužek na stěně. Ten sloužil k tomu, aby si tady nakupující nebo lékaři mohli přivázat koně.
V Lešně je třeba se dívat nejen po budovách a kostelích, ale také se dívat pod nohy. Právě tady, kde chodíme po červených dlaždicích, ty vyznačují půdorys toho, kde byla jedna z městských bran. Samozřejmě dnes už tu nic není, ale touto branou musel určitě Komenský někdy vyjíždět z města, nebo vjíždět do Lešna.
Související
-
Jak souvisí Jan Amos Komenský s Jamajkou? Prolínají se v životním příběhu biskupa Hopetona Clennona
Moravská církev, která vychází z učení a hodnot Jana Amose Komenského, se rozšířila po celém světě od Nepálu po Aljašku. Biskup z amerického Betléma ji objevil na Jamajce.
