Krutý život ve stádu koně Převalského
První hříbě se v pražské zoo narodilo před 78 lety, jen rok a půl poté, co se zahrada poprvé otevřela veřejnosti. Záchrana koně Převalského se už od samého začátku její existence stala klíčovým chovným programem. K tomu, aby byl chov úspěšný, je samozřejmě třeba znát také etologii daného druhu, tedy způsob, jakým se zvířata chovají k sobě navzájem. Zavedeme vás teď proto přímo do stáda koně Převalského a možná budete překvapeni, kolik toho mají tato zvířata společného s člověkem.
Stojíme přímo ve výběhu koně Převalského v Zoo Praha a zoolog Evžen Kůs mi vysvětluje, jak je to s hierarchií divokých koní ve stádu: „Jde o harémové uspořádání, kde je jeden hřebec v čele asi 25 klisen. Jeho úkolem je starat se především o bezpečnost. Neustále pozoruje okolí, a jestliže se blíží něco, co by mohlo být nebezpečné, ať už je to vlk nebo třeba člověk, jde tomu vstříc, aby zjistil, o co jde. Stádo vodí nejstarší klisna, která čeká na povely od hřebce.“
Kromě zvukových projevů používají koně Převalského k dorozumívání také pach. Hřebec proto například vymezuje svoje teritorium tím, že na stejná místa chodí skládat své typické „koblihy“. Často se dá také pozorovat, jak si koně stoupnou hlavami proti sobě a probírají si srst.
Mláďata mají ve stádu koně Převalského zvláštní postavení. Starostlivost matek je přirozená, ale hřebci se vůči svým potomkům chovají doslova neurvale. „Klisna totiž zhruba týden po porodu přichází znovu do říje, což vnáší do stáda neklid. Koňské námluvy nejsou nic něžného a hříbě při nich může přijít o život,“ vysvětluje Evžen Kůs.
Dalším krizovým okamžikem je výměna vůdčího hřebce. Jakmile totiž zestárne, přichází na jeho místo nový, mladý hřebec, který všechna hříbata toho původního zabije. Klisny se je sice snaží chránit, ale ztráty bývají až kolem 23 procent.
A co se stane s hřebcem, který přišel o své vůdčí postavení a byl vypuzen ze stáda? „U nás v zoologické zahradě dožije v samostatném výběhu. Ve volné přírodě, pokud mu to nový ,pán‘ dovolí, chodí někde na kraji stáda nebo většinou zůstane osamělý a stane se kořistí vlků. Tak to zkrátka podle přírodních zákonů je. Svou povinnost už splnil,“ říká zoolog, který se na podpoře chovu koně Převalského výrazně podílí.
A protože byl Evžen Kůs pověřen také vedením mezinárodní plemenné knihy, bude mu patřit příští díl našeho seriálu o pražské zoo.
