Kroupy letos způsobily na vinicích škody kolem 15 milionů. Někde mohly keře poškodit až na tři roky, říká prezident Svazu vinařů
Kdy se dočkáme prvního skutečného burčáku? Čím ovlivní srpnové počasí kvalitu letošních vín? Může dým z rozsáhlých požárů poškodit vinice? Nakolik jsou tuzemští vinaři konkurenceschopní ve světě? A mění se s klimatickou změnou podmínky pro pěstování různých odrůd u nás? Po lince do Brna se prezidenta Svazu vinařů Martina Chlada ptá Vladimír Kroc.
Podle některých zpráv se právě dnes začíná prodávat první burčák. Je to pravda?
Je to tak. Už tento víkend včetně dneška se bude prodávat první burčák.
A co to – přísně vzato – burčák je?
Je to částečně zkvašený hroznový mošt. Aby se ale mohl označovat jako burčák, musí být z tuzemských hroznů.
Je pravda, že by se správně neměl burčák převážet na delší vzdálenosti, že by se měl konzumovat pokud možno na místě?
To si mohou posluchači vyzkoušet. Když se burčák ochladí, tak jistě vydrží převoz o pár kilometrů dál. Případně když na sedadle spolujezdce sedí manžel nebo manželka, neustále povoluje, aby ucházely plyny, tak se to dá taky převézt o nějaký kilometr dál. Ale když to někdo, jak se říká, „zabachluje“ natvrdo a hodí na zadní sedadlo, nad 35 stupňů, tak ho možná čeká dobrodružství.
Co s vinicemi dělají současné vysoké teploty a velké sucho?
No, je to cirkus. Vstupuje do toho šíleně moc proměnných, včetně toho, kde třeba tu viniční trať máte, na jakém ji máte podloží, jestli je to písek, nebo jestli je to u skály, jestli to máte v nížině, uprostřed kopce, nahoře. Vody je enormně málo a v následujících 14 dnech bychom potřebovali minimálně 50 mm, aby ještě padlo, abychom se vůbec mohli bavit o tom, že nám surovina nabyde ty parametry tak, jak potřebujeme.
Jak vážně byly letos vinice postiženy kroupami?
Podle letmého součtu se bavíme o škodě v řádu 15 milionů v katastrech, kudy se kroupy prohnaly. Vinař si může zajistit pojištění proti riziku, na druhou stranu se musí potýkat s tím, že ztratí některé bonusy na pojistném apod. To, co ale v letošním roce bylo horší než při obvyklých kroupách, bylo poškození keřů, které samozřejmě vyřadí část vinohradu třeba na dva na tři roky, než se to zase obnoví.
Jak mohou vinice zprostředkovaně poškodit případné okolní požáry? Četl jsem, že to víno může být „nakouřené“.
Tady by se až chtělo říct, že nakouřený může být ten, kdo to přežene s alkoholem obecně. Co mám ale informace od českých kolegů na Lovosicku, Litoměřicku, tak tři dny pozorovali zápach z kouře, což absolutně nemůže mít vliv na vývoj keře ani na surovinu jako takovou.
Jak se vás jako vinařů dotýká vysoká inflace?
Jako u jakéhokoli jiného oboru. Komplikuje nám to nejen běžný denní obchodní život. Na vinařském fondu se ohledně nastavení strategie bavíme o tom, že máme omezený objem financí, ale služby a aktivity jsou a budou dražší. Tím pádem jsme schopni pro vinaře za stejný objem prostředků udělat míň, a budeme muset o to víc efektivně pracovat.
Bude víno nutně dražší?
To asi záleží na pohledu každého vinaře a na jeho možnostech, zásobách a obchodní politice. Ale kdybych to měl zprůměrovat, tak ano, je to logické vyústění toho, jak se pohybují ceny komodit, ceny vstupů, ceny energií a další náklady, včetně tedy zmíněné inflace, která se vinařů dotkne.
Nakolik jsou tuzemští vinaři konkurenceschopní ve světě? A mění se s klimatickou změnou podmínky pro pěstování různých odrůd u nás? Poslechněte si celý rozhovor s prezidentem Svazu vinařů Martinem Chladem.
Související
-
Vinaři v Dolních Dunajovicích sklízeli hrozny k výrobě prvního letošního burčáku
Vinaři na jihu Moravy začnou na konci tohoto týdne prodávat první letošní burčák.
-
Místo vinobraní bylo střechobraní, vzpomínají vinaři z Mikulčic
Vinařům Maradovým tornádo poničilo rodinný dům i vinařství. „Škoda byla sedm milionů, ale co, přežili jsme,“ usmívá se s nadhledem Petr Marada.
-
Že Morava neumí červené víno? Musí se redukovat, nevypěstujete ho tu tolik, říká oceňovaný vinař
Josefa Valihracha, trojnásobného vítěze ve vinařské soutěži Chardonnay du monde, mrzí, když se říká, že pro červená vína není Morava vhodná. Jak své podnikání rozjel?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová