Krizové řízení chceme dostat do 21. století. Pro mimořádné události plánujeme šest speciálních týmů, říká nový šéf hasičů Legner
Hasiči mají od začátku října nového generálního ředitele. V jakém stavu převzal hasičský sbor? Jak jsme připraveni na mimořádné krizové situace? Podceňují lidé protipožární opatření? A jaký je zájem o práci hasiče? Tomáš Pancíř se zeptal generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky Martina Legnera.
Ve funkci jste od 1. října. Když jste nastupoval, v interview ČT 24 jste řekl, že pevně věříte, že Hasičský záchranný sbor je v perfektní kondici. Upevnila se vaše víra, anebo jste zjistil, že něco je jinak, než jste čekal?
Víra se upevnila. Jsem o tom přesvědčen. Zatím mě nic nepřekvapilo ani nezklamalo. Pevně věřím, že to budeme posouvat dál.
Čtěte také
Vy jste tehdy dodal, že sbor chcete v perfektní kondici nejen udržet, ale ještě povýšit. V čem můžete být ještě lepší?
Chceme zapracovat na krizovém řízení, to znamená primárně ho zmodernizovat, dodat mu podobu 21. století, začít více využívat nejenom informační systémy, ale obecně třeba i zapojení umělé inteligence. Propojit všechny prvky, které se toho týkají, což není pouze Hasičský záchranný sbor, ale i ostatní bezpečnostní sbory a neziskové organizace, do jednoho týmu, který bude fungovat.
Zároveň bych chtěl vytvořit speciální týmy, které se budou podílet na řešení velkých, rozsáhlých mimořádných událostí. Samozřejmě to je v přímém vztahu s krizovým řízením. Vlastně jde o uzavřenou nádobu, která se sama mezi sebou doplňuje tam, kde je zrovna potřeba, aby konkrétní prvek vstoupil do mimořádné události. To je můj směr.
Ve vytváření speciálních týmů jste za ty dva týdny nějak pokročil?
Určitě, a velmi mě těší, že se toho kolegové chopili. Myslím, že je to pro ně nový náboj, nový směr. Máme připravenou koncepci, kterou chci představit na první velké poradě s krajskými řediteli. Už tam budou i konkrétní úkoly – začít nominovat vhodné lidi a určit, jaké agendy chceme zpočátku zahrnout, abychom připravili alespoň základní kostru. Na tu pak budou navazovat jednotlivé specializace.
Čtěte také
Velmi pozitivně mě překvapilo, že se mi ozývá spousta lidí z civilního sektoru, například energetiky, kteří nabízejí své schopnosti a know-how. Chtěli by se podílet na práci ve prospěch státu a Hasičského záchranného sboru. To mě velmi potěšilo a chtěl bych všem, kteří se mi ozvali, poděkovat.
Kolik takových týmů chcete mít?
Moje vize je vytvořit zhruba šest speciálních týmů, které by působily ve vybraných oblastech České republiky, vždy s přesahem do několika krajů. Představuji si tři lokality v Čechách a tři na Moravě. Zároveň je potřeba, aby byly týmy vzájemně provázané. Při rozsáhlé mimořádné události, která zasáhne více krajů, musí být schopné spolu komunikovat a střídat se.
Uvidíme, jak se tento systém uchytí a bude rozvíjet. Do budoucna můžeme počet týmů snížit nebo zvýšit. Fakticky nás to nebude nic stát, protože jde o lidi, kteří už v systému pracují, pouze se na určitou dobu zapojí do speciálního týmu.
Představa je tedy taková, že se jeden tým bude specializovat na blackout, jiný na lesní požáry či hybridní hrozby? Jakým způsobem máte toto vymyšlené?
Týmy budou univerzální, budou v nich odborníci z různých oblastí a každý tým bude působit na svém území. Pokud mimořádná událost potrvá několik dní nebo zasáhne více krajů, budou se týmy střídat. Ani při požáru v Hřensku jsme nebyli schopni fungovat dvacet dní v jednom týmu.
Čtěte také
Nebude to tedy specializace na jednu konkrétní oblast. Každý tým bude schopný řídit zásah při povodních, tornádu nebo třeba uprchlické krizi. Zároveň v něm ale budou odborníci, kteří dané problematice rozumějí, například na nouzové ubytování obyvatelstva nebo řešení lesních požárů.
Máme spoustu zkušeností ze zahraničí a potřebné lidi už máme. Jde jen o to nastavit týmům strukturu a hierarchii. V jednom případě tak může tým vést člověk, který se specializuje na hašení požárů, při jiné mimořádné události zase odborník na krizové řízení.
Vy jste říkal, že se vám hlásí i civilní odborníci. Počítáte tedy s tím, že v týmech budou nejenom hasiči?
Ano, tomu se nevyhneme. Neříkám, že budou přímo v jádru těchto týmů, ale například při blackoutu je potřeba spolupracovat s lidmi, kteří zajišťují pokrytí České republiky telefonním signálem nebo dodávky elektrické energie. Musíme mít partnery, se kterými jsme schopni komunikovat. Takto to fungovalo i při povodních v roce 2024, kdy jsme na části území o tyto služby přišli.
Jak se hasiči připravují na nebezpečí spojená s ruskou hybridní válkou proti evropským zemím? A co chtějí dělat pro lepší prevenci před požáry v době sucha? A jak bude vypadat testování nového systému varování? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
,Nechť odpočívají v pokoji.‘ Poláci uctili památku obětí střelby v Krakově, nechyběli prezident i premiér
-
Telefonát do Kremlu odhalil slabinu Evropy. Chybí jí silný a jednotný hlas, píše Politico
-
Starostkou Řeporyjí je sestra Novotného Fialová. Její bratr, který byl 3 měsíce ve vězení, je místostarostou
-
Republikánský kongresman chce Hegsethův impeachment. Trump se svého ‚ministra války’ zastal


