Křesťané dnes oslavují Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Po jeho vzkříšení v kostelech zase zazní zvony a zvonky

4. duben 2021

Končí období smutku a nastává doba radosti z nového života.

Dnes se proto hlavně oslavuje, jedí se dobrá jídla a nemělo by se pracovat, ani uklízet. Pro křesťany je dnešek nejvýznamnějším svátkem v roce. Oslavuje se Zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které nastává během velké noci ze soboty na neděli.

Skončil totiž čtyřicetidenní půst a lidi se mohli po dlouhé době pořádně najíst. Připravovaly se proto bohaté hostiny. Společná setkání u slavnostně prostřeného stolu byla nedílnou součástí nedělních velikonočních oslav. Jedly se například klobásy nebo nádivky, které se zapíjely taky dobrým pitím.

 „Nesměla tam chybět vajíčka, třeba kousek uzeného, beránek. U nás se místo skopového masa jedlo spíše vepřové a beránek měl podobu té figurky z třeného těsta, ale třeba na Slovensku se beránci dělali ze sýra, brynzy,“ popisuje historička Valburga Vavřinová s tím, že hospodáři si často podstrčili nějakou tu láhev s pálenkou.

Ve slavnostně vyzdobených kostelích hoří v neděli velikonoční svíce a křesťané se na bohoslužbách radují ze Vzkříšení Ježíše Krista a vykoupení světa. Zároveň si můžou do kostela přinést taky jídlo a nechat si ho, tak jako dříve, od kněze posvětit.

„Bohoslužby se nijak významně neliší od běžných mší svatých, jen je tam navíc žehnání pokrmů. Symbolicky má zajistit, aby pokrm po dlouhé době omezování neuškodil, a také představuje díky Bohu za dary, včetně jídla,“ vysvětluje Jiří Gračka z Olomouckého arcibiskupství.

Všichni, kteří posvěcené jídlo ochutnají, by se zase za rok měli ve zdraví sejít u společného stolu. A pozor. O Božím hodu velikonočním se podle lidových tradic nesmí pracovat - šít, žehlit, ani uklízet. Hospodář dříve mohl akorát nakrmit dobytek a hospodyně uvařila. Nádobí už ale nechali neumyté.

autoři: Daniela Tollingerová , Redakce ČRo Sever
Spustit audio

Související