Krejčíř se směje ze Seyschel, nejasná privatizace Unipetrolu, černý rok velkých hypermarketů

Přehled příspěvků

Hana Hikelová: S ostudou odešel letos z politické scény a z čela ČSSD Stanislav Gross. V čele vlády ho vystřídal Jiří Paroubek. Nastolil razantnější styl než jeho předchůdci.

Vládní koalice se několikrát ocitla na pokraji rozpadu.

Uprchlý miliardář Radovan Krejčíř se našim politikům a policistům směje ze Seychelských ostrovů.

Stále není jasné, jak proběhla privatizace Unipetrolu. Parlamentní vyšetřovací komise má zveřejnit své závěry až v příštím roce.

Černý rok mají za sebou hypermarkety nebo spíše jejich zákazníci. Kontroly zjistily nedostatky hlavně při prodeji potravin.

Takový je stručný souhrn důležitých událostí právě končícího roku. Mluvit o nich budeme v posledním letošním Týdnu v tahu. Příjemný poslech vám přeje Hana Hikelová.

Dva zahraniční novináři a naše politická scéna

Hana Hikelová: Jak viděli letošní rok u nás dva zahraniční novináři, kteří zde žijí? To se dozvíte právě teď. Ve studiu jsou polská novinářka Barbara Seršula, hezké odpoledne.

Host (Barbara Šeršula): Hezké odpoledne.

Hana Hikelová: A švédský novinář Karl Rüster, i vám hezké odpoledne.

Host (Karl Rüster): Děkuji.

Hana Hikelová: V předvolebním roce na české politické scéně rozhodně nepanoval klid. Naopak, obvyklé politické laškování, a to hlavně mezi koaličními stranami se zdramatizovalo natolik, že hrozily předčasné volby. Rok plný zvratů prožila hlavně nejsilnější vládní strana, ČSSD.

Host (Dušan Valenta): Její předseda a zároveň premiér Stanislav Gross nedokázal věrohodně vysvětlit původ peněz na pořízení bytu. Objevily se i další nejasnosti kolem rodinného majetku. Aféra srazila popularitu ČSSD až k deseti procentům a strana procházela těžkou krizí. Omluva Grossovi nepomohla.

Host (Stanislav Gross): Chci říct, že je samozřejmě momentů, kdy si uvědomuju, že jsem udělal chyby, pokud jsem některýma svýma výrokama někoho urazil, tak věřte, že jsem nechtěl a že se samozřejmě takovýmto lidem omlouvám.

Hana Hikelová: Skoro čtyřměsíční aféra kolem majetkových poměrů Grosse a podnikání jeho ženy Šárky přerostla v koaliční a vládní krizi.

Host (Dušan Valenta): Předseda lidovců Miroslav Kalousek řekl, že aféra kolem premiérova bytu ohrožuje akceschopnost vlády a má závažný ústavní rozměr.

Host (Miroslav Kalousek): Setrváváme tedy na svém stanovisku, že pro věrohodnost společného koaličního projektu je nejvhodnějším řešením odstoupení předsedy vlády.

Hana Hikelová: Do hry vstoupil prezident Václav Klaus. Vyhlásil, že východiskem krize může být buď kabinet původní koalice nebo předčasné volby.

Host (Václav Klaus): Oba pány předsedy jsem proto požádal, aby přišli s něčím, co by znamenalo vykročení z dnešní slepé uličky a co by nebylo řešením jen formálním, polovičatým a tudíž snadno a rychle zpochybnitelným.

Host (Dušan Valenta): Politické šarvátky pokračovaly. Lidovci trvali na odchodu Grosse z vlády, pokud by neodešel, i oni chtěli jednat o předčasných volbách.

Hana Hikelová: Díky komunistům nakonec Grossova vláda prošla při hlasování o nedůvěře ve Sněmovně.

Host (Dušan Valenta): ODS na to tlak na odstoupení Grosse zesílila. Mluví její předseda Mirek Topolánek.

Host (Mirek Topolánek): Obáváme se, že úzká spolupráce Grosse, Sobotky a Grebeníčka může přinést další útoky na osobní svobody občanů a soukromé vlastnictví a definitivní zmrazení nutných reforem. Fakt, že Gross se Sobotkou skončili v náručí komunistů i důkazy v jejich osobní i politické nevěrohodnosti.

Hana Hikelová: Stanislav Gross pochopil, že jeho dny v čele kabinetu jsou sečteny.

Host (Dušan Valenta): Grossův kabinet na konci dubna padl a ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU se dohodly na nové vládě v čele se sociálním demokratem Jiřím Paroubkem.

Hana Hikelová: To byl stručný souhrn s názvem vládní krize, právě problémy v koalici zaměstnávaly novináře v podstatě celý rok. Vraťme se teď ale ke kauze Stanislava Grosse, stalo se při ní něco, co vás, jako zahraniční novináře vyloženě překvapilo? Barbaro.

Host (Barbara Šeršula): Já myslím, že se stalo, že se stalo hlavně to, že mě překvapilo, že tak dlouho se to táhlo. Že byli jsme svědky takových těch vystoupeních pana bývalého předsedy vlády a mě se zdálo, že to je týden co týden trapnější a trapnější. Já jsem si vůbec nemohla představit, jak to začalo, jak ta první taková ta základní otázka padla, odkud máte peníze na tento byt, že to může vydržet tak dlouho, 4 měsíce, můžete si představit, že to 4 měsíce se politik snaží prakticky nějakým způsobem ututlat, schovat něco, co měl by najednou na první tiskové konferenci říct.

Hana Hikelová: Co překvapilo Karla Rüstera?

Host (Karl Rüster): Přesně totéž a hlavně ten amatérismus. U nás, já nevím, jestli vůbec v západní Evropě, ale ve Skandinávii určitě každý politik má mediální poradce, má mediální trénink, ví, co říct a mě se zdálo, že pan Gross nevěděl, jak odpovědět na ty otázky, i když to bylo v oficiální tiskové konferenci. Ta má být aspoň nějaký pokus vysvětlení nebo věrohodný hlášky o ty problémy, ale mě se zdálo, že on ani nevěděl, co má říct, když začala tiskovka.

Hana Hikelová: Jak na vás působilo to, že v podstatě premiér Gross dal demisi, ale nicméně ta kauza do dnešního dne není vyřešena, policie celou kauzu odložila, že nedošlo ke spáchání trestného činu.

Host (Karl Rüster): Mě to nijak nepřekvapí, protože to v podstatě pořád, furt, ty korupční skandály tady, začíná s ODS uprostřed 90.letech přes fotbal, přes různých skandálů a v podstatě nikdo není trestán a mě je to líto, ale nebylo to žádné překvapení.

Hana Hikelová: Barbara Šeršula.

Host (Barbara Šeršula): No, já myslím, že to mě je taky líto, ale hlavně líto z toho důvodu, že prakticky po takovým skandálu já myslím, že společnost měla vytvořit něco takového, jako katarzis, to znamená ten pocit, že přece jenom ta spravedlivost možná že dlouho trvá, až k ní přijdem, ale že ona existuje a to se neděje a myslím, že to, jestli to se bude odkládat, tak z jedný kauzy na druhou kauzu, tak za několik let budeme mít zase tady apatickou společnost, která říká, no tak, oni tam nahoře si vždycky něco, oni si tam pomůžou, oni si tam udělají pohodlí a my už prakticky na to nemáme žádný vliv a to myslím, že to je škoda.

Hana Hikelová: Stanislava Grosse vystřídal Jiří Paroubek a nastolil, jak už jsme říkali, razantnější styl. Jak se česká politika po jeho nástupu podle vás proměnila?

Host (Karl Rüster): Bohužel, já jsem doufal po volbách minulejch, že ten politický styl nějakým způsobem se změní nástupem Vladimíra Špidly a odstup Miloše Zemana, že to bude méně razantní, víc takový západní styl úřadování, víc než ty plakátový slova, velký výrazy, bonmoty a tak dále, ale bohužel si myslím, že tak, jako zpátky na ten starej postkomunistickej politickej styl. Bohužel.

Host (Barbara Šeršula): Já si zase myslím, tady souhlasila bych tady s kolegou, mě taky překvapilo takovej ten způsob vyjadřování, jaký pan, nový pan předseda vlády má a často se mi zdá, že to, co já jsem aspoň slyšela na adresu mojích novin, to mě úplně překvapilo, že takovým způsobem může se vyjadřovat premiér, že to ani nebylo vtipné, to bylo naprosto nevkusné a myslím si, že něco takového, jak takové vulgarismy v politice teď existujou, to by nemělo mít místa, že, myslím, že měli bysme se už od toho najednou skončit s tím a tak, jak říká pan kolega, že to je naprosto na tuto dobu už to, nemělo by to být.

Hana Hikelová: ČSSD stále častěji hlasuje o důležitých zákonech ve Sněmovně společně s poslanci KSČM, komunisté tak získali reálný podíl na moci, sto jedničkovou koalicí byl v podstatě schválen hlavně rozpočet na příští rok, jaký smysl má podle vás v současné době ta vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU? Teď, půl roku před volbami.

Host (Karl Rüster): Víceméně žádná, hlavně když poslanci Unie svobody moc době ví, že mají mizivou šanci se dostat do Parlamentu ještě jednou, tak se domnívám, bohužel, že komunisti drží tu vládu a svým způsobem jsem rád, protože předčasné volby rok před řádnými volbami nemá smysl a by bylo vyhozené peníze, takže já si myslím, že bohužel, děkuju vám, komunisti, že jste vydrželi.

Hana Hikelová: Barbara Šeršula.

Host (Barbara Šeršula): Já si myslím, že právě, že ta koalice je taková, ona ještě drží ten pořádek, protože fakt, že volby, to je změna, to je zmatek, to jsou předčasné volby by byly ještě dodatečně peníze a tak dále, takže prakticky že by udržet ten, tuto trojici to má ještě smysl, že do těch voleb cosi počká, ale to, co bude dál, tak to můžeme se i připravit i na nejhorší.

Host (Karl Rüster): Mě strašně překvapuje, když se podíváme na českou politickou scénu, že nějaký další strana nevznikne nebo získají další procenta, hlavně myslím na Zelených, protože to je normální zastoupení v Německu, ve Švédsku, spousta západoevropských zemí a tady, i když lidi jsou strašně nespokojení se současnou situací a všemi politickými stranami, takže tyhle ty menší strany v podstatě zatím nemají šance.

Host (Barbara Šeršula): Já bych se přidala k tomu, pamatuji se, že vznikla nebo měla vzniknout strana žen a nevím, nevím, co se s ní stalo. Já jsem si myslela, že tak možná že nějaký nový takový vítr do toho politického prostředí ty ženy vnesou, ale nevím, tak najednou to utichlo. Jestli se například podíváme, jak úspěšně si paní Merkelová v Německu teď nějak počíná, tak možná že ty ženy v politice trošku fakticky tady chybějí, ne?

Hana Hikelová: Karl Rüstere, chybí vám ženy v politice?

Host (Karl Rüster): Rozhodně, jako Švéd, tak jsem byl vždycky překvapen, že tady máte tak málo procent žen v řídících funkcích, nejenom v politice, ale v jiných sférách společnosti taky, ale hlavně mi chybí v tý politice. I když nemyslím, že třeba jako specifická strana žen v politice si myslím, že více vliv žen v politice neuškodí.

Hana Hikelová: Já tu mám teď zajímavé výsledky výzkumu. V druhé půlce roku totiž stoupla důvěra veřejnosti vládě, teď ji podle výzkumu CVVM věří 43 procent občanů, i když jde o prudký nárůst, neprojevilo se to ale vůbec na tom, jak lidé vnímají politiku jako celek. V Česku stále výrazně převažuje nespokojenost s politickou situací nad spokojeností. Čím si to vysvětlujete v tom letošním roce, že k žádné změně nedošlo?

Host (Karl Rüster): Já fakt nevím, ale se domnívám, že všeobecní lidi nemají moc důvěru na politiku tady v zemi, i když, jestli se podíváme na makroekonomický údaje, Česká republika je docela úspěšná co se týče růst, co se týče inflace, co se týče fakt trošičku aspoň snížení z nezaměstnanosti, takže tím je to možný vysvětlit, proč lidi jsou možná spokojený z práce vlády, mít důvěru vlády, ale nedůvěra furt trvá u politiků.

Hana Hikelová: Jak si to vysvětluje Barbara všechno, tu nedůvěru?

Host (Barbara Šeršula): Já bych si to vysvětlovala takhle, že ta důvěra ve vládu vzrostla po tom, co právě přišel premiér Paroubek a jestli srovnáme jeho rozhodnost, jeho styl, jeho způsob vystupování a sliby a ochotu rozdávat, bych řekla z rozpočtu a tak dál, tak srovnání s premiérem Grossem, tak je to pochopitelně víc takové razantní, konkrétní člověk a tak dále. Dává pocit, že drží tu vládu v pevných rukou a že umí s tím nějak nakládat, to je jedna věc, takže myslím, že to je ten důvod, proč ta a myslím, že taky ještě sehrálo svou roli to, že několikrát měl takové střety s panem prezidentem, že to se nějaké části český společnosti líbí, že je takový bojovný, že umí se postavit a tak dál. A takže myslím, že to dává vládě ty body a proč je obecně společnost není nijak spokojená politikou, já myslím, že na tom má to právě korupční taková korupční atmosféra, ty nedotáhnuté kauzy do konce, nevyřešené problémy, s tím související, takže to dává takový ten obrázek, takové to klima, které na člověk nějak zaléhá.

Hana Hikelová: Já na vás teď naváži, nespokojenost s politickou situací může právě plynout i podle výzkumu z celé řady afér. Připomeňme teď alespoň některé.

Rok 2005 potvrdil, že v Česku přetrvává korupce a vysoká kriminalita, včetně hospodářské a že policie stále není tak profesionální, jak by měla. V plné nahotě to ukázal případ Radovana Krejčíře.

Dušan Valenta: Zatčený podnikatel, miliardář Radovan Krejčíř, obviněný z podvodů půlmiliardového celního úniku a z přípravy vraždy, utekl policii při domovní prohlídce.

Host (František Bublan): Nezastírám možnost, že někteří policisté budou muset opustit policejní službu, anebo dokonce budou i vystaveni trestnímu stíhání.

Hana Hikelová: Sliboval ministr vnitra František Bublan.

Host (Jiří Kolář): Režim na místě, kde byla konána v tom objektu domovní prohlídka, nebyl stanoven tak, jak stanoven být měl, nebyla dostatečně věnována pozornost osobám, které se na místě nacházely.

Dušan Valenta: Přiznal policejní prezident Jiří Kolář a na svou funkci rezignoval. Nahradil ho Vladislav Husák. Radovan Krejčíř žije i s rodinou na Seychelských ostrovech, odkud vzkazuje politikům a policistům, že zveřejní důkazy o tom, jak je podplácel.

Hana Hikelová: O útěku Radovana Krejčíře se toho u nás napsalo hodně, ani po půl roce ale není úplně jasné, za jakých okolností uprchl. O čem ten jeho útěk podle vás svědčí?

Host (Karl Rüster): No, totální nefunkčnost české policie. Takový podvod, takový podvodník se nemá utíkat, to je totální selhání a mě je divný, že pan Bublan furt zůstává na svojem místě.

Host (Barbara Šeršula): Nemám k tomu co dodat, naprosto souhlasím, to je podivné, že jak z toho popisu, ta kauza byla tak v detailech opsána, takže myslím si, že prakticky už každý ví, jak to probíhalo tam v tý vile a že to mohlo skoro 10 policistů být u toho a ten člověk zmizel, tak je to naprosto nepochopitelné, já myslím, že ani žaludek detektivky bych do toho nedala, protože to je strašně trapné pro policii.

Hana Hikelová: Trapné pro policii, nicméně je to přece jenom půl roku, postřehli jste za toho půl roku, že by v policii došlo k nějakým změnám, které by signalizovaly určité zlepšení fungování celého toho systému?

Host (Karl Rüster): Bohužel jsem nezaregistroval žádný změny minulého roku, samozřejmě pan policejní prezident ale jinak ty zkušenosti, co mám, musím říct, že švédská policie má velice dobrý zkušenosti spolupráce mezinárodní s českou policií a když jsou nějaký mezinárodní kauzy, tak tam to funguje, jak má. Tohle to bohužel ta kauza ukáže, že ta korupce uvnitř České republiky je furt veliká.

Host (Barbara Šeršula): No, já nemám lepší takové postřehy na práci policie. Myslím, že pan prezident nám pořád slibuje, že já nevím, jestli už je v pořádku Václavák a tak dál, ale měla jsem například v tomto roce návštěvy z Polska a ti mí přátelé, ti novináři bydleli právě tady na Václaváku, tak říkali, že se skutečně bojí v noci se vrátit do hotelu...

Hana Hikelová: Nicméně obecně si myslíte, že za toho půl roku k žádné výrazné změně nedošlo.

Host (Barbara Šeršula): K žádné výrazné změně ještě ne.

Hana Hikelová: Další kauzou, nad kterou visí celá řada otazníků, je privatizace Unipetrolu Polskou společností PKN Orlen. Zatímco v Polsku ji rozvířil deník Rzeczpospolita, pro který právě Barbara píše, u nás to byla nahrávka skrytou kamerou, kterou odvysílala televize Nova. Ředitel kabinetu Jiřího Paroubka Zdeněk Doležel si podle všeho řekl na schůzce s polským lobistou Jackem Spyrou o úplatek. Barbaro, v Polsku se o privatizaci Unipetrolu a úplatcích českým politikům psalo hlavně před volbami, po nich ale ten zájem médií v podstatě utichl.

Host (Barbara Šeršula): Protože prakticky se čeká na to, co vyšetří krakovská prokuratura. Já bych řekla, že média udělala, odhalily nějakou kauzu, aspoň podezření, že něco takového existuje. Vyšetřování naše parlamentní komise skončila, je z toho zpráva, že právě taky řekli, že podezření z korupce existuje. Je teď právě všechno na orgánech trestního řízení, že by na krakovský prokuratuře, že by ona odhalila, jak to skutečně bylo, takže já myslím a teď právě v Polsku po volbách je změna, druhá změna vlády, měnili jsme prezidenta, u nás je to tak, že to trošičku je takové reorganizační zmatek, možná že ještě, ale myslím, že ta kauza zůstane do takového bodu, že dostaneme nějaké vysvětlení jak dál. Já myslím, že to, že všichni tady říkají, že ta kauza leží jenom na tom, co řekl Jacek Spyra, to tak není, že přece jenom jsou nějaké dokumenty, jsou nějaké doklady, že ta, my jsme částečně je publikovaly v našich novinách a myslím, že jsou takové ještě jiné osoby, které v Krakově budou vyslechnuté, takže myslím, že z toho se něco dozvíme.

Hana Hikelová: Karl Rüster, znáte kauzu Unipetrolu?

Host (Karl Rüster): Jo, co se týče Unipetrolu, musím souhlasit s tím, že musíme čekat na polskou prokuraturu a vyšetřování, protože skočit na nějaký předčasný závěr té kauzy, to nejde, než Poláci ukáží, co mají v té kauze. Žádný vyšetřování, co já vím, tady v republice neexistuje zatím, takže, ale možná to bude, až skončí vyšetřování v Polsku, to je celkem normální.

Hana Hikelová: Tady teď funguje vyšetřovací komise v Poslanecké sněmovně, která v podstatě by měla podle těch původních plánů říct nějaké závěry na konci ledna. Není vyloučeno, že ale ten termín bude prodloužen, vy sledujete to jednání vyšetřovací komise?

Host (Barbara Šeršula): Ano, já chodím skoro na každé jednání, takže já to sleduju, no taky musím říct, já nechci být hrozně negativní, ale tak to vychází, nemám zase pocit, že tam nějak to, nějaká strašná snaha to vyřešit. Tam prakticky je aktivní dva poslanci, pan Říman a pan Hovorka a zbytek poslanců pak pokládá ty otázky, víte tak, že by je pokládali a taky trošku si myslím, zda by pánové poslanci ulehčili práci tím, že pozvali vyšetřovatele z policie, protože kladou ty úplně základní otázky a potom ještě to bude nějaká advokátská kancelář nějakým způsobem analyzovat a tak dál, takže prakticky celou tu práci odvede někdo jinej a oni se jenom pod to podepíšou. Já myslím, že ten zájem, aby byl větší, já jsem tam, byla jsem skoro na každé té komisi a myslím, že ani jednou nebyl plný stav, ani jednou nebylo těch deset poslanců, které Sněmovna zvolila.

Hana Hikelová: Obecně korupce je podle občanů České republiky jedním z největších problémů a letos se na tom nezlepšilo vůbec nic, ba naopak, protože právě to obrovské množství různých kauz přispělo k tomu, že většina obyvatel považuje opravdu korupci za největší problém. Co se s tím dá, i když je to velmi zjednodušená otázka, udělat?

Host (Karl Rüster): Já pevně doufám a věřím, že zkušenosti z Evropského parlamentu vaše poslance, že to přinese něco do české politiky také, já bych vůbec nebál jako politiku tady nechat více pravomoci do Bruselu, protože poslední léta český politici se zklamali hodně, co se týče korupce a takový korupční skandály zatím bohudík nemáme v Evropské unii v Parlamentu a možná začíná tam, když oni se vrátí některý ty politiky do české politiky, že mají, jak mají peníze o té době velice slušně placený, že tam není, asi nebude třeba nějaká korupce.

Host (Barbara Šeršula): Zdá se mi, že tady by se dalo ještě něco udělat, myslím právě například ten zákon o střetu zájmů, protože nebyl přijat myslím taky, podívejte, co se stalo s tím etickým kodexem, který zákonem, to byl kodex takový, který připravil pan předseda Zaorálek, nikdo to prakticky nechce podepsat a tak dál, to znamená, že takový v té společnosti a ty politický elitě měla by být nějaká taková snaha, že by toho podezření se z korupce vůbec báli, že by, stvořit takové ty podmínky, že by ona fakticky, my se nikdy nezbavíme korupce, korupce je na celém světě, ale přece jistě je možnost nějakým způsobem ji omezovat. Jak, hlavně přes zákony a to že by, zákon a potom policie a kriminální policie a tak dále, to má být nějaká taková fronta, která by bojovala, kolega se směje, že to zní idealisticky, ne?

Host (Karl Rüster): Já, myslím, že jo, protože zákonem to si myslím, těžko s tím něco uděláme. Korupce je frustrací pořád, furt, mimo zákona a zákonem něco, možná ten zákon majetková přiznání, to by mělo být možná ten správný směr, ale bohužel si myslím, že to zákonem asi těžko se něco dělá.

Hana Hikelová: Říkají naši dnešní hosté, novináři Barbara Šeršula a Karl Rüster. Po zprávách s nimi budeme mluvit o problémech českých hypermarketů a také o tom, co je letos na české politické scéně pobavilo. Chybět nebude ani pravidelný fejeton Jana Pokorného.

Supermarkety u nás a v zahraničí

Hana Hikelová: Ve studiu Radiožurnálu dnes usedli dva zahraniční novináři, Polka Barbara Šeršula a Švéd Karl Rüster. Černý rok mají za sebou české hypermarkety, přesněji řečeno možná jejich zákazníci. Nezaujalo je totiž žádné slučování ani vznik nových.

Jaroslav Skalický: V podstatě všechny řetězce si ale značně pošramotily svou pověst. Ve skladech jim běhaly myši, prodávaly prošlé potraviny a ještě předražovaly nákupy. Česká agrární komora podle svého prezidenta Jana Veleby zjistila osm stovek nedostatků.

Host (Jan Veleba): Český zákazník v 21 století si nezaslouží takové chování a ten zákazník se nemůže bránit, pokud není odborník a pokud nemá lupu nebo silné brýle, tak nemá šanci na to přijít.

Hana Hikelová: Stát teď bude na supermarkety přísnější. Ve hře jsou až padesátimilionové pokuty. Je něco podobného, co se dělo v našich hypermarketech možné například ve Švédsku?

Host (Karl Rüster): Těžko. Já jsem neslyšel, samozřejmě, jednotlivé případy existujou, ale takový velký řetězy, který to dělají, podle mýho systematicky, jako tady, to, o tom jsem nikdy neslyšel a těžko můžu si představit, že něco takového existuje.

Hana Hikelová: A čím to podle vás je, že jsou to většinou zahraniční řetězce, které by si podobné chování například na západě nikdy nedovolily a v České republice a nejenom zde, i na Slovensku si to dovolí? Špatnou kontrolou nebo?

Host (Karl Rüster): Je to možný, že oni počítají s tím, že tady kontrola není až tak důrazná, důsledná, jako například ve Švédsku, ale ruku do ohně to nedám, ale pravděpodobně bude ten velký řetěz si myslet, že tady ta kontrola není až tak důsledná jako jinde.

Host (Barbara Šeršula): Já myslím stejně, že oni bohužel si představujou, že jsme ještě, nejsme na takové civilizační úrovni, že právě budeme se domáhat nějakých korektiv a nebudeme se domáhat, že by ta kvalita byla taková, jako například vyžaduje zákazník na západě. Takže trošku si myslím, že nás tady podceňujou.

Hana Hikelová: V Polsku je to podobné jako u nás?

Host (Barbara Šeršula): Je to v Polsku podobné a jsou tam problémy s masem s prošlou trvanlivostí a tak dále, takže a taky myslím, že jsou takové ty společenské organizace, které s tím Bohunou, protože ukazujou na to, že to je nesprávné.

Hana Hikelová: Co podle vás v tom systému ale selhává, protože přece jenom Česká republika i Polsko jsme členy Evropské unie, ta pravidla platí přibližně stejná, co se týká například kontroly, hygieny, prodeje potravin a dalších věcí, proč si to dovolí právě v těch zemích vlastně bývalých východních a neděje se to na tom západě?

Host (Barbara Šeršula): Já myslím, že si to nemůžou dovolit na západě, protože ten západní zákazník je opravdu víc takovej tvrdší na ně, že už, podívejte se, oni to, co my máme takovou bych řekla od 10, 15 let tak ten západní zákazník žije v tom skoro celý život a naprosto umí vymáhat, umí žádat o svoje a umí dožadovat se svých práv a my toho ještě myslím neumíme a to právě myslím, že využívají ty západní řetězce.

Hana Hikelová: Dnes je Silvestr, většina lidí se večer bude bavit a slavit, je něco, co vás letos v České republice nejvíce pobavilo z těch událostí?

Host (Karl Rüster): Tak určitě ten korupční skandál je fantastický, je to, dokonce máte divadelní hry, v jednom deníku byl ohlášen divadelní zážitek roku, Ivánku, můžeš mluvit a to byl velice vtipný a myslím úžasně divadelní hry a tohle to je možné něco, který pomáhá do budoucna bojovat proti korupci, protože ti lidi, který figurujou v tom skandálu, jsou totálně zesměšnění.

Hana Hikelová: Takže myslíte, že sice česká společnosti s korupcí teď moc nebojuje, ale divadelními hrami klasicky po švejkovsku by se mohlo něco stát?

Host (Karl Rüster): To je typický český způsob, proč ne?

Host (Barbara Šeršula): No a já bych k tomu přidala právě, já si myslím, že mě opravdu pobavilo a myslím, že to bylo strašně vtipné a líbilo se mi to, že jak běžela aféra Gross, že se najednou začaly objevovat ty billboardy Stydím se za svého premiéra, mě se to zdálo tak vtipné, že to, tak svěží, že tím způsobem právě možná vyjádřit hodně, a to se mi líbilo. Druhá věc, která se mi líbila, to už zase z politiky, to, že pan ministr Urban, který byl strašně naštvaný na polské novináře, říkal, že to je vůbec polská drzost, napsal dopis panu ministrovi Svobodovi, aby nějak působil na někoho v Polsku, že bysme se naprosto začali chovat podle jiných pravidel, tak já nevím, čekal myslím, že pan ministr Svoboda napíše nějakou diplomatickou notku a ve Varšavě někdo přijde s tím do Řeči pospolité, nevím, opravdu nevím, ale mě to pobavilo, že takový způsob myslím ještě existuje. No a billboardy Stydím se za svého premiéra, to bylo vtipné, to bylo fajn, to se mi líbilo.

Hana Hikelová: Říkáte oba, že vás pobavily ty billboardy, dá se očekávat, že vás pobaví také předvolební kampaň, která bude z velké míry billboardová v příštím roce? Nebo tam myslíme, že ta kreativita, to vtipné podání už přece jenom půjde do pozadí?

Host (Karl Rüster): To určitě bude, nemyslím, že to bude od těch tradicionální politické strany, ale odpůrci a menší organizace a iniciativy tam určitě budou nějaké vtipné billboardy, tak jinak to nebude Česká republika.

Host (Barbara Šeršula): No, já taky bych řekla, protože myslím, že máte úžasné cit pro humor a myslím, že bude tam zase něco zábavného.

Hana Hikelová: Je vidět, že je to humor srozumitelný i pro zahraniční novináře.

Host (Karl Rüster): Určitě.

Host (Barbara Šeršula): Je to.

Hana Hikelová: Za pár hodin začne rok 2006, politiky bývá označován za supervolební a když použiji tuto terminologii pro sportovní fanoušky, bude to určitě rok supersportovní. Čeká nás zimní olympiáda v Turíně, mistrovství světa ve fotbale nebo hokejový šampionát, sportovci letošního roku se stali Jaromír Jágr, Kateřina Neumannová a Jakub Janda. Kdo je podle vás tím nejlepším českým sportovcem s největšími šancemi pro příští rok?

Host (Karl Rüster): Příští rok pevně doufám a věřím, že bude rok Tomáše Rosického.

Host (Barbara Šeršula): A já fandím Neumannové, pochopitelně.

Hana Hikelová: Říkají dnešní dva hosté, zahraniční novináři Barbara Šeršula a Karl Rüster. Díky za váš čas a těším se opět někdy na slyšenou.

Host (Karl Rüster): Děkuju vám.

Host (Barbara Šeršula): Děkuju taky.

Fejeton Jana Pokorného

Hana Hikelová: A v Týdnu v tahu nemůže ani dnes chybět fejeton Jana Pokorného, tentokrát se od idyly zasněžených hor dostává k otázce, na kterou se asi těžko odpovídá.

Jan Pokorný: Za okny chalupy už pár hodin sněží. Vpravo je les, vlevo louky a pole. Sem tam v dálce pár stavení, ale tenhle víkend prázdných, kdo by sem v těch závějích jezdil? V rohu pokoje praskají kamna, nad nimiž se suší bundy, čepice a rukavice, protože dětem se při tradičním běžkařském výletu víc líbilo padat do sněhové peřiny než prošlapávat novou stopu. Podkrkonošská idylka, kterou poslední noc v roce neruší bujaré davy na náměstích s lahvemi sektů v ruce či v sobě, ani novoroční petardy, rachejtle či ohňostroje. Slabý signál mobilního operátora dopraví na displej telefonu sem tam krátkou textovou zprávu, v niž pisatel přeje zpravidla vše dobré do nového roku. Mezi textujícími byl na konci roku jeden odesílatel, jemuž jsem automaticky neodpovídal, taky tak, hezký nový rok. Rozhlasový kolega, kamarád informoval, že ho hned počátkem roku 2006 čeká operace mozku. Psal z ostravské nemocnice, že tam jsou na neurochirurgii kluci šikovní a že to zvládnou hravě. Věřím tomu. Podívají se totiž do hlavy jednomu z našich nejlepších zahraničních zpravodajů. Psal jsem mu krátká textová sdělení, optimistická, povzbudivá. Už proto, že trávit přelom roku v nemocnici jednomu na náladě určitě nepřidá. V takových situacích se člověku honí hlavou rozličné myšlenky. A na lidi silvestrovsky, novoročně rozparáděné v žertovných čapkách a s dvěma promile v každém oku pohlíží nemocný spíš shovívavě. Protože se propracovává k základní otázce. Čím jsou tak magické dny, jako je Silvestr a Nový rok? V čem je jiná ta odpočítávaná půlnoc, když stejně nevíme dne ani hodiny.

Hana Hikelová: Jan Pokorný a jeho fejeton. Takové byly alespoň některé události, které nás zaujaly v tomto roce. K jakým tahům dojde na naší i mezinárodní nejen politické scéně a jak se vytáhnou jejich aktéři, o tom zase za týden po 17. hodině. Do nového roku vám přeji, stejně jako kolegovi, o kterém mluvil ve fejetonu Jan Pokorný, hlavně hodně zdraví. Příjemný sobotní večer vám přeje Hana Hikelová.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.