Královéhradecký kraj se jako druhý v republice pokusí najít společnou řeč s takzvanými „detektoráři“

A občas se dějí i takové věci, jako nedávno na místě historické bitvy z roku 1866 na Chlumu.

Čtěte také

Každé jaro vyrážejí novodobí hledači pokladů na staré pohřebiště ve Vojenicích na Rychnovsku

„Jeden hledač otevřel hrob uprostřed pole a vybral nálezy. Kosti tam nechal pohozené a se svým objevem se pochlubil na internetu,“ popisuje Radek Balcárek, ředitel projektu Königgratz 1866.

Právě členové spolků vojenské historie, kteří se s pietou starají o historické bojiště na Chlumu, dostávají někdy z detektorářů málem vyrážku. Tohle by se do budoucna mělo změnit a pípání detektoru už nebude automaticky znamenat podezření z nelegální činnosti.

Nově bude detektorář proškolený, poučený, podepíše smlouvu, dostane průkaz a coby spolupracovník muzea bude hledat v mezích zákona.

Královéhradecký kraj chce navázat bližší spolupráci s takzvanými „detektoráři" (ilustrační foto) |foto:Jana Házová,Český rozhlas

Podle archeologa Pavla Horníka z Muzea východních Čech v Hradci Králové určitá neoficiální spolupráce s desítkami hledačů v kraji fungovala už teď - i tady spíš na pololegální bázi.
„Vždy je to o tom nastavení, aby obě dvě ty strany o sobě věděly. A také věděly, jak se mají chovat.“

Podle ředitele Muzea východních Čech v Hradci Králové Petra Grulicha jsou v kraji odhadem dva tisíce lidí, kteří se baví s detektorem kovu, s muzeem jich spolupracuje několik desítek. Cíl muzeum nemá, když to ale budou stovky, bude to prý jen ku prospěchu věci.

Královéhradecký kraj chce navázat bližší spolupráci s takzvanými „detektoráři" (ilustrační foto) |foto:Jana Házová,Český rozhlas

Vystavením průkazu muzeum nejen získá spolupracovníky, ale zároveň bude také odpovědné za to, kdyby případně něco poškodili, říká Petr Grulich.
„Samozřejmě. V tu chvíli, kdy se ten detektorář nebude chovat tak, jak jsme se domluvili, tak to sebou nese i problém pro nás. Také neseme svoji kůži na trh.“

Čtěte také

Co to znamená, když archeologové pasou bagr? Skrytá ornice je pro nás jako otevřená kniha

Detektoráři jsou zatím spíš individualisté a pochopitelně málokdy chtějí veřejně vystupovat. O téhle formě spolupráce zatím moc nevědí.

„Když budu mít čas, tak bych asi jela na školení,“ říkala jedna členka komunity, která má zatím větší strach z toho, že stejně jako nedávno najde další funkční minu z druhé světové války než z případného postihu úřady. I tak se ale spolupráci nejspíš bránit nebude.

Celý projekt začíná fungovat pod záštitou Královéhradeckého kraje. který je po kraji Jihomoravském druhým v republice.

Další hejtmanství zatím váhají, říká krajská referentka památkové péče Jolana Dioszegi.
„Některé kraje se vyjádřily tak, že počkají jak to dopadne v těch krajích, kde se to už rozjelo. A podle toho se buď přidají nebo to nechají tak, jak to je dosud.“

Motivací pro zapojení dalších detektorářů by mohlo být například to, že o co legálnější teď bude činnost proškolených spolupracovníků, o to tvrdší by mohly být postihy za nelegální hledání.