Kousek od Berlína nocují každý podzim statisíce jeřábů. Úžasnou podívanou může pokazit jedině mlha

V Japonsku prý věří, že kdo složí tisíc papírových jeřábů, tomu se splní přání. Jeřábi jsou symbolem štěstí, a kdyby ho vážně nosili, byla by braniborská obec Linum nedaleko Berlína možná tou nejšťastnější na světě. Jeřábi se tam každoročně slétají v počtu stovek tisíc kusů, aby se posilnili před další cestou na jih. Tamní dobrovolníci je za rozbřesku sčítají.

Stanice ochrany přírody v obci Linum je takový dvoupatrový cihlový statek. Teprve pomalu svítá, ale i tak už mám zpoždění. Koordinátorka sčítání jeřábů, paní Helga Müller-Wensky, na mě naštěstí počkala.

Čtěte také

„Dá se to přirovnat k dortu – uprostřed jsou desítky tisíc jeřábů a my jsme připraveni na třinácti stanovištích kolem dokola. Když jeřábi ráno vylétají, jeden počítá a druhý zapisuje na papír,“ popisuje, co nás čeká.

Na stanoviště jedeme asi pět kilometrů autem. Než k němu dorazíme, potkáváme ještě jinou hlídku. „Pan Siegfried zatím spatřil stádo srnek, jeřábů jenom pomálu. Je hustá mlha a podle Siegfrieda jeřábi déle spí. Zatím je můžeme aspoň slyšet.

Paní Helga tomu říká troubení. Jeřábi ale podle ní umí taky jakoby vrčet. To když třeba uvidí z výšky někoho výrazně oblečeného a začnou se obávat nebezpečí. A někdy taky pískají – to je zvuk mladých.

Jeřábi se na podzim na polích posilňují před cestou na jih

Nebeská dálnice

Naše stanoviště je na okraji louky. Většinou se neděje nic, ale chvílemi se obloha promění jakoby v dálnici. Ptáci nad námi křižují všemi směry.

Pečlivě rozlišujeme jeřáby od divokých hus. Vypadají jinak, ale někdy létají společně. Moc paní Helze nepomáhám, tak musí počítat i zapisovat. A k tomu stíhá vyprávět o cestách jeřábů, kteří sem na braniborské louky přilétají třeba až z Finska.

„Tato oblast je významné podzimní nocoviště. Jeřábi si tady dělají pauzu před další cestou na jih. Byl zaznamenán jeřáb, který zvládl cestu z Meklenburska-Pomořanska až do Španělska za 24 hodin,“ říká paní Helga.

Ranní sčítání trvá v sezoně jeřábů vždycky dvě hodiny

Pro mlhu zrušeno

Ti, které vidíme na nebi, tam podle ní ale ještě neletí.

„Potřebují taky vhodné počasí – mírné slunečno a východní proudění je ideální. To pak ráno ani neopustí nocoviště. Ale v poledne, když se oteplí, vystoupají vysoko na oblohu v takové spirále. Je to jako kolotoč. Na nebi se pak seřadí do tvaru písmene V nebo jedničky a odletí na jih,“ popisuje Helga.

Ranní sčítání trvá v sezoně jeřábů vždycky dvě hodiny. Tentokrát je ale kratší a součet se nakonec nedostane na internet – pro mlhu je sčítání zrušeno. Nezdá se ovšem, že by to někomu z dobrovolníků vadilo. Společně si dají na statku snídani a za týden se možná uvidí zas.

autoři: Tomáš Havlín , and
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat