Kostel hrál v historii úlohu komiksu. Dnes by měly být stavby jednoduché, myslí si architekt Marek Jan Štěpán
Kostel Krista Spasitele na pražském Barrandově, kostel svaté Kateřiny v nebo kostel svatého Ducha v Ostravě – například i pod těmito sakrálními stavbami je podepsán architekt Marek Jan Štěpán, který o sobě tvrdí, že je „hmotař“.
Za posledních 20 let vznikla v Česku řada kostelů, byť, jak Marek Jan Štěpán poznamenává, spousta z nich není z architektonického pohledu úplně správně. „Hodně jsem se zabýval tím, jak má současný kostel vypadat,“ vysvětluje.
Dnešní kostely by stále měly sloužit ke ztišení, aby se v nich návštěvník cítil intimně. „Kostel by měl být za hranicí hmotné zkušenosti, aby v něm byl cítit dotek Boha,“ popisuje. Jako architekt je prý „hmotař“. „Dělám slupky pro vybraná místa,“ tvrdí.
Když si kolemjdoucí najdou čas a přijdou se do jím navržených kostelů posadit a odpočinout si, je to pro Marka Jana Štěpána pocta.
„Ale je to dané do vínku něčím, co nemůžu ovlivnit,“ domnívá se a ujasňuje: „Je to dané osudem.“ V té souvislosti vysvětluje, že o některé věci v životě cíleně neusiloval, přišly samy.
Marek Jan Štěpán studoval před rokem 1989 a tehdy se toho o stavbě kostelů příliš nedověděl, jak sám připouští. Jenže o sakrální stavby se zajímal už dávno předtím. „Od dětství jsem byl vychováván v křesťanské víře, a tak jsem k tomu měl blízko,“ přibližuje.
Zajímá vás víc? Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
E-shop Českého rozhlasu
Mít tři dcery a ještě řídit království, to bych se asi taky zbláznil.
Jan Herget, redaktor a editor Českého rozhlasu
Král Lear
Martin Růžek na rozhlasového Leara vzpomínal jako na jeden z nejnáročnějších úkolů své kariéry, byl pro něj mimořádně fyzicky i emocionálně vyčerpávající. Stačí se soustředěně zaposlouchat do scény bouře, a posluchač pochopí, proč asi tomu tak bylo.
