Korunovační klenoty chránila hradba z polodrahokamů

26. prosinec 2010
Po Česku

Za těžkými dveřmi v druhém poschodí hlavní karlštejnské věže se ukrývá uchvacující prostor, který je možné právem označit za srdce celého hradu. Kaple svatého Kříže byla pro návštěvníky opět otevřena po 19 letech restaurování. A kromě zlacených stěn posázených polodrahokamy a hvězdného „nebe“ na křížové klenbě v ní můžete obdivovat i největší světovou kolekci gotických deskových obrazů od jednoho autora – mistra Theodorika.

V sobotním výletu Po Česku jsme se dozvěděli, proč do kaple Karel IV. vstupoval bos nebo proč do ní smí během turistické sezóny nanejvýš 15 návštěvníků za hodinu.

„Stěny jsou vykládané polodrahokamy a plochy mezi nimi jsou zlacené pravým plátkovým zlatem. Polodrahokamových plátů je tu asi 4 tisíce a všechny jsou silné asi jeden centimetr,“ popisuje na úvod naší prohlídky karlštejnský kastelán Jaromír Kubů.

A hned přidává jednu zajímavost. „Původní naleziště těchto polodrahokamů bylo objeveno teprve asi před 15 lety. Je v lokalitě Ciboušov v Krušných horách. Ale protože na konci 19. století v kapli chybělo asi 270 těchto kamenů a původní naleziště nebylo ještě známo, tak k doplnění použili už tehdy známou lokalitu Kozákov u Turnova,“ vysvětluje.

Český král a římský císař Karel IV. vstupoval do kaple svatého Kříže vždy s pokorou

Došlo k tomu v rámci přestavby, kterou vedl známý architekt Josef Mocker. Jeho cílem bylo – zcela v duchu tehdy módního purismu – vrátit celému hradu původní gotickou podobu. Mimochodem, jak dodává hradní kastelán, obložení stěn kaple polodrahokamy mělo zvláštní význam: „Inkrustace symbolicky znázorňuje hradbu Jeruzaléma, která chrání uložené poklady.“

Připomeňme si, že kaple byla dokončena a vysvěcena roku 1365 a že za Karla IV. v ní byly uchovávány říšské korunovační klenoty a panovníkova sbírka svatých ostatků. „Kaple je původní gotickou mříží, na níž jsou ještě zachovány zbytky zlacení, rozdělena na dvě části. Do přední mohl údajně vstoupit pouze císař a arcibiskup. Nikdo jiný. Do zadní části mělo přístup jen vyšší duchovensko,“ přibližuje Jaromír Kubů.

Kaple má čtyři okna s gotickými kružbami, v jejichž špaletách je možné vidět fresky ze života Kristova. A pak je tu na stěnách galerie 129 deskových obrazů od Karlova dvorního malíře Mistra Theodorika.

„Například ve spodní řadě si můžete prohlédnout evropské panovníky – švédské krále, Karla Velikého nebo uherského krále Štěpána. Ten je zde vyobrazen i se svým erbem, na němž je dvojitý kříž na třech kopcích, tedy současný státní znak Slovenské republiky. V dalších řadách jsou portréty biskupů, arcibiskupů a svatých,“ doplňuje můj průvodce.

Říšské korunovační klenoty v kapli svatého Kříže na Karlštejně

Uprostřed jsou umístěny obrazy Ukřižování a Bolestný Kristus. A povšimnout byste si měli také sanktuária – nejposvátnějšího místa určeného pro ukládání liturgických nádob s eucharistií, tedy s posvěceným chlebem a vínem. Nad ním je trojdílný obraz Panny Marie, svatého Václava a svatého Palmácia od Theodorikova současníka Tomáše z Modeny.

„Strop kaple představuje hvězdné nebe. Ovšem podobu, kterou má dnes, získal až v 19. století. Kromě hvězdiček je na něm vpravo nahoře vyobrazen i symbol slunce a symetricky vlevo i stříbrného měsíce. Je tu i pět planet, které byly v té době známy,“ upozorňuje kastelán a obrací mou pozornost zejména k pravému hornímu výklenku. „Dochovala se v něm část původního stropu. Hvězdičky na ní jsou vyrobeny z benátského skla,“ uzavírá.


Zobrazit polohu hradu Karlštejn na větší mapě
Spustit audio