Korunovační klenoty chránila hradba z polodrahokamů
Za těžkými dveřmi v druhém poschodí hlavní karlštejnské věže se ukrývá uchvacující prostor, který je možné právem označit za srdce celého hradu. Kaple svatého Kříže byla pro návštěvníky opět otevřena po 19 letech restaurování. A kromě zlacených stěn posázených polodrahokamy a hvězdného „nebe“ na křížové klenbě v ní můžete obdivovat i největší světovou kolekci gotických deskových obrazů od jednoho autora – mistra Theodorika.
„Stěny jsou vykládané polodrahokamy a plochy mezi nimi jsou zlacené pravým plátkovým zlatem. Polodrahokamových plátů je tu asi 4 tisíce a všechny jsou silné asi jeden centimetr,“ popisuje na úvod naší prohlídky karlštejnský kastelán Jaromír Kubů.
A hned přidává jednu zajímavost. „Původní naleziště těchto polodrahokamů bylo objeveno teprve asi před 15 lety. Je v lokalitě Ciboušov v Krušných horách. Ale protože na konci 19. století v kapli chybělo asi 270 těchto kamenů a původní naleziště nebylo ještě známo, tak k doplnění použili už tehdy známou lokalitu Kozákov u Turnova,“ vysvětluje.
Došlo k tomu v rámci přestavby, kterou vedl známý architekt Josef Mocker. Jeho cílem bylo – zcela v duchu tehdy módního purismu – vrátit celému hradu původní gotickou podobu. Mimochodem, jak dodává hradní kastelán, obložení stěn kaple polodrahokamy mělo zvláštní význam: „Inkrustace symbolicky znázorňuje hradbu Jeruzaléma, která chrání uložené poklady.“
Připomeňme si, že kaple byla dokončena a vysvěcena roku 1365 a že za Karla IV. v ní byly uchovávány říšské korunovační klenoty a panovníkova sbírka svatých ostatků. „Kaple je původní gotickou mříží, na níž jsou ještě zachovány zbytky zlacení, rozdělena na dvě části. Do přední mohl údajně vstoupit pouze císař a arcibiskup. Nikdo jiný. Do zadní části mělo přístup jen vyšší duchovensko,“ přibližuje Jaromír Kubů.
Kaple má čtyři okna s gotickými kružbami, v jejichž špaletách je možné vidět fresky ze života Kristova. A pak je tu na stěnách galerie 129 deskových obrazů od Karlova dvorního malíře Mistra Theodorika.
„Například ve spodní řadě si můžete prohlédnout evropské panovníky – švédské krále, Karla Velikého nebo uherského krále Štěpána. Ten je zde vyobrazen i se svým erbem, na němž je dvojitý kříž na třech kopcích, tedy současný státní znak Slovenské republiky. V dalších řadách jsou portréty biskupů, arcibiskupů a svatých,“ doplňuje můj průvodce.
Uprostřed jsou umístěny obrazy Ukřižování a Bolestný Kristus. A povšimnout byste si měli také sanktuária – nejposvátnějšího místa určeného pro ukládání liturgických nádob s eucharistií, tedy s posvěceným chlebem a vínem. Nad ním je trojdílný obraz Panny Marie, svatého Václava a svatého Palmácia od Theodorikova současníka Tomáše z Modeny.
„Strop kaple představuje hvězdné nebe. Ovšem podobu, kterou má dnes, získal až v 19. století. Kromě hvězdiček je na něm vpravo nahoře vyobrazen i symbol slunce a symetricky vlevo i stříbrného měsíce. Je tu i pět planet, které byly v té době známy,“ upozorňuje kastelán a obrací mou pozornost zejména k pravému hornímu výklenku. „Dochovala se v něm část původního stropu. Hvězdičky na ní jsou vyrobeny z benátského skla,“ uzavírá.
Zobrazit polohu hradu Karlštejn na větší mapě