Koronavirus kontaminoval evropskou demokracii, myslí si britský The Guardian

Čtěte také

COVID-19 se dostal už i do indiánských komunit Jižní Ameriky. Je to vážné, varují úřady

Jde totiž o země, které se připojily k organizacím jako EU nebo NATO proto, že v nich po pádu komunismu viděly cestu k institucionální stabilitě, prosperitě a bezpečí.

Členství v Evropské unii těmto státům pomohlo modernizovat a prosperovat. Vyžádalo si ale také svou cenu v podobě odlivu mozků, včetně lékařů. To působí velké potíže zdravotnickým systémům některých zemí. Masovému odchodu lékařů do zahraničí se snaží zabránit už delší dobu Maďarsko nebo Polsko. Podle Guardianu je to jedna ze známek toho, že uzavírání hranic tady viselo ve vzduchu už nějaký čas, COVID-19 tomu jen pomohl.

COVID-19 a demokracie?

Postkomunistické země jsou stále vnímány jako slabé, a to i jejich občany samotnými. Ať už takové skutečně jsou, nebo ne, je to postoj, který vyvolává divokou reakci na jakoukoliv politickou hrozbu. Radikální opatření jsou přijímána z obavy před dalším kolapsem státu, která je v lidech stále zakořeněná. Právě tento strach může být tím, co silně naruší víru ve společná „evropská“ řešení, jakým je například také Schengen.

Čtěte také

Čím déle budeme v karanténě, tím víc se budeme ptát, jestli už nebojujeme jen s koronavirem, ale i s virem absolutní moci, míní právník Přibáň

Prchavý pocit bezpečí díky uzavření hranic ale dost možná rychle zmizí. Pak je tu však ještě jedna otázka – dokážou vládnoucí politici odolat pokušení nebývalé koncentraci moci v jejich rukou, kterou jim přihrála pandemie koronaviru? Uzavírá Guardian s přesvědčením, že boj s nemocí COVID-19 může nakonec ovlivnit i politické uspořádání mnoha zemí.

Koronavirus není jediná choroba, která postihla západobalkánské země. To je titulek komentáře na serveru Balkan Insight. Řeč není o jiných nemocech, ale o politice. Text hned v úvodu upozorňuje, že například nedávný pád kosovské vlády naprosto není výsledkem pandemie koronaviru, jak by se mohlo zdát ze zpráv západních médií. Politikům jen poskytla jedinečnou příležitost.

I Srbové objímají Čínu

Balkan Insight teorii rozvádí na příkladu Srbska. Země vyhlásila nouzový stav v souvislosti s šířením nemoci v polovině března. Prezident Aleksandar Vučić pak na tiskové konferenci prohlásil, že žádná velká evropská solidarita neexistuje a že jediný, kdo Srbsku může pomoct, je Čína. Prezidenta Si Ťin-pchinga označil jako přítele a bratra.

Čtěte také

Ve Švédsku řídí pandemii epidemiolog, bez zásahu politiků. A premiérovi ještě roste důvěra

Toto srdečné srbsko-čínské přátelství ale nevzniklo kvůli koronaviru, upozorňuje Balkan Insight. Během Vučićovy kariéry se totiž Srbsko stalo jedním z hlavních evropských adresátů čínských investic a dalších komodit. Autorka komentáře dodává, že kritika Evropské unie v boji s COVIDem-19 je jistě legitimní, v případě srbského prezidenta jde ale o politický oportunismus.

Pandemie koronaviru se v Srbsku i dalších zemích západního Balkánu stala skvělou příležitostí k politické manipulaci. Ta skutečná krize v regionu je ale politická. Zodpovídají za ni politické špičky, které už víc než čtvrtstoletí upřednostňují vlastní zájmy a zisky před blahobytem společnosti, uzavírá Balkan Insight.

Chorvatsko a turismus

Koronavirus se nevyhnul ani Chorvatsku. Bezpečnostní opatření, která těžce dopadají na turismus, dělají starosti lidem pracujícím v oboru. Jak píše deník Slobodna Dalmacija, naději mají ti, kdo pronajímají celé domy. Právě ony totiž teď mohou být ideálním místem pro lidi, kteří musí být z nařízení úřadů 14 dní v karanténě a mají možnost pracovat z domova.

Majitel jednoho takového dovolenkového domu deníku řekl, že i jeho zahraniční kolegové z branže už před pandemií viděli potenciál v nabízení takového ubytování cizincům, jejichž země zavedly restrikce.

Situaci ale zkomplikovalo uzavírání hranic a omezení cestování jako takového. Nicméně právě dovolenkové domy by prý mohly být hitem turistické sezóny ve chvíli, kdy bezpečnostní opatření povolí, píše Slobodna Dlamacija s tím, že řada turistů zřejmě bude v blízké budoucnosti preferovat soukromé ubytování před většími hotely, kde se lidé častěji potkávají a sdílejí některé prostory.

Víc si poslechněte v audiozáznamu.