Koronavirus je ve ​2⁄3 francouzských nebo španělských domovech pro seniory, píší Financial Times

3. duben 2020

Nákaza novým koronavirem se po celém světě potvrdila už u více než milionu lidí. Dnešní Financial Times píší o tom, co šíření koronaviru znamená v evropských domovech důchodců. První data o úmrtích, způsobených nemocí COVID-19 ve francouzských ústavech, nám poskytují představu o tragédii hrozící celé Evropě.

Čtěte také

Region Grand Est na východě Francie v úterý sdělil, že nemoc se objevila ve dvou třetinách z tamních 620 domovů důchodců a 570 jejich obyvatel na ni zemřelo. Úmrtnost na onemocnění novým koronavirem roste s věkem, francouzská vláda proto už na konci března zakázala v domovech důchodců návštěvy. Pro mnoho jejich obyvatel, zvláště na východě Francie, také ale v Paříži a okolí, už ale bylo pozdě.

Podobná je situace ve Španělsku, kde například v jediném ústavu v severní části Madridu zemřelo 25 lidí, skoro každý šestý z jeho obyvatel. Odhaduje se, že na domovy důchodců připadá až třetina úmrtí v zemi. Francouzští úředníci ale varují před příliš „katastrofickým“ vnímáním situace, protože infekce se zatím rozšířila nanejvýš v tisícovce ze 7 tisíc domovů důchodců v zemi.

Ústavů, kde na koronavirus zemřelo více klientů, je ve Francii zhruba 50. Agentura Reuters k tomu dodává, že ve francouzských domovech důchodců žije celkem milion lidí. Ozývá se volání po tom, aby byl plošně testován všechen jejich personál, protože nemoc se do ústavů zpravidla dostane prostřednictvím zaměstnanců. 

Zranitelná Sýrie

Nákaza novým koronavirem se nevyhnula ani těžce zkoušené Sýrii. Agentura SANA včera oznámila, že podle syrského ministerstva zdravotnictví v zemi přibylo šest nových případů. Celkově je nemocných v zemi 16, z toho dva již zemřeli. Americký deník Washington Post píše, že první případy se v zemi oficiálně objevily minulý týden. Podle mnoha analytiků ale v Sýrii již onemocnělo daleko víc lidí. 

Čtěte také

Zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Geir Pedersen už minulý týden vyzval k úplnému příměří v zemi, problém je ale v tom, že každou její část ovládá někdo jiný. Centrální vláda v Damašku už 15. března vyhlásila rozsáhlá opatření: uzavřela univerzity, školy, vládní úřady, restaurace a tržiště. Kromě toho zastavila všechna meziměstská spojení a dočasně přestaly i odvody do armády. Mimořádně špatná situace panuje v oblastech na severozápadě země, které stále kontrolují povstalci.

Obzvlášť zranitelné jsou skoro tři miliony Syřanů v Idlibu, z nichž milion žije v přeplněných uprchlických táborech podél tureckých hranic. Jenom příměří, píše americký deník, nebude stačit k tomu, aby v zemi nedošlo ke katastrofě. Lze jen doufat, že Světová zdravotnická organizace dokáže koordinovat spolupráci mezi vládou a nevládními skupinami.

Ruská redakce Rádia Svobodná Evropa považuje za jisté, že režim Bašára Asada skutečný rozsah epidemie v zemi skrývá. Zprávy o tom, že nemoc se ze Sýrie už šíří i do zahraničí, prý přicházejí například z Pákistánu. Delší dobu už je také údajně známo, že nemoc se rozšířila mezi syrskými vojáky. To je pravděpodobně důvod, proč Damašek zahájil demobilizaci, i když se v některých částech země dále bojuje.

Švédsko: roste zájem o profesi lékaře 

Švédský list Dagens Nyheter přichází se zprávou, že se v důsledku koronavirové krize ve Švédsku prudce zvýšil zájem o lékařskou profesi. Podle informací od švédské rady univerzit a vysokých škol se ve srovnání se stejným obdobím minulého roku podstatně zvýšil počet lidí, kteří se zapsali do studijních programů připravujících lékaře či zdravotní sestry.

Čtěte také

I když přibývá otřesných zpráv, které práci zdravotníků popisují doslova jako válku, zájem o tuto práci roste. Jedním z vysvětlení může být to, že lidé mají zájem o stabilní profesi – zatímco svět obchodu a podnikání má potíže, práce lékaře nebo zdravotní sestry se zdá být jistá, byť náročná.

Deník Dagens Nyheter cituje také předsedkyni švédské lékařské asociace, která si myslí, že roli hrají i média informující o koronavirové krizi: „Každý dnes chápe, jak je povolání lékaře důležité, a také vzrušující.“ Lékařská profese svému nositeli navíc otevírá celý svět, což mnoho mladých lidí láká. I to je prý za dnešní globální krize zřejmější.

Víc si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.