Kopí, které mělo probodnout Krista. Arméni věří, že pravou relikvii střeží právě oni

Prastarý klášter je přitisknutý ke skalisku. Jeho nejstarší části jsou dokonce vytesané přímo do skály. Klášter Geghard se skrývá na konci divokého údolí Azat a odpradávna ho obklopují vysoké zdi. Není divu – po staletí totiž ukrýval cennou relikvii.

„Původní název kláštera je Ayrivank, tedy jeskynní klášter. Později byl přejmenován na Geghardavank, tedy klášter kopí, zkráceně Geghard. Právě tady bylo po staletí uchováváno takzvané Longinovo kopí. Podle legendy ten, kdo kopí osudu vlastní, ovládá celý svět. Není proto divu, že se relikvie snažila zmocnit řada vládců,“ říká průvodce Sargis.

Kopí osudu, výjimečnou křesťanskou relikvii, měl do Arménie přinést apoštol Juda Tadeáš, snad už třicet let po Kristově smrti. Samotný klášter byl založený ve 4. století. Mnohokrát byl přestavován a také vyrabován – muslimy i Mongoly. I proto bylo nakonec kopí z kláštera odvezeno.

Z kláštera do Ečmiadzinu

„Kopí bylo přemístěno do Ečmiadzinu, pradávného centra křesťanství v Arménii. V tamní katedrále je uloženo a můžeš ho tam vidět i ty,“ říká mi Sargis.

Takzvané kopí osudu|foto:Jaromír Marek, Český rozhlas

A tak se další den vydávám do Ečmiadzinu. Na rozdíl od kláštera Geghard, stojí ečmiadzinská katedrála přímo ve městě. Obklopuje ji rozsáhlý klášterní areál a internátní škola. Také tento chrám je prastarý – jeho stavba začala už ve 4. století.

„Ečmiadzin je duchovním centrem Arménie a zdejší katedrála je považována za jednu z nejstarších křesťanských katedrál na světě. Jsou tu uloženy vzácné relikvie, například údajný kousek Noemovy archy nebo úlomek Ježíšova kříže. Proto sem bylo v 18. století přemístěno i kopí osudu,“ vysvětluje Arevik z katedrálního muzea.

Kopí, které probodlo Krista?

Procházím katedrálou a mířím do klenotnice. A tady je. Ve stříbrném, bohatě zdobeném pouzdře leží asi pětatřicet centimetrů dlouhé ostří z tmavého kovu. Má kosočtvercový tvar a v jeho středu je vyříznutý kříž.

Čtěte také

Tisíciletá tradice tesání arménských chačkar: liší se motivem, barvou kamene i zvukem

„Ten kříž byl samozřejmě přidán později. Upřímně řečeno ale nevíme kdy ani kde,“ říká Arevik. O tom, že právě toto je pravé Longinovo kopí, však nepochybuje.

„V roce 2001 kov zkoumali angličtí vědci a potvrdili, že pochází z prvního století. A Kristus žil v prvním století. Proto je pravé,“ říká přesvědčeně.

Nutno dodat, že jiný průzkum datoval železo arménského kopí až do 3. nebo 4. století. Kopí uložené ve Vídni, které svého času vlastnil i Karel IV., je ale ještě o několik set století mladší.