Konrád Henlein zažil strmý vzestup i pád, přibližuje překladatel Jan Dobeš
Na přelomu léta a podzimu 1938 sudetští Němci zastupovaní Sudetoněmeckou stranou a jejím vůdcem Konrádem Henleinem stupňují požadavky na autonomii v Československu. Hlavním cílem ale ve skutečnosti bylo odtržení území, na kterém Němci žili, a připojení k říši. Říká to historik a pedagog Jan Dobeš, který o Henleinovi přeložil knihu.
Kdo to byl vlastně Konrád Henlein? „Stál v čele sudetoněmeckého hnutí, dlouho ale s politikou nepřicházel do styku, jako politik se neprofiloval. To se ale změnilo v první polovině 30. let,“ nastiňuje s tím, že záhy zažil strmý vzestup, posléze ale i strmý pád.
Otázkou také podle Dobeše je, zda byl Henlein od počátku své politické kariéry vědomým agentem nacistů a Hitlera a nástrojem německé expanzivní politiky, nebo se do této pozice postupně dostal.
Kniha Domů do říše autora Ralfa Gebela zkoumá vývoj na územích, která byla na podzim 1938 odtržena od Československa a posléze se z nich stala Říšská župa Sudety.
„Dokázal se prezentovat jako běžný sudetský Němec, současníci také hovoří o tom, že působil jako přátelský a spravedlivý muž, který měl chlapeckou tvář a na své okolí působil veskrze příjemným dojmem,“ upozorňuje.
Během své politické kariéry dával najevo, že politikem nechce být, měl tendenci vrátit se do prostředí, ze kterého vzešel. „Politika byla prostředí, které mu bylo asi do jisté míry cizí, dostal se do něho ve vleku okolností,“ dodává.
V sobotu 29. září budeme společně z budovy Českého rozhlasu – Wolfrumovy vily v Ústí nad Labem – vysílat diskuzi moderátorky Lucie Vopálenské s renomovanými odborníky na téma Mnichov 1938: FAKTA A MÝTY. Diskuze je určena také pro veřejnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
