Konec iluzí? Putinova invaze otřásla základy německé zahraniční politiky, říká politolog

9. březen 2022

Ruský útok na Ukrajinu změnil mimo jiné německou zahraniční politiku. Od konce druhé světové války Němci nevyváželi do válčících zemí zbraně. „Invaze Vladimira Putina na Ukrajinu otřásla samotnými základy německé zahraniční politiky. Ta ještě před dvěma třemi týdny pořád stála na tom, že se Rusko bude držet toho, co po konci studené války slíbilo. Tahle jistota je pryč,“ říká odborník na mezinárodní vztahy Thomas Risse.

Podle něj si Německo vůči Rusku dlouho pěstovalo iluze a spoléhalo na to, že Moskva bude respektovat nedotkutelnost hranic v Evropě. Navíc věřilo, že vzájemné vztahy upevní obchod, který by navíc mohl vést k liberalizaci tamního autoritářského režimu.

Čtěte také

I po anexi Krymu prý německá vláda věřila, že se s Putinem dá vyjednávat. „Někdejší kancléřka Angela Merkelová po vpádu na Krym jednala celé hodiny s Putinem a už tehdy byla frustrovaná z toho, že ruský prezident neumí držet slovo. Takže nejméně pět let bylo jasné, že německý názor na Rusko stojí na iluzích,“ upozorňuje.

Součástí německých iluzí byl i plynovod Nord Stream 2, který se podle Risseho nikdy neměl začít stavět. Německý kancléř Olaf Scholz ale do poslední chvíle odmítal veřejně říci, že jde o neudržitelný projekt.

Každý den se Gazpromu i teď vyplácí něco kolem miliardy dolarů za dovoz plynu. A to samozřejmě celý režim drží při životě.
Thomas Risse

A podobně spolková vláda váhala odsouhlasit vyřazení ruských bank ze systému SWIFT a stále odmítá zavedení embarga na ruskou ropu a plyn. „Hlavně v odběru zemního plynu je německá závislost na Rusku mimořádně vysoká,“ podotýká Risse.

„Energetickou bezpečnost nikdo nebral vážně. A ono to vlastně platí i doteď. Vždyť každý den se Gazpromu i teď vyplácí něco kolem miliardy dolarů za dovoz plynu. A to samozřejmě celý režim drží při životě,“ dodává.

Změna k lepšímu?

Dalším velkým problémem je stav německé armády, připomíná Risse, to ale není jen záležitost současné vlády, protože Bundeswehr se zanedbává už po desetiletí. Nastala ale změna, popisuje politolog:

„Armáda už letos získá dalších 100 miliard eur a pak už bude každý rok dostávat slíbená dvě procenta HDP. Tuhle změnu tak v parlamentu podporuje ústavní většina.“

Armáda už letos získá dalších 100 miliard eur a pak už bude každý rok dostávat slíbená dvě procenta HDP.
Thomas Risse

V rámci Evropské unie a NATO lze nyní podle Risseho očekávat, že se bude více naslouchat středo a východoevropským státům, které před Ruskem dlouhodobě varovaly. Obě organizace jsou nyní jednotné, jako už dlouho nebyly, a pozitivní dojem má politolog i z Organizace spojených národů.

„Samozřejmě, Rada bezpečnosti je zablokovaná, protože Rusko má právo veta a nelze odsoudit ani věc, která je evidentním porušením mezinárodního práva. Ale ke slovu se dostalo Valné shromáždění OSN a na 141 zemí tuhle invazi odsoudilo,“ připomíná.

Jde nejen o obranu mezinárodního liberálního řádu, ale taky o ochranu našich hodnot jako demokracie, lidské svobody a vláda práva.
Thomas Risse

Válka na Ukrajině je podle Risseho přelomem, kdy končí dosavadní světový řád. V celém konfliktu jde ovšem o to, že demokratická Ukrajina ohrožuje existenci autoritářského systému Vladimira Putina s ohledem na kulturní propojení obou zemí.

„To, že se Západ díky tomu dokázal sjednotit, je pozitivní signál. A že i Spolková republika Německo, jako možná nejdůležitější stát Evropské unie, hodlá změnit svou politiku, považuji za mimořádně důležité. Jde totiž nejen o obranu mezinárodního liberálního řádu, ale taky o ochranu našich hodnot jako demokracie, lidské svobody a vláda práva,“ uzavírá.

Doufají západní státy spíš v konec Putinovy vlády, anebo věří v diplomatické ukončení konfliktu? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Václav Jabůrek , ert
Spustit audio

Související