Konec eurocenter? Rozhodnutí je součástí změny koncepce komunikace, vysvětluje státní tajemnice pro evropské záležitosti

Andrej Babiš včera ve slovinském Bledu vyzval k vytváření koalice členských zemí Evropské unie, které při vyjednávání o příštím rozpočtu budou hájit zájmy Česka a střední Evropy v oblasti konkurenceschopnosti nebo kohezních fondů. Které členské země by to měly být?

Tady jde zejména o koalici tzv. Přátel koheze, což je stabilní uskupení států, které čerpají z kohezních fondů nebo z kapitoly 1, jak se tomu teď říká. A tam pro nás mají zcela specifickou funkci státy V4, které jsou všechny členy Přátel koheze. A my se samozřejmě snažíme ještě v této menší skupině uvnitř větší koalice hledat více společných zájmů, což je cesta, jak o tom přesvědčit i ty ostatní.

Jasně, ale jaké jsou ty společné zájmy středoevropských zemí?

Společné zájmy jsou zejména vybalancovaný a spravedlivý rozpočet, protože jak je teď navržen a jak zaznívá ze strany některých čistých plátců, vůči státům střední Evropy jsou tam některé disproporce. Jednak se celkově oproti stávajícímu a minulým rozpočtům zmenšuje celkový objem peněz, které jdou na vyrovnávání rozdílů mezi regiony uvnitř Evropské unie…

A není to tím, že se tady lépe daří?

Čtěte také

Zákaz chemikálií PFAS v potravinářských obalech? Nové unijní nařízení přináší systémovou změnu, tvrdí expertka

No, to je jiná otázka, to už je pozice České republiky. Ale to, co říkám, je, že celkově se zmenšuje objem těchto prostředků vůči prostředkům, které jsou tzv. centrálně řízené a jsou čerpané z velké části hlavně čistými plátci. A pokud se zmenšuje ta celková obálka, logicky je obtížnější získávat i odpovídající prostředky pro každý jednotlivý stát.

Česká republika se samozřejmě posouvá na žebříčku životní úrovně, respektive ekonomické úrovně vůči průměru Evropské unie, ale je potřeba si říct, že tady neposuzujeme stát jako celek nebo průměr státu jako celku, ale musíme se dívat na jednotlivé regiony. A opravdu pořád máme regiony, které úplně dorovnané nejsou. Proto je potřeba vysvětlovat, že je důležité, aby v tom EU dál pokračovala.

Visegrádskou skupinu označil Babiš za budoucnost Evropy. V jakém smyslu?

V4 v mnoha směrech naznačila správný směr už před mnoha lety. Pan premiér to včera vysvětloval i na panelu a jako hlavní příklad si vzal migraci, kdy v roce 2018 se V4 jednoznačně postavila proti nelegálním vstupům migrantů do Evropské unie a za obranu externích hranic. Tehdy to bylo zbytkem EU vnímáno poměrně negativně. A když se dnes podíváme na většinový postoj států, kde se do čela postavila hlavně Itálie a Dánsko, tak je to skutečně mainstream a volají po tom téměř všichni.

Nejsme jako Středoevropané přece jenom v jiné pozici oproti zemím, jako je namátkou Řecko, Španělsko nebo Itálie, protože nemáme vnější hranice v rámci EU?

Nejsou to jenom státy, které mají vnější hranice. Jsme v jiné pozici, ale jsme v jiné pozici i díky tomu, že jsme se k té krizi postavili mnohem razantněji a v zásadě jsme ji zvládli lépe, což přiznávají i někteří představitelé evropských institucí.

Zrušení eurocenter

Vláda v polovině srpna rozhodla o zrušení eurocenter, ve kterých mohou lidé v krajích získávat informace o EU. Proč už nejsou podle vás potřeba?

Tato otázka se konstantně špatně interpretuje. Chtěla bych to malinko napravit. To rozhodnutí není o zrušení eurocenter, ale o zrušení více než 20 let staré komunikace.

Koncepce informování o evropských záležitostech, je to tak?

Ano, koncepce o komunikaci o evropských záležitostech, jejíž součástí právě jsou i kamenné pobočky v regionech, eurocentra.

Promiňte, že vám skáču do řeči, ale fakticky to nemění nic na tom, že se ruší eurocentra, ne?

Čtěte také

Upravujeme přímý střet zájmů. Nárokové dotace platila Evropská unie, ne poplatníci, tvrdí Pošarová z SPD

To na tom nic nemění. Jenom chci vysvětlit, že to rozhodnutí je o tom, že je potřeba lépe se připravit a lépe reagovat na stávající podmínky, protože to, co je v té zrušené komunikaci, už opravdu stávajícímu stavu nevyhovuje. Je potřeba změnit formu, ale je potřeba změnit i obsah.

Česká republika se stala členem Evropské unie v roce 2004 a tehdy bylo potřeba vysvětlovat novou situaci, ve které se Česká republika jako členský stát ocitla. A nyní je potřeba se spíš zaměřit na konkrétní úkoly a na to, co Česká republika v Evropské unii dělá. A z hlediska formy komunikace samozřejmě vypadá jinak úplně všude. Je potřeba se zaměřit na digitální kanály, na sociální sítě a na to, na co jsou i občané víc zvyklí a lépe jim to vyhovuje.

Materiál ke zrušení koncepce předložila kabinetu vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha a v důvodové zprávě tvrdí, že se svět nachází v jiné geopolitické a ekonomické realitě, než když Česko, jak jste připomněla, přistupovalo do EU a že pro Česko se proměnily obsahové priority, relevance i pozice. Můžete toto prosím stručně vysvětlit?

Ano, musíme více komunikovat o těch tématech. Komunikace doposud probíhala spíše o Evropské unii jako takové – co EU je, jak funguje. Teď bychom potřebovali občany informovat více o úkolech a výzvách, která před Českou republikou stojí. Potřebovali bychom to dělat také včas, aby bylo širší a lepší pochopení pozic a toho, jaké to má pro Českou republiku důsledky, o co se hraje a jaké zájmy Česká republika hájí.

Europoslanec Luděk Niedermayer řekl v ČRo Plus, že rušení eurocenter zapadá do konceptu kulturních válek, které vláda vede proti Evropské unii nebo neziskovým organizacím a že tím vláda dělá radost zejména menším koaličním partnerům. Nemá v tom pravdu?

Čtěte také

Akcelerační zóny pro větrníky? Vláda je vnímá jako nutné zlo, abychom splnili podmínky EU, říká Drahovzal ze Svazu měst a obcí

Takto to nevnímám. Naopak si myslím, že změnou formy a způsobu komunikace dokážeme zasáhnout větší skupinu občanů. Je pravda, že určitě nemáme už v této době ambici propagovat, což si myslím, že obecně není úkolem Úřadu vlády ani žádné státní instituce.

Máme ambici vysvětlovat, co se v Evropské unii děje a hlavně vysvětlovat problémy z pozice státu, který je součástí Evropské unie. Nedívat se na EU jako na něco, co se nám děje, něco, co nemůžeme ovlivnit, ale jako na něco, čeho jsme součástí a co jsme i my sami. Tento trend už nastartoval tým na Úřadu vlády vytvořením webu, který se jmenuje Tvoříme Evropu, který přesně odpovídá této koncepci a této myšlence, jak bychom chtěli, aby co největší skupina občanů České republiky EU vnímala.

Bude součástí nové koncepce vyvracení mýtů a dezinformací o EU? Proč podle Andreje Babiše (ANO) klimatická politika EU ničí průmysl? A má Milena Hrdinková ambici zlepšit informování premiéra o evropských záležitostech? Poslechněte si celý rozhovor.