Koně Převalského se vrací domů!
Není to první přesun odchovanců z pražské zoo do míst, odkud pocházejí, ale je to historicky první český transport koní Převalského do Mongolska. Matyášovi, Limě, Kordule a Cassovii popřejeme šťastný let v úterý 14. června i na Radiožurnálu.
Zoologické zahrady obecně kromě chovu všech možných zvířat v zajetí také zachraňují a pečují o ta, která už ve volné přírodě prakticky vyhynula. Přesně to je také případ posledních divokých koní, které v roce 1879, za cara Alexandra III. (otce posledního ruského cara Mikuláše II.), znovuobjevil geograf, plukovník Nikolaj Michajlovič Prževalskij.
Do Československa se kůň dostal v roce 1921 a po letech strávených v Netlukách u Prahy byl v roce 1932 přemístěn do pražské zoologické zahrady, která právě slavila rok od svého vzniku. První hříbě se narodilo už zjara následujícího roku a od té doby se koním Převalského v Praze hodně daří – však také má naše největší zoo tu čest vést světovou plemennou knihu tohoto druhu. Vlastně nebýt jí, divoký tach’ (mongolský název) by už dávno vyhynul.
Od 90. let 20. století se vybraní silní jedinci postupně vracejí do země, odkud pocházejí – do Mongolska. Zprvu to byli koně především z Nizozemí, Německa a Švýcarska, na konci minulého století se přidalo i Česko.
V úterý 14. června 2011 dojde k tomu, co si všichni, nejen zaměstnanci pražské zoo, přejí už roky – čtyři koně (vlastně jeden samec a tři kobylky) posílají do Mongolska přímo z Prahy! Cestu Matyáše, Limy, Korduly a Cassovie vám přiblíží reportér Ľubomír Smatana, který s nimi strávil také přípravu na transport. Připojte se k nám a uslyšíte, co všechno je pro takový přesun třeba. Sledujte s Radiožurnálem cestu koní Převalského zpátky domů. Všechny příspěvky s fotografiemi pak najdete na zpravy.rozhlas.cz.
„Ve stepi na koně čeká nebezpečí, ale to je svoboda.“
Náš reportér ještě podobný zážitek nemá: „Kde bych k tomu já, chlapec z maloměsta, přišel. Obecně na koni jsem nikdy neseděl, to ale v případě koňů Převalského nevadí, protože ti se ani osedlat nedají. Existuje sice jedna fotografie ze začátku minulého století, na které jezdec sedí na tomto divokém koni, ale to je zřejmě ona výjimka potvrzující pravidlo. Divoký kůň na hřbetě nikoho nesnese.“
V čem je tedy největší rozdíl oproti už uskutečněným transportům? „V unikátnosti, protože se jedná o úplně první ryze český přesun (poslední mezinárodní byl před sedmi lety). Všichni koně jsou z pražské zoo (klisna Cassovia je sice z Košic, ale má pražské předky) a dalším unikem je fakt, že je to poprvé, co letadlo CASA (z 24. základny dopravního letectva Praha Kbely) poletí takovou vzdálenost,“ připomíná Ľubomír.
S koňmi sedět na palubě CASA nebude a od těch, kteří přesun připravují, se dozvěděl, že zatím není jisté, zda budou koně stát nebo ležet. To rozhodne až veterinář podle reakcí koní. S nimi poletí ošetřovatelé a několik vojáků, takže o ně bude během cesty postaráno.
Koně Převalského s doprovodem mají naplánováno odletět v úterý 14. června v 15 hodin a do cíle, mongolského Khovdu, by měli přes mezipřistání v Kazani a Novosibirsku dorazit ve středu 15. června v 8 hodin ráno našeho času. „Nejzajímavější zřejmě bude cesta náklaďáky do rezervace Khomiin Tal. Pro koně bude posledních 250 km nejtěžších, kromě toho asi pojedeme za tmy,“ studuje Ľubomír itinerář.
Škoda, že zvířata nemluví. Zatím s nimi řádně pobyl jeden den, na hodnocení vztahu „Smatana – kůň Převalského“ je tedy brzo. Po krátké návštěvě Dolního Dobřejova (kde kromě chovné a aklimatizační stanice najdete také Muzeum České Sibiře) o koních Ľubomír říká: „Koně Převalského znám jako každý jiný zájemce o zoologii z knih a ze zoo. Jsem rád, že je uvidím i někde jinde, tedy ve stepi nebo poušti. V tomhle taky vidím smysl zoo – vození zvířat z původního domova do zoo mě nijak netěší.“
„V Dolním Dobřejově jsem se setkal se čtyřmi koňmi, kteří dostanou za pár dnů svobodu. Lima, Kordula, Cassovia a Matyáš dostanou totální svobodu, což je také téma hodné úvahy a diskuse. Doma mají jídlo, vodu, příjemné klima, nemusí se bát vlků… Ve stepi na ně číhá už jen nebezpečí. To je svoboda. Při pozorování koní je ale vidět rozdíl mezi těmito a domácími koňmi. Koně Převalského působí dojmem, že jsou pořád ve střehu. Neustále pozorují a hlídají. Jsou to divoši a snad to všechno dobře dopadne,“ doufá náš reportér Ľubomír Smatana.
Přejme společně našim čtyřem mušketýrům vlídné přijetí mongolskou přírodou a dlouhý svobodný život.
Vysílání ČRo 1 – Radiožurnálu si můžete naladit na síti VKV/FM vysílačů po celé České republice a na dlouhé vlně 270 kHz. Poslouchat nás můžete i přes internet, pomocí DVB-S přijímače (satelit Astra 3A) a ve veřejnoprávním DVB-T multiplexu.
Záznamy vybraných pořadů Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu. Pro automatické ukládání záznamů oblíbených pořadů do svého počítače nebo mp3 přehrávače můžete využít službu Podcast.
